Veganská strava je zdravější než masitá - pro lidi i pro planetu

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Životní styl, Vydáno dne: 27.10.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006100013

Z hlediska emisí skleníkových plynů je strava, kterou lidé konzumují, stejně tak důležitá jako auto, kterým jezdí. Vědci z univerzity v Chicagu zkoumali, jaký způsob stravování je pro planetu nejšetrnější. Výsledky podpořily argumenty mnoha veganů a vegetariánů, podle nichž je výroba potravin rostlinného původu energeticky méně náročná a ekologicky mnohem přijatelnější než produkce masa. Studie byla v září 2006 publikována v časopise Earth Interactions vydávaném Americkou meteorologickou unií (American Meteorological Society, AMS), Americkou geofyzikální unií (American Geophysical Union, AGU) a Asociací amerických geografů (Association of American Geographers, AAG).

Pamela Martinová a Gidon Eshel připravují 'planet-friendly' salátovou svačinu. Autoři studie - Gidon Eshel a Pamela Martinová - jsou odborní asistenti působící na katedře geofyzikálních věd chicagské univerzity. Energetickou bilanci a zatížení životního prostředí skleníkovými plyny posuzovali u čtyř druhů potravin - červeného masa, drůbeže, ryb a lakto-ovo vegetariánských výrobků. Vypočítané údaje porovnali se stravou průměrného Američana.

Jako nejefektivnější byla vyhodnocena strava vegetariánská. O něco horší výsledky měly potraviny z drůbežího masa. Jídelníček průměrného obyvatele USA skončil na třetím místě. Za ekologicky nejméně přijatelnou byla označena konzumace ryb a červeného masa. Překvapivě špatné umístění rybích produktů bylo ovlivněno energeticky vysoce náročným lovem dravých mořských ryb (mečoun, tuňák).

V dokumentu je uvedeno, že na výživu průměrného Američana je ročně zapotřebí o 1,485 tun oxidu uhličitého více než na zabezpečení potravy pro ryzího vegetariána. Tato ekvivalentní hodnota vychází z množství oxidu uhličitého, metanu a dalších skleníkových plynů emitovaných během celého výrobního procesu. Jsou do ní zahrnuty i emise metanu a oxidu dusného, jež vznikají při chovu hospodářských zvířat a při zpracování živočišného odpadu. "Příkladem mohou být jezera kejdy, která jsou spojená s velkovýrobou vepřového masa," vysvětlil Dr. Eshel. "Z těch se do atmosféry uvolňuje hodně oxidu dusného." Metan a oxid dusný jsou oproti oxidu uhličitému plyny relativně vzácnější ale s mnohonásobně silnějším skleníkový účinkem.

Průměrný Američan projezdí ročně 8 322 mil (13 390 km), čímž ke globálnímu oteplování přispívá 1,19 až 4,76 tunami oxidu uhličitého v závislosti na modelu vozidla. Američané současné zkonzumují v průměru 3 774 kalorií každý den, z toho je asi 1 047 kalorií živočišného původu (maso 54%, vejce 5%, mléčné výrobky 41%). Energie vynaložená na výrobu potravin odpovídala v roce 2002 17. procentům všech fosilních paliv použitých v USA. Při spalování této poměrné části pohonných hmot bylo emitováno 0,75 tun CO2 na osobu, zatímco osobní doprava zatížila životní prostředí celkově zhruba 2,25 tunami CO2 na osobu.

Pamela Martinová a Gidon Eshel si pochutnávají na 'planet-friendly' salátové svačině. "Negativní vlivy živočišné stravy s vysokým obsahem tuků na kardiovaskulární nemoci jsou dnes už dobře doloženy," konstatuje studie. "Stejné účinky jsou pozorovány, i když je konzumováno spíše maso než tuky. Pokud je nám známo, neexistuje žádný věrohodný důkaz, že by strava založená na rostlinách opravdu podkopávala zdraví; bilance dostupných důkazů naznačuje, že strava založená na rostlinách je stejně bezpečná jako strava smíšená a s největší pravděpodobností ještě bezpečnější." Kromě toho existuje i dost indicií poukazujících na spojitost mezi konzumací živočišných bílkovin a výskytem rakoviny.

"My nevynášíme žádný hodnotový nebo kategorický soud," zdůraznil Eshel. "Říkáme však, že čím budete mít blíže k veganské stravě a čím dál se dostanete od průměrné americké stravy, tím lépe uděláte pro tuto planetu. Nemusí to být příklon až k úplnému veganství. Pokud jednoduše zredukujete počet sendvičů ze dvou na jeden týdně, už tím dosáhnete významného rozdílu." Podle obou vědců je změna jídelníčku jen o několik vajec nebo hamburgerů týdně tím nejsnadnějším způsobem, jak se podílet na snižování emisí.

V další fázi výzkumu se badatelé zaměří na energetické výdaje při provozu malých ekologických farem, aby zjistili, zda nabízejí plnohodnotnou alternativu k velkým zemědělským společnostem. Typická ekologická farma je schopná zásobovat rostlinnými plodinami 200 až 300 rodin při využití plochy zemědělské půdy o rozměru 5 až 10 akrů. "Začínáme zjišťovat, zda můžete zmenšit produkci potravin a být tímto způsobem efektivnější," poznamenala Martinová.


Celou studii s názvem "Diet, Energy and Global Warming" (Strava, energie a globální oteplování) si můžete stáhnout ze serveru chicagské univerzity zde (formát pdf, 596 kB).


Popis k fotografiím: Pamela Martinová a Gidon Eshel připravují "planet-friendly" salátovou svačinu (obrázek č. 1) a následně si na ni pochutnávají (obrázek č. 2).


Zpracováno podle:
- University of Chicago (13.04.2006, Study: vegan diets healthier for planet, people than meat diets)
- University of Chicago (Diet, Energy and Global Warming)

Další zdroje:
- Discovery News (27.04.2006, Vegetables Fight Global Warming)
- AMS (Earth Interactions, Volume 10 - September 2006)
- University of Chicago (Gidon Eshel)
- University of Chicago (Pamela Martin)