Srážka s kosmickým tělesem a změny podnebí před 12 900 lety

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Dávné katastrofy, Vydáno dne: 26.08.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007080018

Prudkému ochlazení před 13 tisíci roky, po němž následovalo vyhynutí některých druhů savců, pravděpodobně předcházela kolize naší planety s kosmickým tělesem. Tým amerických vědců předložil důkazy o tom, že v té době nad územím Severní Ameriky explodovala kometa nebo asteroid. Jádro objektu mělo průměr čtyři až pět kilometrů. Na zemský povrch dopadla jen jeho malá část, po případě ještě menší úlomky a to v oblasti ledového příkrovu Laurentide na východě Kanady.

Kometa Hale-Bopp při svém průletu kolem Země v roce 1997. Členové vědeckého týmu navštívili 26 vytipovaných míst v Severní Americe. Mezi nimi bylo i více než deset archeologických nalezišť s pozůstatky kultury Clovis.

Analýzy prokázaly, že v tenké a na uhlík bohaté vrstvě sedimentů staré 12 900 let je zvýšená koncentrace iridia, což je prvek, který se na Zemi vyskytuje jen zřídka a téměř výhradně ve spojitosti s meteority. Kromě iridia experti narazili na malé kuličky kovu, tzv. mikrosférolity. V nich byly přítomny nanodiamanty a fullereny obsahující vzácný izotop helium-3. To vše svědčí ve prospěch nové teorie.

Geoložce Luanne Beckerové z Kalifornské univerzity se podařilo ve třech lokalitách objevit důkazy o ničivých požárech - polycyklické aromatické uhlovodíky.

"Nechci, aby to znělo nějak katastroficky, ale tohle je vzrušující materiál. Je to významný důkaz o masivním hoření biomasy," oznámila Beckerová.

Plameny spálily vegetaci v jižnějších partiích kontinentu a připravily tím o potravu větší savce. Rychlý pokles teplot zkázu dokonal. Na konci pleistocénu vyhynulo 35 živočišných druhů. Nejméně 15 z nich zmizelo před 12.900 lety. Katastrofa zasadila osudovou ránu například mamutům, mastodontům, velbloudům nebo koním. Úpadku se nevyhnula ani cloviská civilizace.

"Možná byste mohli najít pro každou jednotlivost nějaké jiné vysvětlení. Vezmete-li je ale společně, je téměř jasné, že zde došlo k impaktu," prohlásil vedoucí týmu jaderný fyzik Richard Firestone z Lawrencovy národní laboratoře v Berkeley (Lawrence Berkeley National Laboratory, LBNL).

Teorii ovšem komplikuje fakt, že impakt po sobě nezanechal žádný viditelný kráter. Autoři argumentují tím, že část mimozemského tělesa se strefila přímo do pevninského ledového štítu Laurentide severně od dnešních Velkých jezer. Druhou možností je, že objekt shořel už v atmosféře a na zem dopadly jen jeho menší úlomky. Obě varianty by pravděpodobně destabilizovaly ledový příkrov, jenž tehdy pokrýval východní polovinu Kanady.

Chladné a ostře ohraničené období zvané mladší dryas (Younger Dryas) trvalo 1200 let. Graf průměrné teploty vzduchu se opírá se o rozbory ledu z ledového příkrovu v Grónsku. "Ať už to tehdy bylo cokoli, co nás zasáhlo, byl to objekt s nízkou hustotou," domnívá se arizonský geofyzik Allen West.

"Byla to velká událost kontinentálního, ne-li globálního rozsahu," poznamenal Douglas Kennett, archeolog z univerzity v Oregonu. "Nejvyšší koncentrace mimozemského impaktového materiálu je v prostoru kolem Velkých jezer, ale rozšiřuje se i mimo tuto oblast. Pro lidi měla tato událost závažné důsledky, bezprostřední vlivy byly nejhorší na sever a na východ od místa dopadu - tlakové vlny, horko, záplavy, požáry, snížení lidské populace a její fragmentace."

Po destabilizaci ledového štítu odteklo do Atlantského oceánu ohromné množství sladké vody. Tím se změnila salinita moře a systém oceánských proudů zkolaboval.

Dosud se tvrdilo, že zastavení cirkulace zavinil náhlý průlom ledové hráze na východě Kanady. Z obrovského jezera naplněného vodou z tajících ledovců se do Atlantiku dostalo asi 9.500 kilometrů kubických vody.

"To, co my naznačujeme, je, že sněhová voda odtékající z hrazených (proglaciálních) jezer a z přechodně tajícího pevninského štítu, byla důsledkem mimozemského impaktu," vysvětlil oceánograf Jim Kennett z Kalifornské univerzity.

Nad zeměkoulí se navíc rozprostřela tmavá clona z kouře a sazí. Podnebí se rychle ochladilo. Průměrná teplota na severní polokouli poklesla o 2 až 10 stupňů Celsia. Studené období zvané mladší dryas trvalo 1200 let.

Teorii o kolizi s kosmickým tělesem představili vědci poprvé letos 23. května na konferenci Americké geofyzikální unie (American Geophysical Union, AGU) v mexickém Acapulcu.


Popis k obrázku č. 1 (vlevo nahoře): Kometa Hale-Bopp při svém průletu kolem Země v roce 1997.


Popis k obrázku č. 2 (vpravo): Chladné a ostře ohraničené období zvané mladší dryas (Younger Dryas) trvalo 1200 let. Graf zachycuje teplotní vývoj opírající se o analýzu ledu z ledového příkrovu v Grónsku.

Zdroj: NOAA (Mechanisms that Can Cause Abrupt Climate Change)



12.900 let stará vrstva usazenin je viditelná i na fotografii z Murray Springs v Arizoně (viz. šipka). Obsahuje kousky sklovitého uhlíku (malý obrázek nahoře), uhlíkaté kuličky (v příčném průřezu uprostřed) a magnetická zrna bohatá na iridium (dole).

Popis k obrázku č. 3: Usazeniny staré 12.900 let jsou viditelné i na fotografii z Murray Springs v Arizoně (viz. šipka). "Nad touto černou vrstvou nebyly nikdy nalezeny žádné artefakty cloviské kultury," konstatoval Allan West z Geoscience Consulting. Zatímco ve starších sedimentech se nachází mnoho mamutích kostí, v mladších už tyto fosílie chybějí. Tmavý nános obsahuje kousky sklovitého uhlíku (malý obrázek nahoře), uhlíkaté kuličky (v příčném průřezu uprostřed) a magnetická zrna bohatá na iridium (dole).

Zdroj: Science News (Ice Age Ends Smashingly: Did a comet blow up over eastern Canada?)



Golfský proud má zásadní význam pro podnebí na severní polokouli. V minulosti bylo toto silné a teplé proudění opakovaně přerušováno. Stalo se tak i před 12.900 lety, když se podle jedné z teorií mohutný příval sladké vody přelil z obrovského jezera do řeky Svatého Vavřince. Na obrázku je vyznačena poloha a proměnlivá velikost ledového příkrovu Laurentide. Směr odtékající vody ovlivňoval oceánskou cirkulaci a určoval klimatické podmínky v Evropě a Americe.

Popis k obrázku č. 4: Golfský proud má zásadní význam pro podnebí na severní polokouli. V minulosti bylo toto silné a teplé proudění opakovaně přerušováno. Stalo se tak i před 12.900 lety, když se podle jedné z teorií mohutný příval sladké vody přelil z obrovského jezera do řeky Svatého Vavřince. Na obrázku je vyznačena poloha a proměnlivá velikost ledového příkrovu Laurentide. Směr odtékající vody ovlivňoval oceánskou cirkulaci a určoval klimatické podmínky v Evropě a Americe.

Zdroj: Steve's Geology website (A link between river runoff, ocean currents and glacial cycles)



Zdroje (v angličtině):
- University of California (23.05.2007, Ancient Meteor Blast May Have Caused Extinctions)
- University of Oregon (23.05.2007, UO researchers involved in Clovis-age impact theory)
- New Scientist (22.05.2007, Did a comet wipe out prehistoric Americans?)
- Science News (02.06.2007, Ice Age Ends Smashingly: Did a comet blow up over eastern Canada?)


Další zdroje (v češtině):
- Český rozhlas Leonardo (16.08.2007, Nad Severní Amerikou vybuchla kometa)
- IAN (17.08.2007, Co se stalo před 13 000 lety nad Severní Amerikou?)
- www.astrovm.cz (30.05.2007, Zanikla původní civilizace po dopadu komety?)
- Hvězdárna Uherský Brod (25.05.2007, Zasáhla před 12.900 lety oblast Velkých jezer kometa?)
- Osel.cz (26.05.2007, Zahubila kometa předchůdce indiánů?)