Vědecký výzkum potvrdil účinnost buddhistické meditace

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Hmota a vědomí, Vydáno dne: 17.07.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007070013

Lidé, kteří meditují, neupadají do letargie nebo polospánku, jak by se mohlo na první pohled zdát, ale právě naopak, jejich mozek je překvapivě aktivní a bdělý. Neurolog Dylan DeLosAngeles z Flinderova lékařského centra (Flinders Medical Centre, FMC) v Adelaide zkoumal mozkovou aktivitu u třinácti osob praktikujících buddhistickou meditaci a dokázal u nich rozlišit celkem pět mimořádných stavů. Své poznatky shrnul v přednášce na Světovém kongresů neurologů (World Congress of Neuroscience - IBRO 2007) v australském Melbourne.

Buddha "Existuje mnoho subjektivních zpráv o individuální prospěšnosti meditace," řekl DeLosAngeles. "Chtěl jsem to posoudit, kvantifikovat a podívat se na změny mozku na neurofyziologické úrovni."

Předcházející studie si navzájem protiřečily, podle některých člověk v meditaci dokonce usíná.

Před zahájením výzkumu se DeLosAngeles seznámil s buddhistickými meditačními technikami, jejichž prostřednictvím lidé navozují zvláštní stavy vědomí.

"V tradičním buddhistickém učení se vyžaduje, aby člověk zaměřil svou pozornost na jediný objekt nebo proces, jakým je dýchání," vysvětlil vědec.

Po rozhovorech se členy skupiny roztřídil jejich zážitky do pěti kategorií. Zkušenosti meditujících byly prakticky shodné.

V prvním meditačním stavu se myšlenky soustřeďují na dýchání, ve druhém stavu je myšlení zastaveno a předmětem pozornosti je pouze dech, ve třetím stádiu dochází ke ztrátě schopnosti vnímat hranice těla a orientovat se v prostoru, ve čtvrté fázi se mysl a dech spojují v jedno a v pátém stavu expanduje vědomí do prostoru.

DeLosAngeles měřil mozkovou aktivitu pomocí elektroencefalografu (EEG).

"Byli jsme schopni určit souvztažnost mezi změnami určitých mozkových vln a změnami v subjektivních zážitích," uvedl badatel.

Dylan DeLosAngeles V jednotlivých fázích meditace se mozkové vlny výrazně měnily. V prvním stavu rostla amplituda vln alfa. Tyto vlny jsou spojovány s bdělostí, pozorností, soustředěním a koncentrací. Vlny delta charakteristické pro letargii a spánek se snížily.

"Takže místo toho, aby byli více ospalí, se zjevně stali ostražitějšími."

Jak meditující osoby procházeli postupně dalšími čtyřmi stavy, jejich delta vlny se nadále snižovaly. Klesat začaly i vlny alfa. Nakonec téměř úplně zmizely. DeLosAngeles se domnívá, že důvodem poklesu alfa vln je to, že mysl je od určitého bodu dostatečně ostražitá a koncentrovaná a nemusí se o udržení pozornosti snažit.

Zaznamenané údaje podporují názor, že meditace je unikátním stavem vědomí a mohla by všem lidem pomoci zlepšit jejich schopnost soustředit se.

"Meditace je jemně udržovaným stavem pozornosti a bdělosti, který se odlišuje od odpočinku se zavřenýma očima nebo od spánku," dodal na závěr DeLosAngeles.


Zdroje:
- ABC Science Online (06.07.2007, Meditators' brains seem alert)
- NEWS.com.au (09.07.2007, Meditation tests prove Buddhists right)
- Osel.cz (08.07.2007, Při meditaci mozek vykazuje stejnou aktivitu jako ve stavu ostražitosti)
- IBRO 2007 (World Congress of Neuroscience)
- Flinders Medical Centre