Globální oteplování do konce století změní podnebné pásy

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Prognózy vývoje, Vydáno dne: 08.04.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007040005

Podle nové studie vycházející z prognóz Mezivládního panelu pro klimatické změny (IPCC) přestane do konce tohoto století platit stávající klasifikace podnebí. Dnes existující podnebná pásma se posunou směrem k pólům a do vyšších nadmořských výšek. Kolem rovníku se utvoří úplně nové podnebné pásy. S klimatickými podmínkami, jaké dnes panují za polárním kruhem nebo v horách tropických oblastí, se už na této planetě nesetkáme. Pokud budou emise oxidu uhličitého pokračovat současným tempem, nové a dosud neznámé podnebné zóny do roku 2100 převládnou na 12 až 39 procentech zemského povrchu. Na dalších 10 až 48 procentech bude dlouhodobý ráz počasí nahrazen jinými, už popsanými typy podnebí. I když se podaří emise snížit, zánik současných klimatických pásů a vznik nových ovlivní 4 až 20 procent zeměkoule.

Klimatické pásy Naši potomci budou čelit velkým ekologickým problémům. Mezi největší patří prudký pokles biodiverzity. Mnoho druhů organismů vyhyne a ekosystémy se rozpadnou. Například deštné pralesy v Amazonii se změní v savanu.

Nejhorší scénáře experti předpovídají pro jihovýchod USA, jihovýchod Asie a části Afriky.

Podnebí typické pro peruánské a kolumbijské Andy, Sibiř, jižní Afriku nebo jižní Austrálii do roku 2100 zmizí.

Vědci jsou v podobné situaci jako tvůrci map v 15. století, řekl hlavní autor studie geograf Jack Williams z univerzity ve Wisconsinu. Po objevu Ameriky se středověcí kartografové pokoušeli zmapovat neznámá území. Se stejnou nejistotou pracují i vědecké týmy v současnosti. Celá politika a strategie řízení společnosti vychází z toho, co známe. Nyní bude lidstvo konfrontováno s něčím, o čem se v této chvíli ví jen málo nebo vůbec nic. To znesnadňuje predikci ekonomických, zemědělských a ekologických důsledků. Změny proběhnou rychle, bude velmi obtížné se na ně připravit.

"Velká rychlost změn bude ničivá. Některé změny na některých místech mohou být prospěšné. V určitých lokalitách by mohlo být třeba k dispozici více vody," vysvětlil botanik Stephen Jackson z univerzity ve Wyomingu. "Avšak mnoho změn bude nepříjemných a rozkladných. Většina ekosystémů se není schopna přizpůsobit prudkým změnám takové intenzity."

Pozornost řady klimatologů se soustředí na Arktidu, kde se globální oteplování projevuje nejvíce. Nejpomaleji stoupají teploty v tropech a subtropech. Odchylky v množství a rozdělení srážek jsou tam relativně malé. I nejmenší změny v těchto částech světa však mohou vést k nečekaným a dramatickým událostem celoplanetárního významu.

Studii Jacka Williamse z univerzity ve Wisconsinu, Johna Kutzbacha z téže univerzity a Stephena Jacksona z univerzity ve Wyomingu otiskl 3. dubna 2007 americký vědecký časopis Proceedings of the National Academy of Sciences.


Důsledky emisních scénářů IPCC pro změny podnebných oblastí - horní a spodní odhad.



Zpracováno podle:
- PNAS (03.04.2007, Projected distributions of novel and disappearing climates by 2100 AD)
- University of Wisconsin (26.03.2007, Global warming forecasts creation, loss of climate zones)
- University of Wyoming (26.03.2007, Continued Global Warming Could Destroy Existing Climates...)
- ScientificAmerican.com (26.03.2007, 100-Year Forecast: New Climate Zones Humans Have Never...)
- Planet Ark (28.03.2007, New, Unknown Climate Zones Seen By 2100 - Study)
- EkoList (28.03.2007, PlanetArk: Do konce století vzniknou nová podnebná pásma)