V atlase ohrožených endemických druhů je 794 jmen

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Vymírání a úbytek druhů, Vydáno dne: 17.12.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005120003

Na planetě Zemi je vyhynutím bezprostředně ohroženo nejméně 794 savců, ptáků, obojživelníků, plazů a jehličnanů. Tyto druhy se vyskytují v 595 lokalitách. Informovalo o tom Sdružení proti zániku druhů (Alliance for Zero Extinction, AZE). Na sestavení seznamu se podílelo 52 ochranářských organizací a institucí z celého světa. Databáze dokonce dostala i grafickou podobu, když byly jednotlivé lokality vyznačeny na mapě světa.

V atlase ohrožených endemických druhů je 794 jmen. Všechny druhy zahrnuté v atlase mají jeden společný znak - jsou to druhy endemické, což znamená, že se vyskytují pouze na jednom místě.

"Je velmi důležité, že byla vypracována globální mapa s vyznačením výskytu jedinečných druhů. Pokud tato místa ztratíme, přijdeme i o druhy," upozornil tajemník AZE Mike Parr. "Lidská rasa má morální povinnost jednat. Věda tu moc má, ale už skoro nemáme čas."

Ze zmiňovaných 595 oblastí není žádným způsobem chráněno 257, status dalších 48 nebylo možné určit. Zvláštní výsady byly přiznány pouze 204 lokalitám, zbývajících 86 je chráněno částečně. Nutno podotknout, že v praxi často není situace o mnoho lepší ani ve formálně chráněných zónách. Některé rozvojové země nemají dostatek finančních prostředků na to, aby chráněná území monitorovaly, natož aby je aktivně hlídaly. Je tomu tak i na Haiti, kde žije 80 procent obyvatel pod hranicí chudoby. Otázkou tedy zůstává, zda se podaří zachránit 13 vzácných druhů obojživelníků rodu Eleutherodactylus, které obývají hornatý jih ostrova.

Příkladem hodným následování je mexický ostrov Socorro u poloostrova Baja California. Na tomto ostrově sopečného původu byl objeven jedinečný druh z čeledi papouškovitých - aratinga zelený sokorský (Aratinga holochlora brevipes). Tentýž statut výjimečnosti má i drozdec sokorský (Mimodes graysoni). Chvályhodná je především skutečnost, že na dodržování ochranných opatření se podílí mexické námořnictvo.

Paradoxně je to ovšem právě Mexiko, které má na svém území největší počet lokalit s ohroženými endemickými druhy, je jich celkem 63. Obdobná situace je i v jihoamerických Andách, v pralesních částech podél brazilského pobřeží, na Madagaskaru, ale i v Indonésii a v USA.

"V nedávné historii k vymírání většiny druhů docházelo na izolovaných ostrovech a bylo způsobované invazí predátorů, jako jsou kočky a krysy," uvádí AZE. "Tato studie však ukazuje, že krize nyní zasáhla i pevninu, většinou hory a nížiny." Záchranu komplikuje fakt, že místa s ohroženými druhy jsou obklopena tzv. kulturní krajinou s vysokou koncentrací lidských obyvatel. Hlavními příčinami neutěšeného stavu je ničení přírody, znečišťování životního prostředí, nadměrný lov a stále častěji také změny klimatu. "Změny v biodiverzitě byly v uplynulých padesáti letech rychlejší než kdykoli jindy v lidské historii," dodala Georgina Maceová, ředitelka londýnského Institutu pro zoologii (Institute of Zoology, IoZ).

Vědci vypočítali, že náklady na ochranu by se případ od případ diametrálně lišily. Někde by investice nepřekročily částku 470 dolarů ročně, jinde by bylo zapotřebí 3,5 miliónu dolarů. "Ochrana těchto míst není jedinou věcí, kterou je nutné udělat, ale pokud lokality nedokážeme ochránit, druhy nevyhnutelně vyhynou," varoval Stuart Butchart z organizace BirdLife International.

Do atlasu byla zahrnuta pouze taková místa, kde byl prokázán výskyt minimálně jednoho ohroženého nebo kriticky ohroženého druhu. Kromě toho musela být splněna podmínka, že se v lokalitě nachází alespoň 95 procent jedinců daného druhu.

Vědci nepochybují o tom, že novodobou vlnu vymírání má na svědomí člověk. Současné vymírání je totiž v porovnání s přirozeným trendem sto až tisícinásobně větší.


Přehled některých ohrožených druhů
Alexandr mauricijský (Psittacula echo) Alexandr mauricijský
(Psittacula echo)
Na ostrově Mauricius v Indickém oceánu byl objeven a popsán pták jasně zeleného zbarvení z čeledi papouškovitých. V odlehlých oblastech na jihozápadě země přežívá v křovinách posledních 100 až 200 jedinců. (V roce 1987 jich bylo 12.)
Běhulík indický (Rhinoptilus bitorquatus) Běhulík indický
(Rhinoptilus bitorquatus)
Běhulík indický právem patří mezi nejvzácnější ptáky světa. Na přelomu 19. a 20. století byl prohlášen za vyhynulého. V roce 1986 se ho podařilo znovu objevit v indickém svazovém státě Ándhrapradéš. Vyhledává keřovité porosty, které mizejí v důsledku těžby dřeva a šíření pastvin.
Datel knížecí (Campephilus principalis) Datel knížecí
(Campephilus principalis)
Dříve byl hojně rozšířený na jihovýchodě USA a na Kubě. Těžba dřeva ho připravila o životní prostor a kolem roku 1920 začal být považován za vymřelého. Teprve v letech 2004 a 2005 jeho přítomnost prokázali vědci na izolovaném místě v povodí řeky Mississippi.
Kaloň fidžský (Pteralopex acrodonta) Kaloň fidžský
(Pteralopex acrodonta)
Jak už název napovídá, tento kaloň žije na území tichomořského ostrovního státu Fidži. Doposud se podařilo objevit pouze 3 jedince v horách uprostřed ostrova Taveuni v nadmořské výšce 1010 až 1190 metrů.
Kaloň zlatý (Pteropus rodricensis) Kaloň zlatý
(Pteropus rodricensis)
Populace kaloně na ostrově Mauricius nedaleko Madagaskaru v Indickém oceánu už zanikla. Na sousedním ostrově Rodriguez je evidováno 70 posledních zástupců druhu. V rámci Evropského záchranného programu je kaloň zlatý chován v některých zoologických zahradách v ČR.
Králík lávový (Romerolagus diazi) Králík lávový
(Romerolagus diazi)
Králík lávový figuruje na prvním místě v seznamu ohrožených zvířat. Jeho životní prostor se smrskl na úbočí čtyř sopek nedaleko mexického hlavního města. Domovem jsou mu borové lesy s podrostem hustých travin v nadmořských výškách od 2800 do 4250 metrů.
Křepel límcový (Odontophorus strophium) Křepel límcový
(Odontophorus strophium)
Křepel je existenčně závislý na dvou lokalitách v kolumbijských Andách. Předpokládá se, že početní stav tohoto ptáka z čeledi křepelovitých je omezen na několik set kusů. Ohrožuje jej především kácení lesů za účelem rozšiřování pastvin a plantáží.
Prase zakrslé (Sus salvanius) Prase zakrslé
(Sus salvanius)
Kriticky ohrožený druh. Potvrzený výskyt je hlášen pouze z indického svazového státu Ásám. Prase zakrslé se stává obětí lovců a doplácí na ničení životního prostředí. Dospělí jedinci měří na délku 55 až 71 cm, na výšku 20 až 30 cm a dosahují hmotnosti 6,6 až 11,8 kg.
Sifaka Tattersalův (Propithecus tattersalli) Sifaka Tattersalův
(Propithecus tattersalli)
Tento primát má hmotnost kolem 3 kilogramů a výšku 49 centimetrů. Výskyt sifaky je omezen na zbytky pralesa na severovýchodě Madagaskaru. Populace ve 20. století poklesla na pouhých několik set kusů.
Trupiál montserratský (Icterus oberi) Trupiál montserratský
(Icterus oberi)
Drobný ptáček s rodovým jménem trupiál je vystaven specifickému nebezpečí. Populace čítající pouhých 200 až 800 jedinců obývá kousek pralesa na sopečném ostrově Montserrat v Karibském moři. Definitivní tečku za historií trupiála může kdykoli učinit vulkanická erupce.


Databáze všech 794 druhů je dostupná na webových stránkách Alliance for Zero Extinction.


Zdroje:
- AZE (Alliance for Zero Extinction)
- BBC News (12.12.2005, Extinction alert for 800 species)
- WWF (13.12.2005, New study pinpoints Earth’s imminent extinctions)
- ČT 24 (13.12.2005, Globální mapa míst s ohroženými druhy je důležitá pro ochranu)
- iHNed.cz (14.12.2005, Živočichové vymírají až tisíckrát více než dřív)
- BBC Slovak (14.12.2005, Ochranári zostavili svetovú mapu ohrozených druhov)
- BirdLife International (13.12.2005, New study pinpoints extinction epicenters)
- IoZ (Institute of Zoology)
- Red List