Kosmické záření ovlivňuje tvorbu oblačnosti

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Kosmické záření, Vydáno dne: 05.02.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006020002

Vědci se stále častěji zabývají otázkou, do jaké míry je počasí na Zemi ovlivňováno kosmickým zářením. Na tento problém se zaměřila studie Gilese Harrisona a Davida Stephensona z univerzity v britském Readingu. Autoři zevrubně analyzovali záznamy měření sluneční radiace v Británii, které jsou archivovány od roku 1947 a porovnali je s údaji o množství neutronů v období let 1951 až 2004 (měřeno neutronovým monitorem v Climaxu v Coloradu). Při srovnání se ukázalo, že oba jevy spolu úzce souvisejí. S rostoucím počtem kosmických částic s vysokou energií rostla i pravděpodobnost výskytu větší oblačnosti. O detailech výzkumu 18. ledna 2006 informoval odborný časopis britské Královské společnosti Proceedings of the Royal Society.

Kosmické záření ovlivňuje počasí a klima na Zemi. "Pravděpodobnost, že bude oblačný den, se zvyšuje zhruba o 20 procent, když je tok kosmických paprsků vysoký," shrnul získané poznatky Dr. Harrison.

Několik podmračených dnů ročně není mnoho, ale fakticky nemůže být pochyb o tom, že klimatický systém je kosmickým zářením ovlivňován. Větší oblačnost snižuje povrchovou teplotu Země a má tedy ochlazující účinek. Menší tok částic vede naopak k oteplování.

"Už v roce 1959 přišel Edward Ney s myšlenkou, že změny v kosmickém záření, což jsou převážně vysokoenergetické částice přilétající z vnějšku sluneční soustavy, by mohly ovlivňovat počasí," řekl Harrison. "Naše důkazy ukazují nevelké ale přesto statisticky významné působení kosmického záření na oblačnost. To naznačuje, že kosmické záření je dalším externím zdrojem klimatické variability a mělo by být zahrnuto do modelování minulého i budoucího vývoje podnebí."

Názory, že vysoká intenzita kosmických paprsků může podněcovat tvorbu mraků, zaznívaly v posledních letech opakovaně. Například v roce 1997 publikovali studii s podobným obsahem Henrik Svensmark a Eigil Friss-Christensen z Dánského ústavu pro kosmický výzkum (Danish Space Research Institute, DSRI). Ke stejným závěrům dospěl v roce 2003 také izraelský astrofyzik Nir Shaviv z Hebrejské univerzity společně s geologem Janem Veizerem z univerzity v Ottawě. Další skupina vědců přišla v roce 2004 s teorií, že kolísání intenzity kosmického záření je hlavní přičinou střídání dob ledových. Možnost, že by nejnovější britská studie mohla usnadnit vysvětlení záhadných změn podnebí v minulosti, připustil ve svém článku z 30. ledna i prestižní vědecký časopis New Scientist.


Zdroje:
- Proceedings of the Royal Society (Empirical evidence for a nonlinear effect of galactic cosmic rays...)
- The University of Reading (18.01.2006, Cosmic 'raise' in cloud)
- Aktuálně.cz (31.01.2006, Studie: Počasí ovlivňují kosmické paprsky)
- New Scientist (30.01.2006, Cosmic rays linked to cloudy days)
- University of New Hampshire (Climax neutron monitor station)
- Science World (16.07.2004, Způsobilo kosmické záření dobu ledovou?)