NASA: Grónský ledový příkrov se zmenšuje o 113 km3 za rok

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Tání ledu a ledovců, Vydáno dne: 08.02.2007

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2007020006

Jak ukázala měření vědců z americké Národní agentury pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration, NASA), grónské pobřežní regiony přišly v období let 2003 až 2005 ročně v průměru o 171 kilometrů krychlových ledu (155 miliard tun). Zvýšený úhrn sněhových srážek ve vnitrozemí dokázal tuto ztrátu nahradit jen z části - o 58 kilometrů krychlových (54 miliard tun). Úbytek je nižší, než uváděla v srpnu zveřejněná studie vědců z Texaské univerzity. (Více v tomto článku.) Nic to však nemění na faktu, že ledový pokryv největšího ostrova světa taje mnohem rychleji, než se předpokládalo. "V 90. letech 20. století byla bilance ledu velmi blízká rovnovážnému stavu, přírůstky byly zhruba na stejné úrovni jako úbytky. Situace se však zásadně změnila. Nyní je roční ztráta ledu rovna objemu vody, který za 6 let proteče Colorado River," oznámil Scott Luthcke z Goddardova vesmírného leteckého centra (Goddard Space Flight Center, GSFC) v Marylandu.

Družice ICESat pomáhá vědcům z NASA monitorovat změny výšky ledových štítů v Grónsku a Antarktidě. Tento obrázek ukazuje rychlé ztenčování ledové vrstvy pokrývající největší ostrov světa. Úbytek na okrajích dosahuje až 60 centimetrů ročně, kdežto ve středu ostrova bylo zaznamenáno zvýšení pouze o 10 centimetrů za rok. "Jsme svědky dramatického úbytku ledové masy v nízko položených pobřežních regionech, téměř polovina z této ztráty pochází z jihovýchodního Grónska," shrnul základní poznatky geofyzik Scott Luthcke. Na okrajích se ledová masa ztenčuje za rok až o 60 centimetrů. Ve středu ostrova je proces opačný a ledu tam o 10 centimetrů přibývá. Tyto údaje je třeba brát velmi vážně. Změny jsou rychlé a trend posledních let dává za pravdu pesimistům, kteří se obávají kolapsu příkrovu.

Podobným tempem se zmenšuje i Západoantarktický ledový štít (v letech 2002 až 2005 o 152 km3 za rok), ve srovnání s poslední dekádou je to rozdíl diametrální. Na druhou stranu je třeba uvést, že Východoantarktický ledový štít se díky sněžení pomalu zvětšuje. Nicméně platí, že Antarktida jako celek led ztrácí a přispívá tak ke stoupající hladině světových oceánů.

Za posledních šest let došlo k velkému pokroku v dálkovém průzkumu Země a ve využití vysoce citlivých přístrojů umístěných na palubách letadel a satelitů. Badatelé mají přístup k možnostem, jaké nabízí letecká altimetrie, satelitní radarová a laserová altimetrie, radarová interferometrie, měření rozložení a intenzity gravitačního pole (díky projektu GRACE - Gravity Recovery and Climate Experiment) a přesné měření výšky ledu (pomocí družice ICESat - Ice, Cloud and land Elevation Satellite). Každý z těchto nástrojů je sám o sobě přínosný a všechny společně mohou poskytnout komplexní odpověď na otázky týkající se dění za polárním kruhem.

I přes skvělé vybavení a přesnost moderní techniky docházejí někdy vědci k rozdílným výsledkům. "Sdělovací prostředky hodně informují o tom, jak se ledovce mění, obvzláště v Grónsku, ale čísla se mění podle toho, jak dlouho takový výzkum probíhá a jaká technika je přitom využita. V důsledku toho může vznikat zmatek v tom, k čemu ve skutečnosti dochází," poukázal na problematiku rozdílů mezi jednotlivými studiemi Waleed Abdalati, expert na kryosféru z NASA. "Máme k dispozici všechny tyto technologie a někteří z toho vyvozují jiné odpovědi než ostatní. Ale důležité je, že vůbec můžeme vést diskusi o všech těchto výsledcích měření, což ještě před několika málo lety nebylo možné. Nyní tedy debatujeme o tom, jak velká je ztráta objemu ledového příkrovu a jak rychle se to děje," poznamenal Abdalati.

Neshody panují také v odhadech, jakým tempem bude tání ledu pokračovat a na jak velký vzestup mořské hladiny se můžeme v tomto století připravit. "V minulosti jsme si neuvědomovali, jak rychle mohou pevninské štíty reagovat na změny klimatu. Všechny tyto přístroje nám říkají, že pevninské štíty se zmenšují více, než tomu bylo před 10 lety. Okraje příkrovů rozpouští voda, která se ohřívá," prohlásil Abdalati.

James Hansen, ředitel Goddardova institutu vesmírných studií (Goddard Institute for Space Studies, GISS) je skeptický a obává se, že rozpad kontinentálních ledovců bude mít podstatně rychlejší průběh, než se nám v tuto chvíli může zdát. Země už zažila situaci, kdy se mořská hladina zvyšovala každé dvě dekády o 1 metr, takže na konci století bylo moře o 5 metrů výše než na jeho počátku.

Budou se dějiny opakovat? Řada indicií tomu nasvědčuje. Za posledních 25 let se oblast tání v Grónsku zvětšila o více než 50 procent. Nepříznivé vyhlídky zhoršuje voda, která odtává na povrchu, proniká trhlinami a dostává se až ke skalnatému podloží. Pod mohutnou ledovou krustou tak vzniká kluzká vrstva, po níž se ledovce snáze pohybují. Posuny ledovců doprovázejí seizmické otřesy, jejichž intenzita může dosahovat i pěti stupňů Richterovy škály. Pravděpodobnost náhlého kolapsu největších zásobáren ledu na Zemi se s pokračujícím oteplováním zvyšuje.

Při oteplení do dvou stupňů Fahrenheita (1,2 stupně Celsia) existuje podle Hansena reálná naděje, že se katastrofickému scénáři vyhneme. Avšak už při globálním oteplení o 5 stupňů Fahrenheita (3 st. C), což by ve vysokých zeměpisných šířkách znamenalo oteplení o 10 stupňů (6 st.C), dojde téměř jistě ke kolapsu ledových příkrovů. Rozsáhlá území podél pobřeží, včetně největších světových měst, pak zmizí pod hladinou moře.


Měření dvojice družic GRACE v letech 2003 až 2005 odhalilo regionální změny v hmotnosti grónského ledového příkrovu.
Měření dvojice družic GRACE v letech 2003 až 2005 odhalilo regionální změny v hmotnosti grónského ledového příkrovu.

Zdroj: NASA, obrázek ve vysokém rozlišení zde (249 kB)


Zdroje:
- NASA (11.12.2006, NASA Provides New Perspectives on the Earth's Changing Ice Sheets)
- NASA (19.10.2006, Greenland Ice Sheet on a Downward Slide)
- The New York Review of Books (13.07.2006, Jim Hansen: The Threat to the Planet)
- CIRES (28.05.2005, Greenland Melt Extent, 2005)
- University of Texas (GRACE - Gravity Recovery and Climate Experiment)
- NASA (ICESat - Ice, Cloud and land Elevation Satellite)
- NASA-GSFC (Goddard Space Flight Center)
- NASA-GSFC (Scott B. Luthcke)
- NASA-GSFC (Waleed Abdalati)
- NASA-GISS (James Hansen)