Svět bez ropy - svět bez jídla

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Ropný zlom, Vydáno dne: 07.06.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005060012

Ropná krize je na dohled. Ceny ropy dlouhodobě rostou, ale ekonomický dopad zatím nebyl natolik výrazný, aby ohrozil hospodářský růst nebo dokonce fungování celé společnosti. Tato situace však už příliš dlouho nepotrvá. Oil Peak neboli vyvrcholení těžby ropy je otázkou několika málo let. Energetik a geolog Dale Allen Pfeiffer se v americkém časopise "From The Wilderness" zamyslel nad významem neodvratného poklesu těžby fosilních paliv pro současnou zemědělskou produkci.

Jaká budoucnost nás ve světě bez ropy čeká? Asi nikdo nepochybuje o tom, že neustále se zvyšující lidská populace spotřebovává obrovské množství potravin. Ne všichni si ale uvědomují, že bez intenzivní industrializované zemědělské výroby by nebylo možné současný vysoký počet lidí uživit. A právě zde se před námi vynořuje problém, jehož důsledky si v této chvíli dokáže jen těžko někdo představit. Vysoká produkce základních plodin je podmíněna neustálým přísunem fosilních paliv. Bez splnění této podmínky by nebylo možné nasytit více než 6,32 miliardy lidí, kteří na počátku 21. století obývají tuto planetu. Jenomže na základě všech realistických prognóz začne produkce ropy v blízké budoucnosti klesat. Lze tudíž očekávat jediné: začne klesat také zemědělská výroba. A to natolik razantně, že už v příštím desetiletí nebude prakticky možné uživit více než 2 miliardy osob.

Až do začátku průmyslové revoluce byla veškerá potrava na Zemi získávána ze slunce prostřednictvím fotosyntézy. Konzumace rostlin i živočichů byla závislá na sluneční energii. Tím, jak rostl počet obyvatel, rostla i poptávka po potravinách. Lidé rozšiřovali plochu obdělávané půdy a přivlastňovali si tak stále více a více sluneční energie. Došlo to tak daleko, že se 40 procent fotosyntetických procesů na povrchu planety dostalo pod kontrolu lidí. Člověk obsadil všechny hodnotné pozemky. Tím byl zbytek přírody odsouzen k živoření. Také proto je zemědělství považováno za hlavní přičinu vymírání druhů a rozpadu celého ekosystému.

Během industrializace zemědělství se přísun energie do této oblasti lidské činnosti zvýšil padesátinásobně. Lidé začali používat umělá hnojiva (zemní plyn), pesticidy (ropa), mechanizaci a zavlažování (k pohonu jsou rovněž zapotřebí fosilní paliva). To společně s vyšlechtěním hybridních odrůd rostlin zvýšilo produkci zrní celosvětově o 250 procent. Mezi roky 1945 a 1994 se množství energie vložené do zemědělské výroby zčtyřnásobilo. Úroda nicméně vzrostla jen trojnásobně. Přestože vklady energie neustále rostou, úroda se už dále nezvyšuje. Bylo dosaženo maximální výtěžnosti. Postupné vyčerpávání půdy, nutnost ochrany před škůdci a zvýšené energetické náklady na zavlažování vedou naopak k tomu, že do zemědělství je odváděno stále více energie, aby byla zachována alespoň stávající úroveň výroby.

Energie mizející v potravinovém systému je desetkrát větší, než energie produkovaná ve formě potravin. V USA a dalších průmyslových zemích je dnes 90 procent energie získáváno z fosilních paliv. Za posledních čtyřicet let vzrostlo využití fosilních paliv dvacetinásobně. Američané spotřebují dvacetkrát až třicetkrát více fosilní energie na hlavu než lidé v rozvojových zemích. Zemědělství je přímo zodpovědné za 17 procent veškeré spotřeby energie. Energie mizející v potravinovém systému je desetkrát větší, než energie produkovaná ve formě potravin. Tento nepoměr je možný pouze využitím neobnovitelných fosilních paliv. K nakrmení jediného obyvatele USA je tak každoročně vynakládáno 1.500 litrů ropného ekvivalentu. Lze to shrnout prostým konstatováním: "Jíme ropu a zemní plyn."

Současný vrchol světové těžby ropy bude bez nejmenších pochybností znamenat katastrofu. Existuje několik možností, co lze udělat alespoň pro zmírnění tragédie. Zemědělství by mělo projít důslednou reformou s cílem omezit energetické vstupy. Místo umělých hnojiv by měl být používán dobytčí hnůj, na který je doposud nahlíženo jako na odpad, přestože obsahuje až pětinásobně více živin než umělá hnojiva. Nejefektivnější by zřejmě bylo úplně odstranit maso z našeho jídelníčku.

I přes všechna výše uvedená opatření nebude udržitelný systém zemědělství schopen uživit více než jednu třetinu současné populace. Početní stav lidstva bude muset poklesnout zhruba o 68 procent z nynějších 6,32 na 2 miliardy osob. Už koncem tohoto desetiletí můžeme v případě naplnění nejhoršího scénáře očekávat prudký inflační růst cen potravin. A je docela dobře možné, že do druhé dekády 21. století vstoupí svět ve znamení všeobecného hladomoru, jaký lidstvo ještě nikdy ve své historii nezažilo. Zbývá nám několik posledních let pohodlného konzumního života. To, co přijde potom, se asi s představami většiny z nás ztotožňovat nebude.


Český překlad velmi zajímavého a obsáhlého článku Dale Allena Pfeiffera si můžete přečíst zde.


Zpracováno podle:
- Mojenoviny.cz (07.05.2005, Americký tisk: Jíme ropu a zemní plyn)
- biom.cz (22.05.2005, Jíme potraviny vyrobené z ropy)
- From The Wilderness (03.06.2004, Eating Fossil Fuels)

Další zdroje:
- Eclipse Now! (07.02.2005, Agriculture and Peak Oil)
- WM magazín (07.06.2005, V pozadí je ropa)
- Britské listy (23.01.2006, Všechno, co vám zatajují o ropné krizi)
- Britské listy (23.10.2005, Newyorská konference o ropném zlomu)
- Britské listy (15.08.2005, Scénáře ropného šoku - mediální odezva)
- Britské listy (03.08.2005, Scénáře ropného šoku)
- Britské listy (15.07.2005, Co přijde po ropě?)
- Britské listy (11.07.2005, Jíme ropu a zemní plyn)