Zimní přikrmování ptáků - účinná pomoc v pravý čas

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Konkrétní pomoc, Vydáno dne: 03.01.2006

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2006010002

Letošní zima není rozhodně skoupá na sníh, což komplikuje situaci ptačím druhům, které na podzim neodlétají do teplejších oblastí. Podle ornitologů je právě nyní nejvhodnější doba k tomu, abychom drobným opeřencům pomohli a poskytli jim krmivo. Rozhodně se přitom nemusíme obávat, že se dostaneme do kontaktu s jedinci nakaženými ptačí chřipkou, jak by se snad mohlo zdát z některých hysterických názorů podnícených šířením viru H5N1.

Sýkora koňadra (Parus major) "Nyní je ptákům zle, protože se nemohou dostat k potravě. Je potřeba, aby lidé pokračovali v přikrmování. Nesmí jim však sypat nic slaného, ani sladkého, nevhodný je i chléb. Opeřencům mohou nabídnout strouhanku z rohlíků, slunečnicová semínka a lůj," řekl místopředseda Moravského ornitologického spolku (MOS) v Přerově Jiří Šafránek. "Pokud nenajdou ptáci něco na přilepšenou v krmítku, hledají něco k snědku pod kůrou stromů a podobně. Příliš možností ale nyní nemají," dodal ornitolog.

Nejhůře jsou na tom malí ptáci, jejichž tuková zásoba není dostatečná. Sněhová vrstva jim blokuje přístup k přirozeným zdrojům potravy a naše pomoc je proto velmi žádoucí. Do této kategorie patří například sýkorky, pěnkavy nebo zvonci.

Nejrozšířenějším a nejznámějším prostředkem používaným pro přikrmování ptáků jsou krmítka. Pro jejich vytvoření nejlépe upotřebíme dřevo, i když na stříšku můžeme použít i kov nebo umělou hmotu. Krmítko by mělo být prostornější, aby se k nabízené potravě dostali také zástupci větších ptačích druhů, jmenovitě například kos, straka nebo sojka. Každé krmítko by mělo být vybaveno nízkým asi dvoucentimetrovým zábradlím a stříškou. Důležité je i umístění krmítka mimo dosah koček a kun.

Ptáci brzy poznají, na kterých místech jsou k nim lidé štědří a krmítka často navštěvují. Zbytek dne odpočívají v úkrytech, aby neztráceli příliš mnoho energie. Nejvhodnějším krmivem jsou slunečnicová semínka, která mají ptáci nejraději. Nepohrdnou ani drcenými jádry vlašských nebo lískových ořechů, prosem, mákem nebo ovesnými vločkami. V každém případě se vyhneme těstovinám, slaným, kořeněným a uzenými výrobkům a přepálenému loji. Přikrmovat můžeme od listopadu do března. Při velkých mrazech nebo vysoké sněhové pokrývce je vhodné dávky zvyšovat.

Brkoslav severní (Bombycilla garrulus) Pokud se rozhodneme přikrmovat vodní ptáky, například labutě nebo kachny, měli bychom jako potravu zvolit měkké pečivo rozdrobené na malé kousky. Lze je krmit i těstovinami.

Ornitologové letos v zimě na střední Moravě zaznamenali výskyt brkoslava severního (Bombycilla garrulus), což je druh, který se k nám přesunuje ze Skandinávie. "Některou zimu ani nepřiletí a zůstávají na severu. Letos jsme ale pozorovali přílet prvních skupin, zřejmě je na severu hodně sněhu a nemají tam potravu," vysvětlil Šafránek z MOS. Tito krásně zbarvení ptáci se živí nejrůznějšími bobulemi, jmelím, jeřabinami nebo jablky. Uvítají vše, co od podzimu zůstalo na stromech a keřích.


Zdroje:
- EkoList (31.12.2005, Sníh ptákům nesvědčí, lidé by měli naplnit krmítka slunečnicí)
- ČSO (Zimní přikrmování ptáků)
- MOS (Moravský ornitologický spolek)
- Wikipedia (Brkoslav severní)