Mezinárodní kampaň na záchranu Bělověžského pralesa

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Významné dny, akce a iniciativy, Vydáno dne: 06.03.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006030010

Bělověžský prales, poslední zbytek nížinného pralesa v Evropě, je ohrožován těžbou dřeva a urbanizací. K mezinárodní kampani za záchranu této cenné lokality na severovýchodě Polska se připojily také ekologické organizace Hnutí DUHA a Greenpeace.

Bělověžský prales je posledním zbytkem nížinného pralesa v Evropě. Bělověžský prales je starý 8 tisíc let. Je to nejcennější a nejrozsáhlejší pralesní komplex v Evropě. Svou biologickou hodnotou je zcela srovnatelný s tropickými deštnými pralesy. V roce 2001 tam vědci napočítali 11.564 druhů živočichů, mezi nimi je i vlk, rys nebo zubr evropský, který se už téměř nikde jinde v přírodě nevyskytuje. Na stojících mrtvých stromech jsou závislé některé vzácné druhy ptáků, které hnízdí v dutinách. Prales roste na ploše o rozloze 150 tisíc hektarů, z toho 62,5 tisíce hektarů se nachází v Polsku a 87,5 tisíce hektarů v Bělorusku.

"V pralese můžete sledovat, jak Evropa vypadala před tisíci lety. Svojí hodnotou je zcela srovnatelný s tropickými deštnými pralesy a navíc jde o poslední ostrůvek původního pralesa v celé Evropě," vysvětlila Vladimíra Tejnská z české pobočky Greenpeace. Podobné místo je jen na jižním ostrově Nového Zélandu.

Bělověžský prales je posledním zbytkem nížinného pralesa v Evropě. První pokusy o ochranu se datují od 16. století. Přírodní rezervace byla vyhlášena v roce 1921. V roce 1977 byl Bělověžský národní park zařazen na seznam světových biosférických rezervací a od roku 1977 je i na seznamu světového dědictví UNESCO. I přes rozšíření národního parku v roce 1996 podléhá přísnému režimu ochrany pouhých 18 procent rozlohy pralesa (10,5 tisíce hektarů). Zbývajících 82 procent je vystaveno vzrůstajícímu tlaku těžebních firem, budovaní infrastruktury a dalšího urbanistického rozvoje. Prales se tak postupně mění na komerčně využívaný les. Od roku 2001 bývá ročně vytěženo 250 tisíc metrů krychlových dřeva, což zhruba odpovídá 2.800 plně naloženým kamionům s kládami. Současně jsou budovány nové silnice, přístupové cesty pro kamiony, turistické stezky, hotely a jiné rekreační objekty. Uprostřed pralesa byl také otevřen nový hraniční přechod do Běloruska.

"Další rozvoj infrastruktury může rozetnout prales na několik částí, a způsobit tak rozpad celého systému," upozornil vedoucí lesní kampaně Greenpeace Karel Stejskal. Je proto nezbytné okamžitě zastavit stavební aktivity a těžbu dosud nedotčených ploch pralesa. Tohoto cíle by mělo být dosaženo výrazným rozšířením národního parku a revizí plánu péče o Bialowiežský prales. Současný národní park je tak malý, že nedokáže zabezpečit přežití pralesa, zejména populací živočišných druhů, které mají větší prostorové nároky.

V rámci celosvětové kampaně na záchranu unikátní rezervace se 3. března 2006 konaly protestní akce v New Yorku, San Francisku, Torontu, Montrealu, Tokiu, Soulu, Melbourne, Sydney, Pretorii, Dublinu, Londýně a v mnoha dalších městech. Ekologové protestovali také v Praze a Bratislavě. Hnutí DUHA a Greenpeace předaly zástupcům polského velvyslanectví v Praze otevřený dopis 16 ekologických sdružení registrovaných v ČR. V něm požádaly prezidenta Polské republiky Lecha Kaczyńského, aby se zasadil o ochranu Bělověžského pralesa. Polskému prezidentovi při té příležitosti poslaly dva špalky (dubový a bukový) a navrhly symbolickou výměnu za ponechání stromů v pralese. Současně vyjádřili přesvědčení, že v polských hospodářských lesích se nachází dostatek dřeva, které by mohlo těžbu v rezervaci nahradit. Polský velvyslanec dopis pro prezidenta přijal a zavázal se, že mu jej předá a bude se o situaci informovat.

K ničení pralesa zejména nelegální těžbou dřeva dochází rovněž na Běloruském území. "Kvůli politické situaci a kvůli tomu, že tam nemáme pobočku a nikdo se na nás zatím neobrátil, nemůžeme po Bělorusku nic požadovat," uvedl Stejskal.

Už v roce 2003 vyzvalo 180 vědců vlády Evropské unie, aby udělaly vše pro ochranu lesů v Evropě. Zvláštní péče by měla být věnována místům, kde lze sledovat vývoj přírody bez zásahů člověka. "Mezi takové patří i unikátní Bialowiežský prales," konstatovala zpráva.


Bělověžský prales je posledním zbytkem nížinného pralesa v Evropě.


Zpracováno podle:
- Hnutí DUHA (03.03.2006, Zachraňte Bělověžský prales)
- Greenpeace (03.03.2006, Zastavte ničení Bialowiežského pralesa)
- Aktuálně.cz (03.03.2006, Greenpeace bojují za prales v Polsku)


Další zdroje:
- BISON (Białowieża International Solidarity Network)
- Bialowieza Forest (Bialowieza Forest Campaign)