Ostrovy v Tichém a Indickém oceánu pohlcuje moře

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Zvyšování hladin moří, Vydáno dne: 01.12.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005120002

Rychlé zvyšování hladiny světových oceánů ohrožuje nízko položené ostrovy. Neradostné vyhlídky před sebou mají například obyvatelé Carteretových ostrovů, Malediv, Tuvalu nebo Karibati.

Stoupající hladina moře ohrožuje nízko položené ostrovy. Dvě tisícovky obyvatel Carteretových ostrovů (souostroví Kilinailau) už 20 let svádějí těžkou a předem prohranou bitvu s oceánem. Stavějí pobřežní hráze a pěstují mangrovníky, které tvoří přirozenou ochranu proti bouřím a hurikánům. Rok co rok však vlny ničí jejich zeleninové zahrádky, boří domy a znečišťují zdroje pitné vody. Podkovovitá skupina těchto atolů, jež jsou součástí Papuy-Nové Guiney, figuruje mezi prvními na seznamu míst nejvíce ohrožených důsledky globálního oteplování. Ostrovy jsou už v současné době téměř neobyvatelné a okamžik, kdy definitivně zmizí pod mořskou hladinou, se nezadržitelně blíží. Místní úřady rozhodly o tom, že v průběhu následujících dvou let budou všichni obyvatelé převezeni na nedaleký ostrov Bougainville.

S podobnými problémy se potýkají občané Karibatské republiky, malého státu tvořeného 33 ostrovy v jižním Pacifiku. Většina ostrovů jsou korálové atoly pokryté pouze 2,5 metru tvrdého písku a tenkou vrstvou hlíny. Nejsou zde žádné řeky, pouze menší jezera. Už v roce 1999 se pod vodou ztratily dva neobydlené ostrovy - Tebua Tarawa a Abanuea. Z dalšího ostrova Tepuka Savilivili kvůli zasolení zmizely kokosové palmy.

"Je to pro nás otázka přežití. Když se potopí náš ostrov, potopíme se všichni," vyjádřil své znepokojení prezident Anote Tong. "Stěhujeme se dále do vnitrozemí, ale jak dlouho můžeme takto couvat? Hrozí nám, že spadneme na druhé straně po zádech do moře."

Tong podrobil tvrdé kritice politické špičky USA, Austrálie a dalších států, které jsou zodpovědné za emise skleníkových plynů, ale nečiní nic pro to, aby se jejich produkce snížila. Důsledky takového chování pociťují lidé v Karibati na vlastní kůži. Na ostrovech žije 100 tisíc lidí a nejvyšší hora Banaba dosahuje nadmořské výšky 81 metrů.

Maledivy v Indickém oceánu jsou známou turistickou destinací. Převážná většina z 1190 korálových ostrovů se bohužel nenachází výše než 2 metry nad mořem. Když oblast 26. prosince 2004 zasáhla 1,5 metru vysoká vlna tsunami, zmizely některé ostrovy pod vodou. V roce 1998 publikoval maledivský prezident Maumún Abdal Gajúm knihu "Maledivy: Národ v ohrožení". Stoupajícímu moři se místní lidé snaží vzdorovat výstavbou pobřežních hrází, ale prognózy jim nedávájí téměř žádnou naději na úspěch. Maledivy s největší pravděpodobností zmizí z mapy.

Tuvalu Ostrovní stát Tuvalu v jihozápadní části Tichého oceánu je domovem 11.600 obyvatel. Premiér devíti ostrovů o celkové rozloze 26 km2 Maatia Toafa je údajně alergický na termín "ekologický uprchlík", připouští však, že občané jeho země budou muset odejít pryč. Nejvyšší místo Tuvalu se zvedá jen 5 metrů nad úroveň mořské hladiny a většina území je ještě o 3 metry níže. Malý ostrůvek ležící nedaleko největšího ostrova Funafuti se už potopil. "Předpokládá se, že za 50 let nebude Tuvalu existovat," konstatoval Toafa. "Přesídlení v rámci našeho státu je přitom nemožné, jelikož všechny ostrovy jsou nízko položené." Proto byla uzavřena dohoda s Novým Zélandem. Ten by měl v pravý čas všem obyvatelům Tuvalu poskytnout azyl.

Političtí představitelé malých ostrovních států požadují vytvoření nové pojišťovací společnosti, která by pomáhala hradit škody způsobované změnami podnebí. Vyzvaly také k vytvoření speciálního fondu na ochranu vodních zdrojů a rozvoj nových forem zemědělství.

Průměrná hladina moře by v tomto století měla podle různých vědeckých modelů stoupnout o 9 až 100 centimetrů. Stále častěji se také objevují názory varující před rychlým rozpuštěním pevninského příkrovu v Grónsku, což by hladinu zvedlo o 6 až 7 metrů. Po rozpadu Západoantarktického ledového štítu by oceán stoupl o dalších 5 metrů. Oblasti s malou nadmořskou výškou, tedy většinou ostrovy ale i pobřežní části kontinentů (například Bangladéš), by pohltilo moře.

Experti rovněž varovali, že stoupající oceány znečistí zdroje pitné vody, na nichž je závislých mnoho milionů lidí. Podle v říjnu zveřejněné studie OSN vyženou klimatické změny do roku 2010 z domovů až 50 milionů osob. Světová zdravotnická organizace (World Health Organization, WHO) odhaduje, že změny podnebí už nyní každoročně zaviní okolo 5 milionů případů vážných onemocnění a více než 150 tisíc úmrtí. Na globální oteplování nejvíce doplácejí chudé a málo rozvinuté země.

"Ti, kteří jsou za globální oteplování nejméně zodpovědní a jsou nejméně připravení, ponesou nejhorší následky. To je obrovská etická výzva," zdůraznil expert na následky podnebných změn profesor Jonathan Patz z univerzity ve Wisconsinu.


Zdroje:
- EkoList (24.11.2005, Reuters: Ostrovy marně bojují se zvyšující se hladinou moří)
- Aktuálně.cz (25.11.2005, Některé ostrovy už se začínají potápět)
- Lidovky.cz (25.11.2005, Ostrovy v Pacifiku se potápí)
- Reuters AlertNet (23.11.2005, FEATURE-Islands battle rising seas for survival)
- EcoMonitor (21.11.2005, Independent: Vědci zjistili, které země jsou nejvíce ohroženy změnou...)
- Independent (17.11.2005, Climate change map reveals countries most under threat)
- Climate Ark (17.11.2005, Climate change map reveals countries most under threat, kopie článku)
- WHO (World Health Organization)