Emise CO2 poškozují životní prostředí v oceánech

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Změny ekosystému, Vydáno dne: 12.07.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005070010

Britská Královská vědecká společnost (Royal Society) zveřejnila 30. června 2005 studii o vlivu emisí oxidu uhličitého na kyselost mořské vody. Zpráva varuje před očekávaným poklesem pH oceánů, což bude mít pro život v mořích nedozírné následky.

Emise CO2 poškozují životní prostředí v oceánech. V důsledku spalování fosilních paliv skončilo v oceánech podle odhadu vědců už více než 400 miliard tun CO2. To je zhruba polovina všech emisí. Oxid uhličitý zvyšuje kyselost vody, čímž narušuje chemickou rovnováhu a poškozuje ekosystém. Za posledních 200 let poklesla hodnota pH v mořích o jednu desetinu bodu. Pokud by produkce skleníkových plynů pokračovala stávajícím tempem, do roku 2100 by se kyselost zvýšila o dalších pět desetin bodu. Už dosavadní změna způsobila nárůst koncentrace protonů o 30 procent.

Koncentrace protonů je pro kyselost určující. Při desetinásobném zvýšení koncentrace kladně nabitých atomů vodíku se pH sníží o jeden bod. V současné době má pH oceánů na hladině průměrnou hodnotu 8,2 ± 0,3 bodu, je tedy zásadité. (Rovnováha pH nastává při hodnotě 7.)

Každý den se do moří dostávají miliony tun CO2. Experti předpokládají, že v tomto století se změny, k nimž v oceánech vlivem CO2 dochází, zintenzivní stokrát. Tak prudký posun směrem ke kyselosti bude mít nevyhnutelně za následek katastrofu netušených rozměrů. Nic podobného se v oceánech nestalo nejméně 300 milionů let. Je jisté, že mnoho druhů živočichů se s tímto problémem nedokáže vyrovnat. Celé ekosystémy se rozpadnou. Zvláště ohrožené jsou korálové útesy, různé druhy korýšů, mořských ježků a hvězdic. Obecně platí, že nejhůře budou postiženy všechny druhy živočichů s uhličitanovým skeletem. Po zkáze korálů bude samozřejmě následovat vymření celé řady dalších organismů a ryb.

Minulý rok upozornil oceánský chemik Peter Brewer na další nepříjemný fakt. "Problém je," řekl tehdy Brewer, "že kolem 50 procent z oněch 400 miliard tun CO2, které se do moří dostaly v důsledku lidské činnosti, se nachází v hloubce do 200 metrů. Průměrná hloubka oceánů je 4.000 metrů, jenže my ovlivňujeme především vrstvy blízko hladině, kde také žije nejvyšší procento mořské populace."

Nejnovější studie britských vědců zdůraznila skutečnost, že oceány s rostoucí kyselostí vody postupně ztrácejí schopnost pohlcovat CO2. O to více ho tím pádem zůstává v atmosféře, což se projevuje na rychlosti globálního oteplování.

Jeden z autorů studie, profesor John Raven ke zprávě dodal: "Oceány hrají důležitou roli v zemském klimatu i v dalších přírodních systémech, které jsou navzájem propojené. Slepě se vměšujeme do jedné z částí tohoto složitého mechanismu a riskujeme, že bezděčně spustíme dalekosáhlé efekty."


Zdroje:
- Royal Society (30.06.2005, Cuts in carbon dioxide emissions vital to stem rising acidity of oceans)
- iHNed.cz (07.07.2005, Kdyby jenom oteplování...)
- EkoList (24.03.2004, MSNBC: Skleníkové plyny mění klima pod hladinou oceánů)
- BBC Czech (02.02.2005, Množství oxidu uhličitého v mořích ohrožuje korály)
- MBARI (Peter Brewer)