V Litoměřicích chtějí využívat geotermální energii

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Ekologické objevy a vynálezy, Vydáno dne: 25.11.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006110006

V areálu bývalých Jiříkových kasáren v Litoměřicích byl 21. listopadu 2006 zahájen zkušební vrt s projektovanou hloubkou 2500 metrů, který byl měl ověřit, zda bude v budoucnu možné využívat geotermální energii pro vytápění města a výrobu elektřiny. Cílové hloubky, kde se teplota horniny pohybuje mezi 150 až 200 stupni Celsia, by mělo být dosaženo příští rok v únoru nebo březnu. Pokud budou geologické podmínky vyhodnoceny jako příhodné, začne podle plánu další etapa realizace spočívající ve výstavbě geotermální výtopny a elektrárny o předpokládaném výkonu 50 MW. Celková investice je odhadovaná na jednu miliardu korun. V ČR ojedinělý výzkumný projekt je financován ze 75 procent Ministerstvem průmyslu a obchodu a z 25 procent privátními subjekty.

Město Litoměřice Vedení Litoměřic reagovalo před několika lety na zvyšující se ceny plynu propagací slunečních kolektorů. Na radnici se zajímají také o další alternativní zdroje energie, zejména o malé vodní elektrárny a biomasu. To při příležitosti slavnostního zahájení zkušebního vrtu ocenil i ministr životního prostředí Petr Kalaš:

"Na Litoměřicích si cením zejména komplexního přístupu a věřím, že se v budoucnu stanou jedním z prvních českých měst, které bude z velké části energeticky závislé pouze na místních zdrojích. To přinese dvojí efekt - zlepší se životní prostředí, protože obnovitelné zdroje jsou k přírodě šetrnější a navíc lidé ušetří. Nebudou totiž muset platit za dodávky elektrické energie či tepla odjinud, ale město samo si stanoví ceny, takže konkurenční prostředí může přimět i další dodavatele, aby šli s cenami dolů. Zkušenosti ze zahraničí - například Rakouska - ukazují, že tato vize je zcela reálná."

Zemské teplo je čistým, spolehlivým a bezpečným zdrojem energie. Praktické využití je ovšem technologicky náročné a neobejde se bez výrazného zásahu do přírody. O nesnadné realizaci geotermální výtopny a elektrárny pojednává i tento článek na internetovém portálu pro trvale udržitelný život sustainable.cz, z něhož vyjímáme:

"Pro získání tepla z těchto hloubek je nutné horniny uměle rozrušit, zvětšit jejich puklinovou propustnost a zavést do nich tekutiny vhodné pro přenos tepla. Tímto způsobem lze přeměnit jakýkoli vhodný objem teplé suché horniny v zemské kůře v dostupné hloubce na umělý rezervoár - výměník tepla. Do vybraného horninového prostředí jsou vyhloubeny nejméně dva vrty, končící několik set metrů od sebe (experti doporučují 600 m). Voda je zaváděna vsakovacím (injekčním) vrtem a prostupuje vytvořeným propustným rezervoárem, který se chová jako tepelný výměník. K povrchu se zavedená voda vrací čerpacím (produkčním) vrtem (pára s vodou) a přináší s sebou energetický potenciál. Systémy HDR (Hot Dry Rock = horká suchá skála) pracují v uzavřeném cyklu se vsakováním a čerpáním použitých tekutin (uzavřená cirkulace)."

V některých zemích je geotermální energie využívána v širším měřítku. Snadno dostupná je například na Islandu nebo v Itálii v oblastech se silnou sopečnou aktivitou. Lokální význam má i ve Francii, Německu, USA, Japonsku nebo Mexiku. Také v České republice slouží zemské teplo k vytápění plaveckých bazenů a budov. Jako příklad můžeme uvést města Ústí nad Labem a Děčín.


Potenciál pro využití geotermální energie v ČR.

   Potenciál pro využití geotermální energie v ČR.

   Zdroj: Město Plzeň



Zpracováno podle:
- sustainable.cz (21.11.2006, V Litoměřicích zahájili ověřovací vrt pro geotermální elektrárnu)
- sustainable.cz (24.11.2006, Geotermální elektřina Litoměřice)
- Rozhlas.cz (23.11.2006, V Litoměřicích začal zkušební geotermální vrt)
- MŽP ČR (22.11.2006, Litoměřice mohou být v budoucnu energeticky soběstačné)

Další zdroje:
- SOS (07.01.2005, Geotermální energie má budoucnost)
- Solární liga (10/2003 Kolektory šetří domácí rozpočet)
- Wikipedia (Geotermální energie)
- Město Litoměřice