Stoupající mořská hladina připraví o domov stovky milionů lidí

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Zvyšování hladin moří, Vydáno dne: 03.06.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006060005

Odborné prognózy předpovídají pro toto století zvýšení mořské hladiny přibližně o jeden metr. Některé zdroje uvádějí nižší, jiné vyšší údaje v závislosti na předpokládaném růstu průměrné teploty a rychlosti tání ledovců. V květnu 2006 zveřejnila skupina vědců odhad, jak velké území a kolik obyvatel vzestup oceánů postihne. Studii vypracoval Gordon McGranahan z Mezinárodního institutu pro životní prostředí a rozvoj (International Institute for Environment and Development, IIED) se sídlem v Londýně a Deborah Balková s Bridget Andersonovou z Centra pro mezinárodní informační síť vědy o Zemi (Center for International Earth Science Information Network, CIESIN) při Kolumbijské univerzitě (Columbia University) v New Yorku. Jmenovaní autoři vypočítali, že v nejvíce ohrožené zóně (s nadmořskou výškou menší než 10 metrů do vzdálenosti 100 kilometrů od pobřeží) žije v současné době asi 10,5 procenta obyvatelstva, tedy 602 milionů lidí. Zaplaveny by mohly být asi 2,2 procenta souše. Mezi nimi i Benátky, Petrohrad nebo New York.

New Orleans v srpnu 2005, záchrana obyvatel města. Mnoho měst a průmyslových center je situováno v nejtěsnější blízkosti moře. Hustě zalidněné pobřežní oblasti zatím náporu vody bezproblému odolávají, otázkou nicméně zůstává, co se stane, až hladina začne opravdu stoupat. Ve 20. století rostla průměrně o 1,5 až 2 centimetry za dekádu. V minulém desetiletí se stoupání zrychlilo na 3 centimetry. Nebezpečí nespočívá jen v oceánu samotném. Ještě větší obavy vzbuzuje vyšší teplota vody a tím i větší destruktivní síla bouří.

Názorným příkladem toho, co by světové metropole mohlo v budoucnosti čekat, je osud amerického města New Orleans, které koncem srpna minulého roku zaplavila voda po řádění hurikánu Katrina. To nemůže zlehčit ani argument, že hlavní příčinou tamní katastrofální situace je poměrně rychlé klesání terénu. Jak ukázala vědecká studie publikovaná v prvním červnovém vydání časopisu Nature, New Orleans se každýrm rokem propadá o 6 až 30 milimetrů. "Zjistili jsme, že hráze, které v New Orleans selhaly, byly na místech, kde byl pokles největší," vysvětlil člen výzkumného týmu Tim Dixon z univerzity v Miami. Příčina není jasná, uvažuje se o vysušování usazenin pod městem nebo o pomalém posunu celé oblasti do Mexického zálivu. Co bude dál? Optimismus není na místě. "Například v roce 2016 bude půda téměř o tři stopy (necelý metr) pod průměrnou úrovní," upozornil Dixonův kolega Dr. Falk Amelung. Navíc hurikány budou ještě mnohem ničivější než dnes.

New Orleans 29. srpna 2005. Z 602 milionů lidí, kteří obývají nejvíce ohrožené pobřežní zóny, je 360 milionů soustředěno v městských aglomeracích. "Urbanizované oblasti byly projektovány způsobem, který je oddělil od jejich fyzického okolí," podotkla Dr. Balková.

Největsí problémy čekají na chudé asijské státy. Například ve Vietnamu a Bangladéši si budou muset hledat nový domov desítky milionů lidí, což si v této chvíli dokáže jen těžko někdo představit. Bohatší státy budou také čelit reálnému nebezpečí, jejich výhoda však spočívá v tom, že mají k dispozici nesrovnatelně více prostředků na to, aby se změnám dokázali přizpůsobit. Jednoduché to ale nebude. "Moře bude zaplavovat a zasolovat i hustě osídlené delty řek a pobřežní nivy," připomněl Dr. McGranahan.

60 procent území Nizozemí leží pod úrovní mořské hladiny. Státní úřady plánují v příštích desetiletích investovat do zpevňování hrází a dalších protipovodňových opatření 19 až 25 miliard dolarů. Současný ochranný systém je podle nich nejspolehlivější na světě. "Následky budoucího zvýšení úrovně moře zde budou velmi patrné. Musíme být připraveni čelit oteplování podnebí," nabádala státní tajemnice pro dopravu a vodní zdroje Melanie Schultzová van Hagenová. McGranahan, Balková a Andersonová však úsilí holanďanů považují za neefektivní a málo účinné.

Odborné prognózy předpovídají pro toto století zvýšení mořské hladiny přibližně o jeden metr. "Předtím, než začne moře vyhánět lidí z pobřeží Bangladéše, Indie nebo Vietnamu, dočkáme se odsunu obyvatel z malých ostrovních států," uvedla Dr. Balková.

Obyvatelé některých nízko položených ostrovů v Tichém oceánu se už smířili s faktem, že své domovy budou muset opustit. Vláda Tuvalu požádala o pomoc Austrálii. Po odmítavé reakci se obrátila na Nový Zéland, kde uspěla. Ve spolupráci s dalšími ohroženými zeměmi v regionu byl vypracován evakuační plán. Z Tuvalu a Karibati se na Nový Zéland začne stěhovat 75 lidí ročně. Z Fidži a Tonga 250 lidí ročně.

Klimatičtí (nebo též ekologičtí) uprchlíci jsou novou ale rychle se rozrůstající kategorií osob přímo zasažených nepříznivými důsledky globálního oteplování. Vědci vyzývají k přijetí mezinárodních dohod, které lidem ustupujícím před klimatickými změnami přiznají oficiální status uprchlíka.

Ze všech světadílů žije nejvíce lidí vystavených riziku zaplavení v Asii (75 procent). Týká se to především Bangladéše, Vietnamu, Barmy, Thajska, Indonésie, Indie, Číny, Japonska, Pákistánu ale také Filipín nebo Srí Lanky.

Podle přírodopisných kritérií rozdělily vědci ohrožené regiony do tří skupin:
  1. Státy s dlouhým pobřežím ve srovnání s celkovou rozlohou (Maledivy, Bahamy)
  2. Státy se širokými a zalidněnými deltami řek (Bangladéš, Vietnam, Egypt)
  3. Státy s velkou většinou obyvatel žijících na pobřeží (Surinam, Guyana)
S velmi podobně vyznívající zprávou seznámili 31. května 2006 německou veřejnost členové Vědeckého poradního sboru spolkové vlády pro globální změny životního prostředí (Wissenschaftlicher Beirat der Bundesregierung Globale Umweltveränderungen, WBGU). Obsáhlá studie konstatuje, že rozpuštění ledu v Arktidě bude mít dalekosáhlé klimatické důsledky. V Grónsku a Antarktidě už byly zaznamenány jasné signály rozpadu pevninských ledovců, což rozhodně není dobré znamení. Zaplaveny budou zřejmě i rozsáhlé části Evropy, i když zatím existuje naděje, že se tak stane až po roce 2100. I kdyby většina Evropy zůstala tomto století nejhoršího ušetřena, nelze s určitostí tvrdit, že dokáže vzdorovat obrovskému náporu uprchlíků z jiných částí světa.

"Věříme, že už pouze počet obyvatel žijících v nízkopoložených regionech upozorňuje na problémy, které státy čekají, pokud se dá do pohybu mnohomiliónové stěhování do výše položených regionů," formulovali své neblahé očekávání autoři studie z IIED a CIESIN.


Popis k obrázkům: První dvě fotografie byly pořízeny v New Orleans v srpnu 2005. Třetí snímek je z anglického přístavu Barrow in Furness.


Souhrn údajů o lokalitách ohrožených stoupáním mořské hladiny podle světadílů
Region Počet ohrožených
obyvatel (v mil.)
Podíl na celkové
populaci (v %)
Ohrožené území
(v tis. km2)
Afrika 55 08,2 206
Asie 438 12,3 819
Evropa 48 07,1 459
Latinská Amerika 28 06,1 372
Austrálie 3 13,8 134
Severní Amerika 25 07,8 523
Malé ostrovní státy 6 13,1 56
SVĚT CELKEM 602 10,5 2571


Celá studie "Low coastal zone settlements" ve formátu PDF je dostupná zde (181 kB).


Zdroje:
- Pravda.sk (23.05.2006, Oceány môžu vytopiť až desatinu ľudstva)
- The Earth Institute (12.05.2006, Researchers Assess Risks Associated with Living in Low-Lying...)
- iDNES (01.06.2006, New Orleans se potápí o půl centimetru za rok)
- Pravda.sk (02.06.2006, New Orleans neustále klesá)
- Aktuálně.cz (30.05.2006, Oteplení nás ohrozí, bojí se Nizozemci)
- Aktuálně.cz (01.06.2006, Extrémy nezmizí, zaplavení čeká New York)
- WBGU (31.05.2006, Carbon dioxide poses double risk to oceans and coasts)
- Die Zeit (31.05.2005, Alarmstufe Dunkelrot)
- IIED (International Institute for Environment and Development)
- CIESIN (Center for International Earth Science Information Network)
- Terra Daily (18.05.2006, The Risks Of Living In Low-Lying Coastal Areas)
- Univeristy of Miami (31.05.2006, New report in Nature addresses subsidence, flooding in New...)