Norská vláda vybuduje archu pro případ globální katastrofy

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Další zajímavosti, Vydáno dne: 18.01.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006010013

Norská vláda nepodceňuje možnost, že naši planetu postihne globální katastrofa. Aby zmírnila riziko, že při celosvětové pohromě budou zničeny veškeré pozemské zdroje potravin, rozhodla se vybudovat archu. Pro výstavbu si vybrala pískovcovou horu na Špicberkách, v níž vyhloubí "jeskyni soudného dne". Ve vzniklých prostorách umístí semena dvou milionů druhů zemědělsky využitelných plodin.

Mapa s vyznačenou polohou Špicberských ostrovů. "V jeskyni mají být umístěny vzorky veškerého materiálu, který je v současné době sbírán po celém světě," sdělil novinářům jeden z autorů projektu Geoff Hawtin.

Zahájení prací je naplánováno na rok 2007. Špicberské ostrovy se nacházejí 960 kilometrů od severního pólu, norská vláda proto doufá, že zmrzlá půda a metr silné zdi ze železobetonu by v jeskyni měly udržet dostatečně stabilní teplotu pod bodem mrazu a měly by ji současně poskytnout ochranu před mechanickými vlivy. Vstup do archy bude uzavřen dvojicí vzduchotěsných a proti výbuchu maximálně jištěných dveří.

Místo nebude trvale střeženo lidskou posádkou. "Hory jsou hlídány ledními medvědy," poznamenal v rozhovoru pro New Scientist Cary Fowler, ředitel nezávislé mezinárodní instituce Global Crop Diversity Trust (GCDT).

Archa by měla bez úhony přečkat případnou jadernou válku nebo přírodní pohromu globálního rozsahu. "Kdyby došlo k tomu nejhoršímu, toto místo by umožnilo světu obnovit na planetě zemědělskou produkci," dodal Fowler.

Projekt počítá s každoroční výměnou vzduchu v arše. Zásah by měl být prováděn v zimě, kdy se teploty na Špicberkách pohybují kolem minus 18 stupňů Celsia. I v případě, že by do světového vývoje zasáhla nějaká katastrofa a úkryt by zůstal ponechán svému osudu, zmrzlá půda by byla dostatečnou zárukou pro dlouhodobé zachování klíčivosti semen. Dokonce i v případě zrychlení globálního oteplování by trvalo mnoho desetiletí, než by změna vnějších podmínek ovlivnila teplotu uvnitř archy.

Norská vláda měla podle svého tvrzení v úmyslu realizovat tento projekt už v 80. letech minulého století, ale územní spory se Sovětským svazem ji to nedovolily.


Na Špicberkách začala výstavba novodobé archy

AKTUALIZACE (20.06.2006)

Předsedové vlád Finska (Matti Vanhanen), Norska (Jens Stoltenberg), Švédska (Goran Persson), Islandu (Geir Haarde) a Dánska (Anders Fogh Rasmussen) při slavnostním ceremoniálu na Špicberkách. Norský premiér Jens Stoltenberg položil v pondělí 19. června 2006 základní kámen stavby, v níž by už od září příštího roku měly být uskladněny tři miliony vzorků zemědělských plodin. Úkryt by měl přetrvat ekologické katastrofy, živelné pohromy, klimatické změny i jadernou válku. Slavnostního ceremoniálu nedaleko města Longyearbyen na Špicberkách se zúčastnili předsedové vlád Švédska, Dánska, Finska a Islandu.

"Je to naše poslední záchrana. Pokud dojde ke zničení kultur uložených v soukromých bankách, což se děje čtyřicetkrát za den, může je obsah tohoto úkrytu nahradit," prohlásil Stoltenberg. Zároveň poukázal na mimořádný mezinárodní význam projektu, na němž se podílí také Světový fond pro ochranu diverzity plodin (Global Crop Diversity Trust, GCDT). Na světě je v provozu celkem 1400 menších bank podobného typu, ale žádná z nich se té nejnovější nemůže rovnat.

Norsko uhradí výdaje na stavbu archy (4,8 milionů dolarů), uschovaná semena však zůstanou ve vlastnictví států, které je tam uloží.

"To, co uložíme na Svalbardu, nejsou pouze jeden nebo dva miliony vzorků plodin nebo genetického materiálu, ale také práce generací farmářů za tisíce let," řekl ředitel GCDT Cary Fowler. K tomu, aby došlo k nevratnému zničení potenciálně významných druhů plodin, není zapotřebí žádná apokalypsa. Ředitel připomněl, že ještě koncem 19. století se v USA pěstovalo 7000 druhů brambor. Do dnešní doby se jejich počet snížil na 200.

Archa o rozloze 800 metrů čtverečních bude umístěna 300 metrů hluboko pod povrchem pískovcové hory. Vstup do objektu bude kromě ozbrojené stráže chráněn pancéřovými vraty a metr širokými betonovými zdmi. Vnitřní prostory, kde by měla být udržována stabilní teplota minus 18 stupňů Celsia, bude obklopovat skála a věčně zmrzlá půda. Za takových podmínek mohou semena přečkat staletí nebo dokonce tisíciletí. I v případě porouchání všech chladících zařízení se teplý vzduch dovnitř díky permafrostu jen tak nedostane. Teplota by v žádném případě neměla stoupnout nad minus 3,5 stupně Celsia.


Popis k fotografii: Předsedové vlád Finska (Matti Vanhanen), Norska (Jens Stoltenberg), Švédska (Goran Persson), Islandu (Geir Haarde) a Dánska (Anders Fogh Rasmussen) při slavnostním ceremoniálu na Špicberkách.


Zpracováno podle:
- Aktuálně.cz (19.06.2006, Hlad nebude,vzniká Noemova archa plodin)
- SME (20.06.2006, Nóri postavia v Arktíde rastlinnú banku)
- Bloomberg.com (19.06.2006, Norway Begins Construction of Arctic `Noah's Ark' of Crop Seeds)
- Mumbai Mirror (20.06,2006, Now a Noah’s Ark for seeds)
- BBC News (19.06.2006, Work begins on Arctic seed vault)
- BBC News (12.01.2006, 'Doomsday' seed bank to be built)
- EkoList (13.01.2006, Norsko vytvoří banku semen všech plodin pro případ katastrofy)
- Prop.sk (01/2006, Nórsko buduje veľký trezor pre prípad globálnej pohromy)
- New Scientist (12.01.2006, Doomsday vault to avert world famine)
- Independent (12.01.2006, Disaster Planning: Norway builds a 'doomsday vault')
- GCDT (Global Crop Diversity Trust)