Tání ledu Arktidě už zřejmě překročilo kritickou hranici

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Tání ledu a ledovců, Vydáno dne: 18.03.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007030010

Rozloha mořského ledu v Arktidě kolísá podle ročního období. Největší bývá v březnu, nejmenší v září. Od roku 1979, kdy celou oblast začaly monitorovat družice, se plocha pokrytá ledem soustavně zmenšovala. Skutečný zlom však přišel až v roce 2002, kdy se rozsah zalednění skokově snížil. Další rekord následoval v roce 2005, kdy ledový pokryv ustoupil o 725 tisíc kilometrů čtverečních. "V minulosti jsme zaznamenávali úbytek ledu mezi 6,4 až 7,8 procenta za desetiletí. Nyní zde máme 14 procent v jediném roce - tedy osmnáctkrát více," řekl v září 2006 Dr. Son Nghiem z kalifornské Laboratoře tryskového pohonu (Jet Propulsion Laboratory, JPL). Američtí vědci se domnívají, že tání už přesáhlo kritickou hranici a odlednění severního pólu je nevyhnutelné. Po zmizení sezónního ledu bude následovat celá série podnebných změn regionálního i globálního významu. Opominout nelze ani hrozbu narušení nebo úplného zastavení termohalinního výměníku.

Rozsah zalednění arktické oblasti. Ilustrace z Atlasu kryosféry.
Rozsah zalednění arktické oblasti.
"Myslím si, že existují důkazy o tom, že jsme zřejmě dosáhli kritického bodu a důsledky se neomezí pouze na arktický region," prohlásil Mark Serreze z amerického národního centra, které shromažďuje a zpracovává údaje o sněhu a ledu - National Snow and Ice Data Center (NSIDC).

Mark Serreze napsal společně s Julienne Stroeveovou (NSIDC) a Marikou Hollandovou z Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) studii s názvem "Perspektivy zmenšování mořského ledového pokryvu v Arktidě". Dokument byl 16. března 2007 publikován v časopise Science.

Autoři ve své práci připomínají, že ústup zalednění nemá jen negativní dopady na volně žijící polární zvířata a nezpůsobuje jen erozi pobřeží na Aljašce a v Rusku. Velmi závažné problémy totiž vyvstávají v důsledku změn atmosférické cirkulace a rozdělení srážek. Například na západě amerického kontinentu je třeba počítat se snížením srážkových úhrnů.

"Vznikne poměrně rozsáhlá oblast vysokého tlaku vzduchu nedaleko západního pobřeží severní Kalifornie. Ta odkloní bouřky k severu do Britské Kolumbie a jižní Aljašky," vysvětlil Jacob Sewall z univerzity ve Virginii. Naopak v západní a jižní Evropě bude podle klimatických modelů pršet více než dnes.

V posledních desetiletích se teploty v Arktidě zvýšily kvůli skleníkovému efektu o 2 až 7 stupňů Fahrenheita. Ve vysokých zeměpisných šířkách na severní polokouli jsou teplotní anomálie na denním pořádku.

"Arktida ztrácí v letních měsících velké množství ledu, nyní to ale vypadá, že také v zimě se obnovuje méně ledové hmoty. Při takto stoupající zranitelnosti stačí malý zásah, byť jen kvůli přirozenému klimatickému výkyvu, a celý systém může být uvržen do chaosu," varoval Serreze. "Jakmile zalednění poklesne pod kritickou úroveň, zbytek rychle zmizí a my se můžeme náhle ocitnout v nové situaci, kdy už v Arktidě nebude žádný sezónní led."

Koncem 80. a počátkem 90. let se změnilo proudění vzduchu v systému Severoatlantické oscilace. Ledové kry, které byly odfouknuty ze Severního ledového oceánu do severního Atlantiku, se v teplejší vodě postupně rozpustily. Místo původní ledové vrstvy vznikla vrstva nová, byla však mnohem tenčí a během letní sezóny se rychleji rozpadala. Odkrytá hladina vstřebávala více slunečního záření, což ještě více zvýšilo teplotu v regionu a uspíšilo tání ledu.

Kdyby se teď stalo něco podobného, způsobilo by to náhlý kolaps. Ke stejně dramatickému konci by však mohly přispět i jiné události.

Například v polovině 90. let pronikly do Severního ledového oceánu proudy teplé vody z Atlantiku. I to mělo tehdy za následek úbytek ledu.

V současnosti už stačí relativně málo k tomu, aby se ledová vrstva na severním pólu destabilizovala a úplně rozpustila.

Stojíme na prahu obrovských změn. Vědci neznají odpověď na otázku, jak rychle polární led zmizí. Může to trvat jen několik let nebo celá desetiletí. Spekulace se pohybují v širokém rozpětí od roku 2020 do roku 2100. Nelze předpovědět, co všechno to bude znamenat pro Arktidu a jak dalece to zasáhne celý svět. Musíme si však uvědomit, že díky ledu kolem severního pólu je klimatický systém udržován v rovnováze. Vědci přirovnávají Arktidu ke kanárkovi v uhelném dole.

"To, co se děje v Arktidě, je mimořádné, ale změny se rozšíří i do oblastí s tropickým a mírným podnebím," poznamenal David Barber z kanadské univerzity v Manitobě. "Není jasné, jak se bude situace dále vyvíjet, ale v konečném součtu je tání mořského ledu v Arktidě globální záležitost," uzavřel Serreze.


Odchylka koncentrace mořského ledu v Arktidě v září roku 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006. Růžová linie ukazuje průměrný rozsah zalednění v září mezi lety 1979 a 2000. Jak je z jednotlivých obrázků patrné, okraj se každým rokem posouvá stále dál od pobřeží Aljašky a Sibiře.

Obrázek č. 2: Odchylka koncentrace mořského ledu v Arktidě v září roku 2002, 2003, 2004, 2005 a 2006. Růžová linie ukazuje průměrný rozsah zalednění v září mezi lety 1979 a 2000. Jak je z jednotlivých obrázků patrné, okraj se každým rokem posouvá stále dál od pobřeží Aljašky a Sibiře.

Zdroj: NSIDC (Sea Ice)



Průměrná rozloha mořského ledu v Arktidě od července do září. Vyznačeny jsou roky 2002, 2003, 2004 a 2005 a průměr za období let 1979 až 2000. Po rekodním roku 2002 následoval další pokles na rekordně nízkou hodnotu v roce 2005.

Obrázek č. 3: Průměrná rozloha mořského ledu v Arktidě od července do září. Vyznačeny jsou roky 2002, 2003, 2004 a 2005 a průměr za období let 1979 až 2000. Po rekodním roku 2002 následoval další pokles na rekordně nízkou hodnotu v roce 2005.

Zdroj: NASA (Continued Sea Ice Decline in 2005)



Průměrná měsíční rozloha arktického mořského ledu. Graf zachycuje postupné zmenšování rozlohy od ledna 1979 do března 2006.

Obrázek č. 4: Průměrná měsíční rozloha arktického mořského ledu. Graf zachycuje postupné zmenšování rozlohy od ledna 1979 do března 2006.

Zdroj: NSIDC (Sea Ice)


Zdroje:
- University of Colorado (15.03.2007, Arctic Sea Ice Decline May Trigger Climate Change Cascade)
- Science Magazine (16.03.2007, Perspectives on the Arctic's Shrinking Sea-Ice Cover)
- Canada.com (16.03.2007, Arctic melt at 'tipping point'?)
- Yahoo! News (16.03.2007, Arctic sea ice decline may trigger climate change even in temperate...)
- LA Times (16.03.2007, Arctic could have iceless summers by 2100)
- NSIDC (Sea Ice)
- CIRES/University of Colorado (Mark Serreze)
- The Climate & Global Dynamics Division (Marika Holland)