Erupce Tambory v roce 1815 pohřbila ostrovní civilizaci

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Sopečné erupce, Vydáno dne: 07.03.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006030011

10. dubna 1815 otřásl indonéským ostrovem Sumbawa muhutný výbuch. Při největší sopečné erupci v moderních dějinách bylo z hlubin země vyvrženo 30 kilometrů kubických lávy, 150 kilometrů kubických popela a 400 milionů tun sirných plynů. Sloup kouře vystoupil do výšky 44 kilometrů. Hluk způsobený explozí bylo slyšet v okruhu více než 2700 kilometrů. Záchvěvy půdy pocítili lidé i v místech vzdálených 1600 kilometrů. Do vzdálenosti téměř 1300 kilometrů se z nebe snášel popel, přičemž spad byl natolik intenzivní, že střechy domů v okruhu 65 kilometrů se zhroutily pod jeho vahou. V oblasti o průměru přinejmenším 80 kilometrů zahynulo bezprostředně po erupci všechno živé včetně asi 10 tisíc lidí. Usmrtila je láva, padající kameny a žhavý popel. V týdnech, které následovaly, zemřelo v celém regionu na následky onemocnění a hladomoru dalších 117 tisíc obyvatel.

Sopka Tambora Sirné plyny snížily na několik let průměrné teploty na planetě Zemi asi o 0,7 stupně Celsia. Léto roku 1816 bylo velice studené. V Maďarsku padal hnědý sníh. Na všech kontinentech byla v důsledku mrazů zničena část úrody. Dokonce i farmáři v americkém státě Maine zaznamenali mezi červnem a srpnem nezvykle chladné počasí, v Nové Anglii se vegetační období zkrátilo o 100 dní.

Při katastrofě zanikla malá ale poměrně vyspělá a bohatá civilizace Tamborů, kterou pro západní svět objevili počátkem 19. století holandští a britští cestovatelé.

Na Sumbawu se v roce 2004 vypravila expedice amerických a indonéských vědců, aby tam pátrala po pozůstatcích tragédie. Domorodí obyvatelé hovořili jazykem, který se nepodobal žádnému z jazyků indonéských kultur. Řeč byla blízká spíše indočínským dialektům.

Odborníci z indonéského vulkanologického ústavu a amerických univerzit z Rhode Islandu a Severní Karolíny objevili pomocí radarového zařízení pod třímetrovou vrstvou suti a popela trosky jednoho domu s doškovou střechou. V ruinách se nacházela zuhelnatělá těla dvou lidí. Jedno z těl patřilo ženě. Ta v okamžiku smrti pravděpodobně pracovala v kuchyni. Nedaleko od její ruky ležela kovová mačeta a skleněná láhev, kterou žhavý popel o teplotě přinejmenším 538 stupňů Celsia roztavil. Druhá osoba byla nalezena těsně před vstupními dveřmi.

Dvě století stará erupce pohřbila pod třímetrovou vrstvou popela civilizaci Tamburů. Některé nálezy, například keramika a bronzové nádoby, se podobají předmětům z Vietnamu a Kambodže, což podporuje teorii, podle níž obyvatelé ostrova pocházeli z indočínské oblasti, nebo přinejmenším udržovali s okolním světem obchodní styky. Mnoho indicií naznačuje, že vyváželi například med, koně a santalové dřevo.

"Erupce zcela zahubila jeden existující jazyk, tak byla veliká. Ale my se snažíme nechat tyto lidi znovu promluvit našimi vykopávkami," prohlásil šéf vědeckého týmu profesor Haruld Sigurdsson z Rhodeislandské univerzity. "Vše, co jsme objevili, bylo zuhelnatělé. Všichni lidé, jejich domy a jejich kultura, to vše je tam stále zapečetěno ve stavu, v jakém to bylo v roce 1815. Je důležité, abychom tuto pečeť nepoškodili a pomalu ji začali otevírat."

Vědci mají v úmyslu se na ostrov příští rok vrátit a pokračovat ve vykopávkách. Předpokládají, že postupně odhalí celou vesnici, které by měl dominovat dřevěný palác. Domorodci stavěli svá obydlí 5 kilometrů od pobřeží, kde byla vemi úrodná půda a nižší riziko, že je objeví piráti.

Sigurdsson se na Sumbawu vypravil poprvé v roce 1986, aby se svým kolegou Stevenem Careyem vypočítal sílu erupce. O dva roky později se vrátil a prozkoumal 1250 metrů hluboký jícen sopky. Dnes se odhaduje, že výbuch Tambory překonal erupci Krakatoa z roku 1883 čtyřnásobně a byl šetkrát větší, než exploze Pinatuba v roce 1991. Nemůže se mu rovnat ani erupce Vesuvu, která roku 79 př.n.l. zničila města Pompeje a Herculaneum. Při výbuchu St. Helens v americkém státě Washington v roce 1980 bylo okolí zasypáno asi 200 krát menším množstvím magmatu a horniny než v případě Tambory.

"K události tohoto typu může dojít i v budoucnu a my bychom měli vědět, co se může stát," podotkl Sigurdsson.

Indonésie leží na rozhraní tří zemských desek. Na ostrovech je evidováno 129 aktivních vulkánů.


Keramika z místa nálezu na otrově Sumbawa se podobá keramice z Kambodže a Vietnamu. Sopka Tambora na indonéském ostrově Sumbawa.


Zpracováno podle:
- Aktuálně.cz (28.02.2006, V Indonésii objeveny "Pompeje východu")
- University of Rhode Island (22.02.2006, URI volcanologist discovers lost kingdom of Tambora)
- Independent (01.03.2006, 'New Pompeii' uncovered on Indonesian island)
- Herald Sun (01.03.2006, Volcano yields sad secrets)
- Bloomberg.com (28.02.2006, Indonesian Volcano Site Reveals `Pompeii of the East')
- BBC News (28.02.2006, 'Pompeii of the East' discovered)
- Sydney Morning Herald (01.03.2006, Scientific delight at discovery of buried kingdom)
- Monsters and Critics.com (28.02.2006, The lost kingdom of Tambora is found)
- Guardian (01.03.2006, Scientists find lost civilisation buried by volcano)

Další zdroje:
- University of Rhode Island (22.02.2006, Lost Kingdom of Tambora: Research by URI's Haraldur...)
- Atlas.sk (02.03.2006, Stratená indonézska civilizácia?)
- New York Times (28.02.2006, Under an 1815 Volcano Eruption, Remains of a 'Lost Kingdom')