Velkochovy dobytka přispívají ke globálnímu oteplování

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Zneužívání zvířat, Vydáno dne: 03.08.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007080002

Jedna kráva vyprodukuje během svého života přímo či nepřímo ekvivalent 4,5 tuny oxidu uhličitého. Skleníkový efekt nezesiluje jen metan uvolněný při trávení. Emisně významné jsou také aktivity související s chovem dobytka, jako je pěstování a sklizeň krmných plodin nebo jejich následný transport. Člověk, který si v obchodě koupí jeden kilogram hovězího masa, přispěje k zesílení skleníkového efektu stejně, jako kdyby místo toho projezdil 250 kilometrů autem s průměrnou spotřebou pohonných hmot, nebo nechal doma 20 dnů svítit stowattovou žárovku. K takovému závěru nedávno dospěl čtyřčlenný tým japonských vědců z Národního vědeckého institutu hospodářských zvířat a pastvin v Tsukube a Zemědělské fakulty univerzity v Kjótu.

O výzkumu hodnotícím enviromentální dopady "výroby" hovězího masa informoval ve druhé polovině července časopis New Scientist a internetový server Euroactiv. Kompletní studie vyšla v srpnovém vydání Animal Science Journal.

Velkochovy dobytka přispívají ke globálnímu oteplování Japonští experti zkoumali "životní cyklus" běžné krávy určené k porážce a to včetně všech chovatelských nároků a potřeb. Kromě množství uvolněného metanu byla sledována i spotřeba energie. Bez povšimnutí nemohla zůstat ani acidifikace (okyselování) a eutrofizace (obohacování živinami) vodních zdrojů, protože při nich dochází k poklesu koncentrace kyslíku ve vodě a je absorbováno méně oxidu uhličitého.

Po započítání všech dílčích ukazatelů vyšlo na jevo, že "životní cyklus" jedné krávy zatěžuje životní prostředí ekvivalentem 4550 kilogramů oxidu uhličitého, 40,1 kilogramu oxidu siřičitého a 7 kilogramů fosforečnanů. Energetická náročnost je 16,1 gigajoulů. Z toho je možné vyvodit, že jeden kilogram hovězího masa není vykoupen jen násilnou smrtí zvířete, ale také vypuštěním potenciálně škodlivých látek s účinkem odpovídajícím 36,4 kilogramů oxidu uhličitého, 340 gramů oxidu siřičitého a 59 gramů fosforečnanů. Zároveň je spotřebováno 169 megajoulů energie.

Autoři konstatovali, že kratší intervaly mezi otelením krav (o 1 měsíc), respektive větší počet narozených telat na jednu krávu, by omezily enviromentální dopady o 5,7 až 5,8 procenta. Životnímu prostředí by podle nich prospělo i efektivnější zpracování odpadních látek. Pro úplnost dodávám, že do výpočtů nebyly zahrnuty emise vzniklé při dopravě masa na pulty obchodů.

Jiná studie švédských odborníků z roku 2003 označila za jeden z nejpřínosnějších postupů při omezování emisí podporu biozemědělství. Chov krav pasoucích se na pastvinách je ve srovnání s industrializovanými velkochovy energeticky mnohem méně náročný (o 85 procent) a výrazně nižší (o 40 procent) je i produkce skleníkových plynů.

"Emise metanu z chovů hovězího dobytka klesají díky inovacím při zkrmování," řekla Karen Batraová z americké Národní asociace chovatelů hovězího dobytka (National Cattlemen's Beef Association).

A Susan Taylorová z britské Vegetariánské společnosti (Vegetarian Society) uzavřela článek v New Scientist slovy: "Každý se snaží přijít s jinými způsoby, jak redukovat uhlíkovou stopu. Ale jednou z nejsnadnějších věcí, kterou můžete udělat, je přestat jíst maso."


Zdroje:
- Animal Science Journal (08/2007, Evaluating environmental impacts of the Japanese beef...)
- Euractiv.com (20.07.2007, Eating meat contributes to global warming, says study)
- New Scientist (18.07.2007, Meat is murder on the environment)
- České noviny (20.07.2007, Pojídání masa prý značně přispívá ke globálnímu oteplování)
- Euractiv.sk (20.07.2007, Jedenie mäsa prispieva ku globálnemu otepľovaniu)
- Guardian (19.07.2007, Meat production 'beefs up emissions')
- Telegraph (23.07.2007, Eating beef 'is less green than driving')