Vodní krize se prohlubuje, hladina podzemní vody v ČR klesá

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Sucho a šíření pouští, Vydáno dne: 17.08.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006080010

Pitná voda se stává vzácností. Klimatické změny, sucho, zánik mokřadních ekosystémů, nadměrné vyčerpávání zdrojů, nedokonalá vodní infrastruktura a neuvážené zásahy do charakteru krajiny dostávají svět a jeho obyvatele do svízelné situace. Počet lidí, kteří nedisponují dostatkem pitné vody, se neustále zvyšuje. V příštích desetiletích se tento problém citelně dotkne i průmyslově nejvyspělějších zemí světa. Světový fond na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF) ve své zprávě z 16. srpna 2006 vyzval k úsporným opatřením a k moudřejšímu hospodaření s cennou tekutinou. Jak opakovaně upozorňují čeští hydrologové a klimatologové, zásoby podzemní vody dlouhodobě klesají i v České republice a už kolem poloviny století by se její nedostatek mohl stát kritickým.

Vyschlá vodní nádrž v Huangšan v provincii Anhui na východě Číny 17. srpna 2006. Za poslední století se spotřeba vody zvýšila šestinásobně. Kapacita obnovitelných zdrojů však není nevyčerpatelná. Na jednoho obyvatele Evropy připadá v současnosti spotřeba 150-200 litrů vody denně, na jednoho Australana a občana USA 300 litrů. Například v Sydney nebo v Houstonu spotřebují více vody, než je kapacita tamních obnovitelných zdrojů. Odhaduje se, že kvůli průsakům a poruchám stárnoucího vodovodního potrubí přichází v Londýně každý den na zmar voda o objemu 300 plaveckých bazénů.

Takový přístup se nám může už brzy vymstít. Situace na celém světě se postupně zhoršuje. Globální oteplování na jednu stranu sice zvyšuje odpařování, ale na druhou stranu na mnoha místech ubývá dešťových srážek. Vodní páry zůstávají v atmosféře a zesilují skleníkový efekt. Nelze pochybovat o tom, že vodní krize dolehne na všechny a neomezí se jen na chudé rozvojové státy. "Ekonomická prosperita ještě automaticky neznamená přebytek vody," zdůraznil Jamie Pittock z WWF.

Jihoevropské a západoevropské státy se v posledních letech potýkají s úmorným suchem. Čilý turistický ruch a zavlažování polí odjímají velkou část z vodních rezerv. To je třeba změnit. Plodiny, jako jsou kukuřice nebo cukrová řepa, nejsou pro pěstování ve Středomoří vhodné. Lidé v regionu by se měli ve vlastním zájmu vrátit k tradičním druhům, například k citrusům nebo olivovníkům, které lépe snášející suché podnebí.

Také Austrálie coby nejsušší kontinent světa je ohrožován ztrátou úrodné půdy. V jihovýchodní Asii jsou vodní zdroje znečištěné. Jihozápad Číny letos poznamenalo nejhorší sucho za posledních nejméně 50 let. V pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou šířením pouští ohroženy dvě miliardy lidí. Nedostatkem vody trpí asi 20 procent světové populace. 65 procent má k vodě ztížený přístup a pouze 15 procent si vody užívá bez omezení.

WWF doporučila změnit postoj k vodním rezervám a hospodaření s vodou věnovat mnohem více pozornosti, než bylo v minulosti obvyklé. "Voda na celém světě musí být využívána efektivněji. Její nedostatek a znečištění jsou stále běžnější a odpovědnost za nalezení řešení závisí jak na bohatých, tak i na chudých národech," řekl Pittock.

Na jihu Velké Británie si sucho vynutilo vyhlášení zákazu zalévání trávníků, zahrádek, napouštění bazenů a mytí automobilů. V domácnostech teče voda jen 2 hodiny denně. Podobná opatření platí i ve Španělsku, Portugalsku a Francii.

"Další skupiny rychle se rozvíjejících ekonomik mají možnost neopakovat chyby minulosti a vyvarovat se nákladů na záchranu poškozených skladkovodních ekosystémů. Bohužel se zdá, že převážná část států už byla svedena k obvyklým způsobům budování infrastruktury, jako jsou velké přehrady, jejichž přínos a význam není adekvátní," argumentuje Pittock. Podle jeho názoru nelze sebedůmyslnější technologií nahradit přirozenou funkci řek a mokřadů.

Poptávka po vodě musí být udržena v únosných mezích. Jednotlivé státy by měly spolupracovat. O hledání východisek z nastávající krize budou od 20. do 26. srpna jednat delegáti mezinárodní konference ve švédském Stockholmu.


Situace v ČR - vodní rezervy klesají

Jen málokdo z obyvatel České republiky si uvědomuje, jak vážným způsobem narušuje lidská aktivita zásoby podzemních vod na našem území. Lidé kácejí lesy, asfaltují, betonují, stavějí nové domy, silnice a nákupní centra, zpevňují koryta řek. Je logické, že na zastavěné ploše se voda nemůže vsakovat do půdy. Neblahý dopad mají i kyselé deště, zamoření těžkými kovy a zemědělská výroba závislá na pravidelných dávkách chemických hnojiv. Život v půdě je omezován a rozsáhlé části naší rodné země se stávají neplodnou a nekvalitní napodobeninou přírody. Mrtvá zemina za sucha neudrží vodu a při intenzivních deštích není schopná vodu vsáknout. Globální oteplování zvyšuje teploty, více srážek však nepřináší.

Na mapce je zobrazeno rozložení vlhkosti půdy v orniční půdní vrstvě (max. 40 cm hloubky) v ČR k 1. srpnu 2006. "(Srážky) se vlastně koncentrují jen do několika mohutných přívalových dešťů, které rychle stečou po vyprahlé zemi a nevsáknou se do ní," vysvětlil pro MF DNES klimatolog Jan Pretel z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Stejně se vyjádřila i Mgr. Dagmar Pavlíková, vedoucí oddělení podzemních vod ČHMÚ: "Když prší pomalu, voda se vsákne. U prudkých a přívalových srážek, které sledujeme v poslední době, tomu tak není. Voda steče do řek, které jsou uzavřené do koryt. A to je pro doplňování podzemních vod nepříznivé," řekla Pavlíková v rozhovoru pro deník Právo.

Český hydrometeorologický ústav od roku 1971 provozuje pozorovací síť sloužící k monitorování stavu vody v ČR. V roce 2005 bylo sledováno 401 pramenů a 1723 vrtů.

"Je to stále horší, zásoby i hladina podzemní vody klesají," potvrdil Hynek Beneš z oddělení ochrany vod České inspekce životního prostředí. Z některých dříve vydatných podzemních pramenů dnes prýští nesrovnatelně méně vody než před pouhými 10 lety. "Voda vždy byla mimořádně cenná surovina. A její hodnota v budoucnu i v Čechách ještě poroste. Jen si to zatím uvědomuje dost málo lidí," uvedl hydrolog Ladislav Kašpárek z Výzkumného ústavu vodohospodářského.

Úbytek podzemní vody zaznamenali i studnaři. Vladislav Šebek z chrudimské společnosti Vodní zdroje - vrtné práce Právu řekl, že před 30 lety stačilo vyhloubit maximálně osm metrů, aby se dostali k vodě. "Pak jsme museli jít do dvaceti metrů. A teď? Musíme kopat do třiceti metrů. Pokles je opravdu znát," dodal Šebek.

Pokud se vyplní nepříznivé prognózy, můžeme někdy kolem poloviny století čekat velkou krizi. Pitné ani užitkové vody nebude dost na uspokojení základních potřeb společnosti. Některé toky úplně vyschnou. Už letos kvůli rekordním vedrům vyschly některé říčky na horním toku Labe. Zatím jen dočasně. Je toto varování natolik důrazné, aby nás donutilo k zamyšlení? Máme-li v sobě ještě nějaké zbytky zdravého rozumu, měli bychom se chytit za hlavu a začít jednat.

"Patříme k zemím, jež mají velké rezervy v zadržování vody. Abychom krajině tuto vlastnost vrátili a prameny nám přestaly vysychat, musíme přírodě vracet její původní tvář," navrhl nejvhodnější postup hydrolog Josef Hladný z ČHMÚ. Naše řeky, které byly ve 20. století zkráceny o celou třetinu a násilně vtěsnány do rovných koryt, by měly znovu dostat prostor k rozlití. Je známo, že při povodních v červenci 1997 zadržely poslední tři celistvé zbytky lužní krajiny na soutoku Dyje s Moravou a v chráněných krajinných oblastech Litovelské Pomoraví a Poodří více vody než všechny přehrady v povodí Moravy a Odry dohromady.


Obrázek č. 2: Na mapce je zobrazeno rozložení vlhkosti půdy v orniční půdní vrstvě (max. 40 cm hloubky) v ČR k 1. srpnu 2006. Vlhkost je vyjádřena v procentech využitelné vodní kapacity, což je maximální množství vody v daném objemu půdy, které je rostlina schopna využívat. Kritická situace (méně než 10 % VVK - bílé plochy) byla v danou chvíli zejména v Polabí na částech Středočeského, Královehradeckého a Pardubického kraje.

Zdroj: ČHMÚ (01.08.2006, Aktuální meteorologická a hydrologická situace v ČR)



Zdroje:
- WWF (16.08.2006, Report: Water crisis hits rich countries)
- BBC News (16.08.2006, Water shortage 'a global problem')
- EkoList (16.08.2006, Ubývání vody je globálním problémem, varují ekologové)
- EcoMonitor (10.08.2006, Právo: Podzemní vody dramaticky ubývá)
- iDNES (03.08.2006, Voda nad zlato? Brzy to bude realita)
- Aktuálně.cz (22.08.2006, Kolik má Země vody? Na padesát let)
- ČHMÚ (Český hydrometeorologický ústav)