Nová generace slonů se mstí lidem za prožité utrpení

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Výjimečná zvířata, Vydáno dne: 22.02.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006020011

Sloní paměť je příslovečná. Sloni si také pamatují příkoří, které jim lidé v minulosti způsobili a využívají vhodných příležitostí k tomu, aby se pomstili. Proto se v posledních desetiletích poměrně často objevují případy, kdy sloni útočí na vesnice, demolují chýše, ničí úrodu a blokují cesty. Nečiní tak proto, aby získali potravu, což byl pravděpodobný motiv jejich předků. Jejich cílem je vyděsit a usmrcovat lidi. "Jsou bezpochyby dostatečně inteligentní a mají dostatečně dobrou paměť na to, aby byli schopni se mstít," prohlásila Joyce Pooleová, spoluautorka studie a ředitelka keňského Výzkumného projektu slonů v Amboseli (Amboseli Elephant Research Project, AERP).

Nová generace slonů se mstí lidem za prožité utrpení. Vědci se domnívají, že negativní postoj k lidské rase se mezi slony předává z generace na generaci. V 70. a 80. letech minulého století, kdy pytlácký lov v Africe dosahoval svého vrcholu, byla celá stáda slonů nemilosrdně zmasakrována. Jen v letech 1979 až 1989 byla kvůli klům vyvražděna polovina africké populace.

Ani dnes není situace na řadě míst lepší. Například v Demokratické republice Kongo se na likvidaci slonů podílejí i ozbrojené složky státu - policie a armáda. (K tomu viz článek Pytláci v Kongu vybíjejí slony.)

Centrem ilegálního obchodu se sloními kly je Súdán, kde masakry slonů přímo organizují příslušníci sudánské armády a ozbrojených milicí. (Více v článku Sudánská armáda masakruje slony.) Sloni jsou ve velkém zabíjeni také v Keni, Čadu a ve Středoafrické republice.

Některá zvířata v časném věku osiřela a na vlastní oči musela sledovat utrpení a smrt svých nejbližších příbuzných. Řada stád přišla o svou vůdčí samici a o další dospělé jedince obou pohlaví. Není divu, že pohled na člověka vyvolává ve slonech nenávist. Prožitá traumata u nich způsobují posttraumatické stresy - deprese a stavy úzkosti. Hrůzou a utrpením poznamenaná generace "adolescentních a delikventních" slonů má potřebu mstít se za prožité zlo.

Mladí hyperagresivní samci páchají násilí nejenom na lidech, ale také na dalších zvířatech včetně zástupců vlastního druhu. Například v Národním parku Pilanesburg v Jihoafrické republice mladí samci od roku 1992 útočí na nosorožce. V dalším Národním parku Addo Elephant ve stejné zemi je 90 procent sloních samců zabito jiným samcem, což je oproti normálnímu stavu patnáctkrát více. Velké problémy jsou hlášeny také z Indie. Vesničané tam žijí ve stálém strachu ze sloních útoků.

"V přírodních rezervacích, kde volně žijící zvířata nejsou v žádném kontaktu s člověkem, jsou sloni vcelku tolerantní," zdůraznil Richard Lair z Národního institutu pro slony (National Elephant Institute, NEI). A dodal: "Čím více lidí jim přijde na oči, tím menší je jejich snášenlivost."

Úřady ani ochranářské instituce si s agresivními slony nevědí rady. "Vedení přírodních parků se mohou domnívat, že je jednodušší skoncovat s 'problematickými' slony, než čelit hněvu lidí," vysvětlila Joyce Pooleová. "Tak jsou sloni stříleni bez ohledu na možné důsledky pro zbytek stáda a velice reálnou možnost podnícení dalšího cyklu násilí."


Zdroje:
- Telegraph (16.02.2006, Get out of the way... he hasn't forgotten)
- New Scientist (18.02.2006, Elephants on the edge fight back)
- EkoList (17.02.2006, Sloni nezapomínají, ani neodpouštějí)
- AERP (Amboseli Elephant Research Project)