Vědci: Země je na pokraji globální katastrofy, musíme jednat

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Prognózy vývoje, Vydáno dne: 22.06.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007060018

Planeta Země čelí bezprostřednímu nebezpečí a pouze rychlá a mezinárodně koordinovaná akce ji může zachránit před ekologickou katastrofou nevídaných rozměrů. Šestice amerických expertů v čele s Jamesem Hansenem, ředitelem Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, GISS), vyjádřila velké obavy o osud naší civilizace. Mezivládní panel pro klimatické změny (Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC) podle nich hrubě podcenil situaci, když stanovil odhad, že do konce tohoto století se mořská hladina zvýší o "pouhých" 28 až 58 centimetrů. Tání ledovců je totiž velmi rychlé a ve skutečnosti je třeba počítat s hladinou o několik metrů vyšší. Lidstvo si už nemůže dovolit ignorovat "nejvážnější hrozbu" současnosti - klimatické změny. Odbornou analýzu zveřejnil prestižní časopis Philosophical Transactions of the Royal Society.

Antarktida "Tento výzkum dokazuje, že budou-li se celosvětové emise oxidu uhličitého zvyšovat stejným tempem jako v minulém desetiletí, bude mít to katastrofální důsledky, včetně stále rychlejšího stoupání mořské hladiny, zvýšené frekvence sucha a záplav a silnějšího tlaku na volně žijící zvířata a rostliny kvůli rychle se posouvajícím podnebným pásům," řekl Hansen.

Kromě Hansena jsou pod studií s názvem "Climate change and trace gases" (Změna klimatu a stopové plyny) podepsáni Makiko Sato, Pushker Kharecha a Gary Russell z Goddardova institutu, David Lea z Kalifornské univerzity a Mark Siddall z Lamontovy-Dohertyho geologické observatoře (Lamont-Doherty Earth Observatory, LDEO).

"Nedávné emise skleníkových plynů dostaly Zemi nebezpečně blízko dramatickým změnám podnebí, které by se mohly vymknout kontrole, což by znamenalo obrovské nebezpečí pro lidi i další tvory," varovali vědci. Holocén byl z klimatického hlediska abnormálně stabilní. Toto klidné období však nyní končí. Energetická bilance Země se změnila. Lidstvo si nemůže dovolit spálit zbývající rezervy fosilních paliv. Země by se stala úplně jinou planetou.

Budou-li emise CO2 i nadále stoupat v průměru o 2 procenta každý rok, jako tomu bylo dosud, během 10 let se dostanou o 40 procent nad odhadované hodnoty potřebné pro naplnění alternativních scénářů IPCC. Náprava by pak byla velmi obtížná, nákladná a její uskutečnění nepravděpodobné. Politici zapomínají na známý fakt, že jedna čtvrtina emisí oxidu uhličitého vydrží v atmosféře déle než 500 let.

Nelze přesně stanovit nebezpečnou úroveň skleníkových plynů v ovzduší. Každopádně je mnohem nižší, než se obvykle tvrdí. Naše poznatky svědčí o tom, že za nebezpečnou je třeba považovat i úroveň kolem 450 ppm. Nyní je koncentrace atmosférického CO2 383 ppm a stoupá o 2 ppm ročně.

"Dospěli jsme k přesvědčení, že realizovatelná strategie pro záchranu planety si téměř jistě vyžádá prostředky pro odčerpání skleníkových plynů z ovzduší," konstatovali autoři.

Účinek nadbytečného CO2 by mohla částečně kompenzovat redukce metanu, oxidu dusného a sazí. Situace je natolik vážná, že bude zřejmě nutné působit na všechny tyto faktory současně.

Víme, že nejhorší emisní scénář IPCC povede k obrovským globálním a regionálním katastrofám. Ovšem některé negativní dopady už nedokáže zastavit ani radikální omezení emisí. "Klimatické dopady mohou být i v alternativním scénáři značné, ale existuje tam větší naděje, že se změnám přizpůsobíme a najdeme i další způsoby, jak výkyv podnebí omezit," poznamenal Makiko Sato. V porovnání s nejhorším scénářem můžeme klimatické změny zmírnit až o dvě třetiny nebo o tři čtvrtiny.

Dr. James Hansen Chceme-li podnebí udržet v přijatelných mezích, tedy ve stavu, v jakém bylo posledních milion let, je nutné začít okamžite jednat. Na realizaci drakonických opatření nám zbývá asi 10 let času. Nepodaří-li se lidstvu do té doby dosáhnout potřebných dohod a neprosadí-li se tyto dohody v praxi, je pravděpodobné, že nebezpečný růst teplot se zastavit nepodaří. Dostaneme se za kritickou hranici, po jejímž překročení bude následovat kolaps pevninských ledových štítů v Grónsku a Antarktidě. Místo bílé a sluneční paprsky odrážející plochy se odhalí tmavší a teplo akumulující podloží. Souběžný vliv několika zpětných vazeb pak polapí planetu do děsivé teplotní spirály.

Od 70. let minulého století se průměrné teploty na Zemi zvedly o 0,6 stupně Celsia. Zdá se, že i oteplení o 1 stupeň Celsia (ve srovnání s rokem 2000) bude nebezpečné.

K rozpuštění mořského ledu v Arktidě a k nastartování kolapsu ledového štítu v západní části Antarktidy chybí málo. Analýzy a projekce IPCC opomíjejí nelineární fyzikální procesy, které tání ledu urychlují a jejichž příznaky už byly v Grónsku a Antarktidě pozorovány. Ignorovány jsou také paleoklimatologické důkazy. V minulých 400 tisíciletích probíhaly prudké změny klimatu v rozmezí pouhých několika staletí nebo desetiletí.

Také teď žijeme v období prudkých změn. Jejich příčiny však nejsou přirozené. Aktualizované prognózy naznačují, že Severní ledový oceán bude za několik desítiletí v letních měsících zcela bez ledu. Od roku 1953 se rozloha mořského ledu zmenšovala v průměru o 7,8 procenta za dekádu. Pozoruhodné je, že počítačové simulace klimatologů naznačovaly pro stejné období úbytek jen 2,5 procenta. Rozpuštění mořského ledu na severním pólu způsobí podle Hansena zánik grónského příkrovu. Oblast každoročního tání se v Grónsku zvětšila z 450 tisíc kilometrů čtverečních v roce 1979 na více než 600 tisíc km2 po roce 2000. Stejně vážné signály přicházejí z Antarktidy.

"Dokazujeme, že doba trvání pro tento spouštěcí mechanismus je nanejvýš století, spíše méně," uvedli vědci.

Reakce oceánů a pevninských štítů na současné teploty jsou teprve před námi. Jakmile se začne ohřívat mořská voda ve větších hloubkách, uspíší se tím rozpad ledových mas na obou stranách zeměkoule. Při oteplení o 1 stupeň Celsia stoupne riziko destabilizace hydrátů metanu na mořském dně.

Možná se nakonec ukáže, že už jsme zlomový bod překročily. Jisté je, že při stávajícím kursu k tomu dojde velmi brzy, nejpozději během příštích dekád. Otázka proto zní, co s tím uděláme? Necháme si ujet i poslední vlak?


Zdroje:
- GISS-NASA (18.05.2007, Climate change and trace gases, studie ve formátu pdf)
- GISS-NASA (30.05.2007, Research Finds That Earth's Climate is Approaching 'Dangerous' Point)
- Philosophical Transactions of the Royal Society (15.06.2007, Climate change and trace gases)
- The Independent (19.06.2007, The Earth today stands in imminent peril)
- International Herald Tribune (01.05.2007, Arctic sea ice melting faster, a study finds)
- Britské listy (19.06.2007, Planeta Země je přímo ohrožena bezprostředním nebezpečím)