El Niňo končí, ohlédnutí za mohutnými požáry v Austrálii

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Požáry, Vydáno dne: 23.02.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007020018

Podle expertů z australského Meteorologického úřadu (Bureau of Meteorology, BOM) klimatický jev El Niňo slábne a během krátké doby zmizí. Obyvatelé na jihu a východě Austrálie doufají, že se počasí umoudří a udělá definitivní tečku za dlouhým obdobím rekordního sucha. Meteorologové jsou zatím opatrní a předpovědi příliš nerozvíjejí. Mohutné požáry, které od konce listopadu do poloviny ledna spálily 4.600 kilometrů čtverečních zalesněného území v pěti australských státech, vygenerovaly energii srovnatelnou s explozemi více než stovky atomových bomb. Do atmosféry se přitom uvolnily milióny tun skleníkových plynů a toxických látek. Jen během prosince ohnivý živel ve státě Victoria strávil 1 milión hektarů vegetace a do ovzduší napumpoval 10,3 milionů tun oxidu uhličitého. To je o 30 procent větší číslo, než by bylo možné získat součtem emisí z průmyslových zdrojů, elektráren a automobilové dopravy za stejné období ve stejném státě (7,6 milionů tun CO2).

Odchylky od teplotního normálu - Austrálie, listopad 2006.
Odchylky od teplotního normálu - Austrálie, listopad 2006. V jedenáctém měsíci minulého roku byly teploty v Austrálii o 2,11 stupně Celsia vyšší, než jaký je dlouhodobý průměr. Na jihovýchodě kontinentu ve státech Victoria a Nový Jižní Wales byla odchylka nejvyšší (4 stupně Celsia). Povrchová teplota vzduchu v postižených regionech přesáhla pětiletý průměr až o 10 stupňů Celsia. Tato místa jsou vyznačena tmavě červenou barvou. Průměrné teploty jsou znázorněny bílou a podprůměrné teploty modrou barvou.
Kromě oxidu uhličitého bylo při požárech vyprodukováno 2,5 milionů tun oxidu uhelnatého, 300 tisíc tun organických sloučenin, jako jsou benzen, formaldehyd a uhlovodíky, dále 85 tisíc tun metanu, 64 tisíc tun oxidů dusíku a 59 tisíc tun kouře. S těmito údaji seznámil novináře Dr. Mick Meyer z australského výzkumného institutu CSIRO (Commonwealth Scientific and Industrial Research Organisation). Skleníkový účinek metanu a oxidů dusíku je ekvivalentní působení 2,6 milionů tun CO2. "Emise z požárů buše, lesa a z používání topiva se na celkovém objemu emisí skleníkových plynů v Austrálii podílejí přibližně třemi až čtyřmi procenty," dodal Meyer.

Při ohnivé bouři se uvolnila energie srovnatelná s výbuchy 112 megatunových atomových bomb. Mnoho lidí si neuvědomuje, jak obrovskou sílu tyto nekontrolovatelné lesní požáry mají. "Museli byste vidět nějaký přiměřeně velký oheň, abyste si uvědomili množství vyprodukované energie," řekl mluvčí australských dobrovolných hasičů Ken O'Brien.

Nejhorší průběh měly požáry ve státech Victoria a Nový Jižní Wales. Melbourne s 3,5 milióny obyvatel se ocitlo bez dodávak elektrické energie. Koncentrace škodlivých látek v ovzduší stoupla ve městě na nejvyšší úroveň od počátku měření před 30 lety. "Jsou to ty nejhorší podmínky pro požáry buše, jaké Victoria ve své historii zažila," prohlásil předseda vlády Steve Bracks.

Obyvatelé nejmenšího kontinentu se potýkají s extrémním nedostatkem vláhy. Dlouhodobé rekordní sucho neukončil ani příchod monzunových dešťů v druhé polovině ledna. Po prudkých srážkách se rychle zaplnilo jinak vyschlé koryto řeky Todd. Rozvodněná řekla zaplavila vnitrozemí státu Jižní Austrálie a Victoria.

22. února experti z australského Meteorologického úřadu oznámili, že klimatická anomálie El Niňo už brzy skončí. Zatímco za normálních okolností by bylo oslabení tohoto jevu automaticky spojováno s návratem deštivějšího počasí, tentokrát vědci varovali před ukvapenými závěry. Období sucha by totiž mohlo i nadále pokračovat. V lepším případě bude přechod k přijatelnějším podmínkám trvat řadu měsíců.

Vyšší úhrn srážek by na jihovýchod Austrálie mohl přinést jev zvaný La Niňa. Určité náznaky vzniku této anomálie existují, nejsou však nijak výrazné. La Niňa podobně jako El Niňo mění počasí v různých částech světa. Například v Latinské a Severní Americe by se lidé museli připravit na silnou hurikánovou sezónu.


Satelitní snímek z 11. ledna 2007. Proudy kouře široké až 50 kilometrů se valí z požárem zachvácené oblasti v australském státě Victoria.
Satelitní snímek z 11. ledna 2007. Proudy kouře široké až 50 kilometrů se valí z požárem zachvácené oblasti v australském státě Victoria.
Na fotografii stejné lokality jako u předchozího snímku jsou jasně viditelné plochy spáleného lesa.
Satelitní snímek z 16. ledna 2007. Na fotografii stejné lokality jako u předchozího snímku jsou jasně viditelné plochy spáleného lesa.


Zdroje:
- Herald Sun (12.01.2007, Bushfires' colossal effect)
- NASA - Earth Observatory (30.11.2006, Drought in Southeastern Australia)
- NASA - Earth Observatory (16.01.2007, Fires in Victoria, Australia)
- Bureau of Meteorology (ENSO Wrap-Up)
- BBC Weather (22.02.2007, Could El Nino be coming to its end?)
- BBC Weather (26.01.2007, Heavy rain does little to quench drought)
- BBC Weather (20.01.2007, Heavy rain and flash floods across Southeast Australia)
- iDNES.cz (17.01.2007, Lesní požáry v Austrálii začínají ohrožovat města)
- Novinky (17.01.2007, Oheň zničil v Austrálii přes milión hektarů buše)
- Novinky (22.01.2007, V Austrálii střídají požáry záplavy)
- CSIRO (Dr. Mick Meyer)
- CFA (Country Fire Authority)