OSN: Počet i rozloha "mrtvých zón" v oceánech stoupá

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Znečištění vody, Vydáno dne: 22.10.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006100012

V mořích a oceánech na celém světě se v současné době nachází nejméně 200 oblastí, kde je antropogenní znečištění natolik vysoké, že ohrožuje ryby a další mořské živočichy. Tyto tzv. mrtvé zóny se rozprostírají na tisících čtverečních kilometrech zemského povrchu. Hlavními zdroji znečištění jsou chemické látky používané v zemědělství, odpadní vody a atmosférická depozice jakožto důsledek spalování fosilních paliv. Takový je ve stručnosti obsah zprávy zveřejněné 19. října 2006 na mezinárodní konferekci v Pekingu. Oproti stavu v roce 2004, kdy vědci z Programu OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP) napočítali 149 zasažených lokalit, se počet mrtvých zón zvýšil o 34 procent.

V mořích a oceánech na celém světě se v současné době nachází nejméně 200 oblastí, kde je antropogenní znečištění natolik vysoké, že ohrožuje ryby a další mořské živočichy. Lidská společnost produkuje obrovské množství sloučenin dusíku, které se dostávají do moře a podněcují eutrofikaci - zrychlenou tvorbu organické hmoty (řas a sinic). Nadměrné šíření mikroskopických rostlinných organismů povzbuzuje vyšší aktivitu bakterií a vede k rychlejšímu spotřebovávání kyslíku ve vodě. To má v konečném důsledku za následek úhyn vyšších druhů rostlin a živočichů a narušení základních funkcí ekosystému. Nedostatek ryb má zase přímý dopad na rybáře.

Počet postižených lokalit se od 60. let 20. století každých 10 let zdvojnásoboval. Předpokládá se, že kolem roku 2030 bude řekami do oceánů transportováno o 14 procent dusíku více, než tomu bylo v polovině 90. let. V některých mrtvých zónách se eutrofikace projevuje celoročně, jinde je to spíše sezónní záležitost.

Mezi místa, která se na seznamu OSN objevují už delší dobu, patří Baltské moře, průliv mezi Baltským a Severním mořem, Černé moře a sever Jaderského moře. Stále větším potížím čelí i Mexický záliv a to zejména v prostoru kolem ústí řeky Mississippi. Další lokality se nacházejí u pobřeží Jižní Ameriky, Japonska, jihovýchodní Austrálie a Nového Zélandu. Nově přibyla například laguna Fosu v Ghaně, zátoka Elefsis v Egejském moři, ústí řeky Mondego v Portugalsku nebo ústí řeky Jang-c'-ťiang a Perlové řeky v Číně.

"Problémy nabývají na intenzitě," konstatoval výkonný ředitel UNEP Achim Steiner. Současně připomněl, že kromě dusíkatých látek zamořují oceány také fosforečnany.

Neúplné nebo nedostatečné informace mají autoři zprávy o některých částech Tichého oceánu. Kompletní seznam, jehož vytvoření má na starosti tým pod vedením profesora Roberta Diaze z College of William and Mary ve Virginii, by měl být k dispozici počátkem roku 2007. Problému eutrofikace je v rámci OSN vyhrazen Globální akční program na ochranu mořského prostředí před činností na pevnině (Global Programme of Action for the Protection of the Marine Environment from Land-Based Activities).


Zpracováno podle:
- UNEP (19.10.2006, Further Rise in Number of Marine ‘Dead Zones’)
- MSNBC (19.10.2006, U.N.: Ocean 'dead zones' increasing fast)
- EkoList (20.10.2006, Zpráva OSN upozorňuje na rostoucí množství "mrtvých zón" v mořích)

Další zdroje:
- UNEP (19.10.2006, Curbing Coastal Pollution Aids Recovery of Heat-Stressed Corals)
- UNEP/GPA (The Global Programme of Action for the Protection of the Marine Environment from...)
- College of William and Mary