V Grónsku byly objeveny zbytky DNA staré 450 až 800 tisíc let

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Nové objevy, Vydáno dne: 12.07.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007070006

Pod ledovým příkrovem v jižním Grónsku byly objeveny zbytky genetického kódu starého 450 až 800 tisíc let. Mezi stovkami částí DNA byly identifikovány takové, které kdysi patřily četným druhům hmyzu, rostlin a stromů. Je jasné, že v uvedeném období muselo být podnebí na největším ostrově světa podobné tomu, jaké dnes panuje ve Skandinávii nebo na východě Kanady. S překvapivými informacemi přišla skupinka odborníků v čele s dánským paleogenetikem Eskem Willerslevem z univerzity v Kodani.

Grónsko bylo kdysi zemí plnou života. Stejně jako na této kresbě, jejímž autorem je Bent Jærdig Knudsen. Nalezené vzorky pocházejí z jihu ostrova, kde vědci v roce 1981 provrtali dva kilometry silný ledový příkrov. Odebraný materiál čekal v mrazících boxech na své využití více než dvě desetiletí. Teprve nyní byly provedeny rozbory, z nichž vyplynulo, že zhruba před půl miliónem let rostly v Grónsku boreální lesy a teploty kolísaly v rozmezí od plus 10 stupňů Celsia v létě do minus 17 stupňů v zimě. Hladina oceánů byla ve srovnání se současným stavem asi o 1 až 2 metry vyšší.

Výzkum vyvrátil dohady, že Grónsko bylo naposledy pokryté lesy před 2,4 milióny let.

"Nálezy nám umožňují udělat si přesnější představu o životním prostředí v období, z něhož pocházejí. Zjistili jsme, že tato část světa byla podstatně teplejší, než si většina lidí myslela," prohlásil spoluautor studie glaciolog Martin Sharp z univerzity v Albertě. Sharp přispěl k výzkumu tím, že poskytl kontrolní vzorky DNA z 3 tisíce let starých ledovců na Ellesmerově ostrově.

Dokument rovněž konstatuje, že během interglaciálu před 115 až 130 tisíci lety byla přinejmenším jižní třetina ostrova pokrytá ledem, protože v opačném případě by se žádné části DNA nezachovaly.

"Použili jsme čtyři různé datovací techniky," řekl Willerslev. Výsledky potvrdily i další laboratoře. "Všechny datovací zkoušky dokazují, že DNA je starší než předchozí doba meziledová."

V Arktidě bylo během posledního interglaciálu poměrně teplo - asi o 3 až 5 stupňů Celsia tepleji než dnes. Mořská hladina přesahovala nynější úroveň o 4 až 6 metrů.

"My víme, že v minulosti byla hladina moře vyšší," uvedl David Vaughan z Britského antarktického výzkumného programu (British Antarctic Survey, BAS). Větší objem vody v oceánech byl ovlivněn ústupem pevninských štítů. Domnívali jsme se, že tato voda pocházela z Grónska. "Jestliže to nebylo Grónsko, pak to musela být Antarktida," řekl Vaughan.

"Může to znamenat, že jsme příliš dramatizovali to, co se děje v Grónsku," připustil Eric Wolf z BAS. "Ale jesliže je to pravda, pak - na druhou stranu - jsme dostatečně nedramatizovali to, k čemu dochází v Antarktidě."

Autoři odmítli spekulace, že by jejich poznatky mohly zpochybnit závažnost současných klimatických změn, nebo že by snížily odpovědnost lidstva za růst teplot.

"Zdůrazňuji, že to neznamená, že bychom si neměli dělat starosti s budoucím oteplováním Země," řekl Willerslev. "Jelikož mořská hladina byla v době meziledové o pět až šest metrů výše, odněkud se ta voda vzít musela." Kromě toho o půl metru posune hladinu tepelná roztažnost vody a o dalších 50 centimetrů stoupne po rozpuštění menších ledovců.

Mapa Grónska s vyznačenými místy vrtů - DYE3 a GRIP. Badatelé se přiklonili k názoru, že novodobé oteplování je kombinací přirozených a antropogenních příčin. "Může to znamenat, že nynější oteplování je důsledkem obojího - přírodních procesů i lidské aktivity. Možná máme namířeno k ještě většímu zvýšení teplot, než jsme si mysleli," dodal Sharp.

Materiál s obsahem genetického kódu pochází z vrtu označovaného jako DYE-3. Ve vzorcích ledu z vrtu v centrálním Grónsku (GRIP) nebyla detekována žádná DNA. "Vysvětlení je takové, že led je zde velmi silný - přes tři kilometry - a větší tlak zvyšuje teplotu podloží," vysvětlil Willerslev. "Genetický materiál není odolný vyšším teplotám, rozloží se."

Výzkumníci se nyní zaměří na vzorky z Antarktidy. "Zhruba 10 procent zemského povrchu je pokryto ledem a my nemáme fakticky žádnou představu o tom, v jakém stavu bylo životní prostředí v těchto oblastech před tím, než se led vytvořil," poznamenal profesor Willerslev. Proto je třeba v práci pokračovat. Antarktida je místem, kde by se DNA mohlo zachovat lépe než v Grónsku. Podloží je tam chladnější. "Co nalezneme? To netuším," pokrčil rameny Willerslev.


Zdroje:
- University of Copenhagen (05.07.2007, Fossil DNA illuminates the life and climate of the past)
- University of Alberta (10.07.2007, Ancient DNA reveals Greenland's warm past)
- Scientific American (05.07.2007, Proof on Ice: Southern Greenland Was Once Green; Earth Warmer)
- New Scientist (05.07.2007, Oldest frozen DNA reveals a greener Greenland)
- Science Magazine (06.07.2007, Ancient DNA's Intrepid Explorer)
- Český rozhlas Leonardo (05.07.2007, Pravěké Grónsko bylo zelené)
- Lidovky.cz (06.07.2007, Grónsko pokrývaly bohaté lesy)
- Aktuálně.cz (08.07.2007, Vědci analyzovali nejstarší DNA. Z Grónska)
- Denik.cz (08.07.2007, Vědci analyzovali nejstarší DNA. Z Grónska)
- Osel.cz (07.07.2007, V Grónsku objevili nejstarší DNA)