David King: Od katastrofy dělí lidstvo 3 stupně Celsia

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Názory a polemiky, Vydáno dne: 26.04.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006040014

Koncentrace oxidu uhličitého v atmosféře se v tomto století zvýší přinejmenším o 170 ppm (parts per million, částic na milion) a dosáhne úrovně 550 ppm. V důsledku toho stoupnou průměrné teploty vzduchu na povrchu planety o 3 stupně Celsia. Toto zvýšení se velmi citelně dotkne všech obyvatel Země. Obavy z budoucnosti jsou opodstatněné. Klimatický systém ztrácí stabilitu. Vyhyne mnoho druhů. Svět dozná zásadních změn. Chtějí-li politické reprezentace zachovat alespoň nějakou naději pro udržitelný život našich dětí, musejí okamžitě přistoupit k rozhodným opatřením. Ve svém vystoupení před novináři to v dubnu 2006 prohlásil hlavní vědecký poradce britské vlády profesor David King.

Profesor David King, hlavní poradce britské vlády. Velká Británie a ostatní členské státy Evropské unie si v minulých letech stanovily za cíl omezit emise skleníkových plynů v takovém rozsahu, aby koncentrace CO2 v atmosféře nepřesáhla úroveň 450 ppm, což se udává jako hodnota ekvivalentní oteplení o 2 stupně Celsia. K podobnému kroku chce ostatní státy světa vyzvat britský premiér Tony Blair. Profesor King nevěří, že se tento závazek podaří splnit. Mezní hodnota bude překročena. Řada zemí v čele s USA a Čínou nevykazuje žádnou ochotu redukovat své znečištění. "Náš postoj v roce 2003 byl takový, že se musíme zaměřit na to, abychom dospěli k celosvětové dohodě o udržení úrovně pod 550 ppm. Od té doby se věda dostala dál a nyní si uvědomujeme, že dokonce i stav kolem 550 ppm způsobí nebezpečné změny podnebí," varoval King.

Britský vědec kritizoval politiku amerického prezidenta George Bushe. Bushův hlavní poradce pro otázky klimatu James Connaughton se prezentuje jako expert, který nevěří předpovědím o zvyšování množství CO2 v atmosféře a studie tohoto typu nepovažuje za průkazné. Tvrdí rovněž, že by omezení emisí mohlo poškodit světovou ekonomiku. Nejenom on, ale i mnozí další politici se v poslední době ohánějí výroky o tom, že jsou optimisté, a že se spoléhají na rozvoj nové "čistější" technologie šetrnější k životnímu prostředí. Takovým osobám šéf poradního týmu britské vlády vzkázal, aby začali naslouchat vědcům. "Je rozdíl mezi optimismem a hlavou strčenou v písku," poznamenal doslova King.

I kdyby se v dohledné budoucnosti podařilo dosáhnout celosvětové shody a produkce škodlivých plynů by se výrazně snížila, úroveň CO2 v ovzduší bude i nadále růst. V únoru 2005 na konferenci o klimatických změnách v britském Exeteru profesor King zdůraznil, že "vývoj klimatu na příštích třicet let je už dán bez ohledu na případná nynější rozhodnutí ohledně emisí. Nyní se hraje o to, co se bude dít za třicet až sto let." Po svých zkušenostech s reálnou politikou se profesor chemie na univerzitě v Cambridge obává, že lidstvo jako celek je pevně odhodláno pokračovat na cestě k sebezničení a neudělá nic pro svoji záchranu. Hodnota 550 ppm bude podle něj překročena.

Ne všichni s Kingem souhlasí. Například Tony Juniper z organizace Přátelé Země (Friends of Earth, FoE) na jeho adresu řekl: "Je technologicky možné významně redukovat naše emise a dodržet závazek o dvou stupních Celsia. Profesor King by se měl spíše snažit přesvědčit vládní politiky, aby splnili svůj slib, než aby takto akceptoval nynější nedostatek politické vůle a mluvil o třech stupních jako o nevyhnutelnosti. Nejlepší věc, jakou by mohl Tony Blair udělat, je navrhnout zákon o změně podnebí, jak je to požadováno v kampani Big Ask, čímž by Británie mohla dokázat celému světu, že emise je možné snížit. George Bush nebude v úřadu navždy. Až odejde, politika Spojených států se změní."

Peter Ainsworth, stínový ministr životního prostředí za konzervativní stranu, se vyjádřil podobně: "Pesimismus sira Davida Kinga v otázce klimatických změn je znepokojivý. Všechna věrohodná vědecká fakta, včetně jeho vlastních, jasně naznačují, že vzestup globální teploty o více než dva stupně Celsia by hrozil odstartováním prudké a katastrofální změny podnebí vedoucí k hospodářské a sociální katastrofě. Nejdříve a nejhůře by byli zasaženi nejchudší lidé světa. Efektivním politickým postupem na mezinárodní, národní i regionální úrovni můžeme tuto katastrofu nejenom odvrátit, ale také vytvořit (podmínky) pro trvalou prosperitu založenou na čistých nových technologiích."

Také podle Tonyho Graylinga, zástupce ředitele Institutu pro výzkum veřejné politiky (Institute for Public Policy Research, IPPR), je stále ještě možné oteplení o 3 stupně Celsia zabránit. "S technologií, kterou máme, můžeme dokonce udržet i ty 2 stupně." Grayling v minulosti opakovaně naléhal na vládu, aby si stanovila za cíl redukovat emise oxidu uhličitého o 90 procent do roku 2050. Vláda nakonec přijala usnesení, ve kterém slíbila, že do poloviny století sníží emise o 60 procent. Minulý měsíc však vládní představitelé připustili, že závazek o dvacetiprocentním omezení emisí do roku 2010 se splnit nepodaří.


Tři stupně do katastrofy

Jaká budoucnost čeká nás a naše děti, pokud se teplota v tomto století na Zemi zvýší o proklamované 3 stupně Celsia? Na tuto otázku odpovídají vědci z britského Hadleyho střediska pro předpovědi a výzkum klimatu (Hadley Centre for Climate Prediction and Research, HCCPR). Vyhlídky to nejsou zrovna růžové. Posuďte sami.


Zvýšení mořské hladiny

Grónský ledový příkrov se hroutí. Po jeho úplném rozpadu se hladina moří zvedne o 6 až 7 metrů. Ustupovat začíná rovněž Západoantarktický ledový štít, jehož přispěním bude oceán o 5 metrů výše než dnes. Je vysoce pravděpodobné, že led v Arktidě bude v letních měsících úplně roztávat, takže lední medvědi a další polární druhy zvířat mají prostě smůlu. Moře zaplaví pobřeží a města po celém světě, nejvíce pak v Africe a Asii.


Mapa Amazonie Zkáza deštného pralesa

Amazonský deštný prales zanikne, protože objem dešťových srážek v této části světa se radikálně sníží. Prales bude nahrazen savanou, tedy krajinou stepního charakteru. Každému musí být jasné, že globální biodiverzitě bude touto změnou uštědřen drtivý úder, vždyť Amazonská pánev je domovem milionů druhů zvířat. Minimalizována bude i schopnost Země pohlcovat CO2. Ba co víc. Je téměř jisté, že oceán a půda začnou CO2 ve stále větším objemu uvolňovat, takže celý proces globálního oteplování se ještě více urychlí.


Zhoršení klimatických podmínek

Podnebí ztrácí svou stabilitu, protože oteplování vnáší do povětrnostních systémů více energie. Negativním důsledkům se nevyhne žádné místo na Zemi. Extrémní výkyvy počasí budou na denním pořádku - záplavy, sucho, hurikány, cyklóny, lesní požáry, invaze škodlivého hmyzu...


Šíření pouští, nedostatek vody, hladomor

Vyšší teploty povedou k hladomoru, který přímo postihne 400 milionů lidí. S akutním nedostatkem pitné vody se budou potýkat 3 miliardy obyvatel. Války o poslední vodní zdroje mezi sebou povedou státy v Africe a centrální Asii. Problémy s vysycháním vodních toků budou mít lidé v četných regionech od Indie přes Arabský poloostrov až po USA. Africká jezera a mokřady vyschnou. Rybáři nebudou mít co lovit. Produkce obilnin poklesne o 400 milionů tun. Lidé ze severu Afriky budou hromadně utíkat před nesnesitelnými podmínkami, do jakých je klimatické změny uvrhnou. Peruánské ledovce roztají a region postihne katastrofální sucho.


Mapa výskytu malárie Šíření nemocí

Už nyní si hmyzem přenášené choroby vyžádají každým rokem milióny lidských životů. Na malárii umírá ročně 1,5 až 2,7 milionů lidí. Teplejší klimatické podmínky usnadní šíření nakažlivých chorob z tropických oblastí směrem k pólům. Riziku nákazy horečky dengue bude vystaveno 55 procent světové populace, tedy o 30 procent více než v roce 1990. Stoupat bude i počet nakažených malárií a žlutou zimnicí.


Zhroucení ekosystému

Jen velmi málo ekosystémů se dokáže přizpůsobit dramatickým změnám podnebí. Pětina zemského povrchu dozná výrazných změn - arktickou tundrou počínaje a mlžným lesem v australském Queenslandu konče. Polovina současných přírodních rezervací ztratí smysl své existence, protože nebude mít co chránit. Zmizí pětina pobřežních mokřin. Jakmile množství planktonu ve vodách severního Atlantiku poklesne o 50 procent, mořský ekosystém v této části planety se zhroutí. Na celém světě vyhyne až 40 procent druhů ptáků, 70 procent motýlů a 45 procent plazů. V Evropě tento osud čeká 38 procent druhů ptáků a 20 procent rostlin. Po teplotním vzestupu o 3,7 stupně Celsia budeme muset do knihy vyhynulých druhů zvířat zapsat 40 procent druhů savců v Africe (na jihu Afriky až 54 procent).


Kolaps oceánské cirkulace

Je reálné, že globální oteplování způsobí kolaps mořských proudů v Atlantském oceánu. Golfský proud přestane do Evropy transportovat tepelnou energii a teplota ve Velké Británii se v důsledku toho sníží v zimě o 10 stupňů Celsia.


Názory sira Davida Kinga jsou zmíněny také v článku: Londýn i New York zmizí pod mořskou hladinou.


Zdroje:
- Britské listy (15.04.2006, Smrt, hladomor, sucho – to je cena třístupňového globálního oteplení)
- Independent (12.04.2006, 3 degrees: Chief scientist warns bigger rise in world's temperature will...)
- Climate Ark (14.04.2006, 3 degrees: Chief scientist warns bigger rise in world's temperature will...)
- Guardian (14.04.2006, Death, famine, drought: cost of 3C global rise in temperature)
- OFC (Chief Scientific Adviser - Sir David King KB ScD FRS)
- University of Cambridge (Professor Sir David King)
- The BA (Professor Sir David King - Biography)
- The Hadley Centre (Hadley Centre for Climate Prediction and Research)
- IPPR (Institute for Public Policy Research)
- Friends of Earth UK (Big Ask)
- Peter Ainsworth