Na Borneu přežívá posledních 13 nosorožců sumaterských

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Vymírání a úbytek druhů, Vydáno dne: 24.03.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006030025

Nosorožec sumaterský (Dicerorhinus sumatrensis) patří mezi kriticky ohrožené druhy zvířat. V malajské části ostrova Borneo v provincii Sabah přežívá posledních 13 jedinců. V sousední provincii Sarawak ani v provincii Kalimantan, která patří Indonésii, se už zřejmě žádný nosorožec nevyskytuje. Malé skupiny obývají Malajský poloostrov a indonéský ostrov Sumatra. Ve své zprávě ze 17. března 2006 o tom informoval Světový fond na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).

Politická mapa ostrova Borneo Hmotnost nosorožce sumaterského nepřevyšuje 1 tisíc kilogramů. Hlavu mu zdobí dva rohy. Tělo má porostlé dlouhou štětinatou srstí. Živí se listy, bylinami a mladými stromky. Dorozumívá se prostřednictvím široké škály zvuků, například hvízdáním a kvičením. Na Zemi se objevil už ve třetihorách. Dokázal přečkat mnoho katastrof, osudným se mu stal teprve člověk. Jeho populace na celém světě nečítá v současné době dohromady více než 300 kusů. V zoologických zahradách je chováno 9 jedinců.

Odborníci z WWF a dalších ekologických organizací se na Borneo vypravili v minulém roce, aby situaci zmapovali. Minulé výzkumy odhadly populaci nosorožců na ostrově na 30 až 70 zvířat. Tentokrát se kromě třináctičlenného stáda nepodařilo prokázat přítomnost žádného dalšího zástupce druhu.

"Pytláctví zdecimovalo jednu zdravou nosorožčí populaci, ale povzbuzuje nás, že bylo objeveno několik jedinců, kterým se podařilo přežít," řekl Raymond Alfred z WWF Malajsie. "Ochránci přírody a vládní agentury v Sabahu pilně pracují na tom, aby tuto malou populaci ochránili a ona mohla růst."

Politická mapa ostrova Borneo WWF odložil zveřejnění zprávy o výpravě na Borneo do doby, než byla pro skupinku tlustokožců zajištěna dostatečná ochrana. Organizace uzavřela s Malajsií dohodu o realizaci pětiletého projektu nazvaného "Záchrana nosorožce" (Rhino Rescue). Hlavním cílem projektu je bojovat proti pytlákům a organizovat akce na podporu kriticky ohroženého druhu.

Motivací pytláků pro zabíjení nosorožců je vysoká poptávka po jejich rozích, které se používají v tradiční čínské medicíně. Rovněž v arabském světě je jim přikládána značná hodnota, protože jsou symbolem vysokého sociálního postavení.

Tropický prales na Borneu patří mezi nejcennější přírodní lokality na světě. Je domovem mnoha jedinečných a vzácných druhů zvířat a rostlin. Masivní těžba dřeva a šíření plantáží bohužel odkrajují z pralesa každým rokem plochu o rozměru 1,3 milionu hektarů. Je reálné, že při tak vysokém tempu bude celý prales zničen během příštího desetiletí. (Více v článku: Pralesy na Borneu mohou zmizet do 10 let.)

Kampaň na záchranu nosorožců organizuje od září 2005 také Evropská asociace zoologických zahrad a akvárií (European Association of Zoos and Aquaria, EAZA). Do kampaně s názvem "Zachraňme nosorožce" (Save The Rhino) se zapojily i ZOO v České republice. Bližší informace si můžete přečíst na stránkách ZOO Praha.


Druhy nosorožců a odhady jejich početního stavu ve volné přírodě
(V závorce je uveden počet zvířat chovaných v zoologických zahradách)
ČESKÝ NÁZEV LATINSKÝ NÁZEV POPULACE
Nosorožec tuponosý (jižní) Ceratotherium simum simum 11.100 (750)
Nosorožec tuponosý (severní) Ceratotherium simum cottoni 10 (9)
Nosorožec dvourohý (4 poddruhy) Diceros bicornis 3.100 (250)
Nosorožec indický Rhinoceros unicornis 2.400 (150)
Nosorožec sumaterský Dicerorhinus sumatrensis 300 (9)
Nosorožec jávský Rhinoceros sondaicus 60 (0)


Zdroje:
- EkoList (17.03.2006, Vinou pytláků na Borneu je už jen 13 nosorožců sumaterských)
- WWF (17.03.2006, Rhinos clinging to survival in the heart of Borneo)
- ZOO Praha (Zachraňte nosorožce)
- ABC (12.02.2006, Živé tanky z pravěku)
- EAZA (European Association of Zoos and Aquaria)