Globální oteplování likviduje fytoplankton

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Globální oteplování, Vydáno dne: 29.01.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006010019

Globální oteplování může způsobit kolaps potravního řetězce v oceánech. Zvyšující se teplota vody totiž výrazně omezuje množtví fytoplanktonu (mikroskopických fotosyntetických organismů). Zjištění nizozemských vědců je překvapivé a vyvrací názor, že globální oteplování nemá na existenci fytoplanktonu výraznější vliv.

Fytoplankton O fytoplanktonu je známo, že se nachází v hloubkách 100 až 150 metrů a je závislý na slunečním světle, teplotě vody a dostatečném přísunu živných látek. A právě v tomto bodě se objevuje problém, protože globální oteplování nejenom že zvyšuje povrchovou teplotu moří, ale také zesiluje stratifikaci neboli rozvrstvení teplých a studených vod. Tím jsou narušovány stoupavé proudy, které fytoplankton zásobují živinami. Bez živin bohatých na dusík, fosfor a železo sinice a další fotosyntetické organismy umírají.

Vědci vyjádřili obavy, že snižující se množství fytoplanktonu v oceánech odstartuje katastrofu o několika souběžných dějstvích. Fytoplankton je základem potravního řetězce a pro části oceánů s jeho nedostatkem se používá výmluvný termín - oceánské pouště.

Fotosyntetické organismy kromě toho absorbují obrovské množství oxidu uhličitého z atmosféry. "Pohlcování oxidu uhličitého fytoplanktonem v oceánech redukuje úroveň oxidu uhličitého v atmosféře," vysvětlil profesor Huisman. Při fotosyntéze se uvolňuje kyslík a organicky využitý uhlík klesá s odumřelými tělesnými schránkami ke dnu. Po určité době se dostává zpět do koloběhu, to však může trvat i stovky nebo tisíce let.

Oceány v průběhu jednoho roku odčerpají z atmosféry asi 93 gigatun (miliard tun) uhlíku. Celých 90 gigatun se do ovzduší vrátí zpět. I přes tento obousměrný proces oceány v uplynulých dvou stoletích pohltily 48 procent CO2 vzniklého v důsledku lidské činnosti. Jak ukazují poslední poznatky, člověk by na tuto záchranou brzdu neměl spoléhat.

Hlavním autorem studie je profesor Jef Huisman z univerzity v Amsterdamu (Universiteit van Amsterdam). Pomáhali mu Nga Pham Thi a Ben Sommeijer z holandského Centra matematiky a výpočetní techniky (Centrum voor Wiskunde en Informatica, CWI). Všichni tři sestavili zdokonalený počítačový model a ve spolupráci s profesorem Davidem Karlem z Havajské univerzity (University of Hawaii) ověřili jeho platnost, když uskutečnili měření v Tichém oceánu, kde jsou teploty povrchových vod zpravidla vyšší než jinde na Zemi. Výsledky výzkumu byly zveřejněny 19. ledna 2006 v časopise Nature.


Zpracováno podle:
- EkoList (25.01.2006, Oteplování planety likviduje plankton, zdroj mořského života)
- CWI (19.01.2006, Global warming could destabilize the plankton of the oceans)
- Nature (19.01.2006, Reduced mixing generates oscillations and chaos in the oceanic deep...)
- Independent (19.01.2006, Warmer seas will wipe out plankton, source of ocean life)
- Common Dreams (19.01.2006, Warmer seas will wipe out plankton, source of ocean life, kopie)


Další zdroje:
- Universiteit van Amsterdam (19.01.2006, Amsterdamse wetenschappers waarschuwen in Nature...)
- Universiteit van Amsterdam (Dr. J. Huisman)
- CWI (Dr. B.P. Sommeijer)
- CWI (Ms. Nga Pham Thi)
- University of Hawaii (David Michael Karl)