Emise skleníkových plynů mění množství dešťových srážek

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Globální oteplování, Vydáno dne: 01.08.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007080001

Zdá se, že klimatologové podcenili některé důsledky globálního oteplování. V tomto případě mám na mysli změny v srážkových úhrnech. Jak ukázalo srovnání meteorologických záznamů s počítačovými modely, změny v rozdělení a intenzitě srážek jsou v reálném světě mnohem větší, než vědci předpokládali. Stále suššími se stávají oblasti mezi rovníkem a 30 stupněm severní šířky. Týká se to zejména Afriky (Sahara, Sahel), ale i Indie, jihovýchodní Asie, Mexika a severní části jihoamerického kontinentu. Naopak v pásmu mezi 40 a 70 stupněm severní šířky, kam patří většina Severní Ameriky a Evropy, se množství ročních srážek mezi lety 1925 a 1999 zvýšilo v průměru o 62 milimetrů. Vlhčí podnebí je i v tropech a subtropech na jih od rovníku. V příštích desetiletích bude tento trend pokračovat. Častěji se budeme setkávat s oběma srážkovými extrémy - jednou to budou záplavy, podruhé sucho.

Ilustrační obrázek k článku Emise skleníkových plynů mění množství dešťových srážek. Autoři nedávno zveřejněné studie využili pro své účely 14 klimatických modelů a provedli celkem 92 počítačových simulací. Nekteré z modelů zahrnovaly působení člověka, jiné počítaly pouze s přirozenými výkyvy nebo se zaměřovaly se na vlivy, jako je sopečná činnost nebo sluneční aktivita. Ukázalo se, že pouze modely, které dostatečně vyzdvihly význam antropogenních emisí skleníkových plynů a znečištění atmosféry aerosolem, poskytly uspokojivé vysvětlení skutečného trendu a reálných změn v množství a rozdělení srážek. Z toho byl logicky vyvozen závěr, že za změny ve 20. století je nejméně z 50 a možná až z 85 procent odpovědný člověk.

"Dokument říká, že zde existuje významný lidský vliv na globální srážkové úhrny," konstatoval Dr. Peter Stott z britského Meteorologického ústavu (Met Office).

"Nyní bylo potvrzeno, že spalování fosilních paliv mění srážkové úhrny v celosvětovém rozsahu," řekl Chris Huntingford z britského Centra pro ekologii a hydrologii (Centre for Ecology and Hydrology, CEH) ve Wallingfordu.

"Je to velmi důležitá studie," navázal Myles Allen z Oxfordské univerzity. Vůbec poprvé byla prokázána spojitost s činností člověka.

Francis Zwiers z Kanadského centra pro klimatické modelování a analýzu (Canadian Centre for Climate Modelling and Analysis, CCCma) zdůraznil, že lidé jsou schopni se přizpůsobit stoupání teplot, avšak vzdorovat výrazným posunům v množství srážek je velmi těžké, někdy i beznadějné. V místech, kde už nyní existují problémy s úrodou, jsou výhledy do budoucna pesimistické. "Mokré oblasti se stanou mokřejšími a suché suššími," vysvětlil Zwiers.

Studii kanadských, amerických, britských a japonských vědců zveřejnil 23. července 2007 časopis Nature.


Zpracováno podle:
- Nature (23.07.2007, Detection of human influence on twentieth-century precipitation trends)
- Times Colonist (23.07.2007, Canadian-led study links rainfall to human activity)
- New Scientist (23.07.2007, Influence of global warming seen in changing rains)
- Guardian (24.07.2007, Human activity linked to heavier rainfall)
- The Hindu (26.07.2007, Heavier rainfall linked to human activity)


Další zdroje:
- Alexander Ač - SME Blog (25.07.2007, Spojitosť otepľovania a zmien zrážok preukázaná)
- České noviny (25.07.2007, Reuters: Globální oteplování způsobuje častější výskyt povodní)
- CCCma (Canadian Centre for Climate Modelling and Analysis)