Šíření pouští ohrožuje miliardy lidí

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Sucho a šíření pouští, Vydáno dne: 21.06.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005060003

16. června seznámila OSN veřejnost se svou zprávou o rozšiřování světových pouští. Přípravě zprávy se po čtyři roky věnovalo 1360 vědců z 95 zemí. Z dokumentu vyplývá, že globální oteplování povede v příštích desetiletích k desertifikaci rozsáhlých ploch a v různých částech světa připraví o domov miliony obyvatel.

Šíření pouští ohrožuje miliardy lidí Desertifikací se rozumí šíření pouští od snižování kvality až po nevratné zničení suchých a polosuchých oblastí. Jako příčiny lze vedle globálního oteplování jmenovat i příliš intenzivní pastevectví, přetěžování půdy, zneužívání zavlažování a obecně také rozšiřující se lidskou populaci.

"Desertifikace, jakožto globální problém, může postihnout kohokoli," upozornil Zafar Adeel, hlavní autor zprávy. Šíření pouští je doprovázeno častějším výskytem rozsáhlých prachových bouří. Zvířený prach se při nich přenáší na mezikontinentální vzdálenosti a poškozuje zdraví lidí dokonce i na opačné straně zeměkoule. Každoročně se tímto způsobem dostávají do atmosféry miliardy tun jemného písku ze Sahary, které následně vyvolávají dýchací problémy u lidí v Evropě nebo i v Severní Americe. Třeba na Floridě narušují růst rostlin. Prach z mongolské pouště Gobi zase putuje až do Japonska nebo na Havaj. Prachové částice způsobují horečku, kašel a záněty očí. Jejich prostřednictvím se šíří také bakterie a plísně. Vědci se například domnívají, že prachem přenášené mikroorganismy z Afriky poškodily korálové útesy v Karibském moři.

Na druhou stranu nelze opominout ani případný užitek. Africký prach může nést živiny a mohl by prospět amazonským pralesům.

Suchých oblastí náchylných k desertifikaci na celém světě přibývá. Jen v pásmu od severní Afriky po centrální Asii jsou takto ohroženy dvě miliardy lidí. Reálnému nebezpečí postupné přeměny ve vyprahlou pustinu je vystavena většina území Austrálie, dále západní část severoamerického kontinentu i podstatná část jihoamerických And. V tomto směru už bylo poškozeno 10 až 20 procent suchých oblastí. Suché lokality zabírají 41 procent z celkové rozlohy půdy a vzestupný trend nevěští nic dobrého. Je prokázaným faktem, že globální oteplování jde ruku v ruce s častějšími a dlouhodobějšími obdobími sucha. Se zvyšující se průměrnou teplotou se problémy budou stále zhoršovat. Některé zdroje pitné vody vyschnou, zemědělská produkce poklesne, milióny lidí na celém světě se dají do pohybu, protože přijdou o svůj domov.

V roce 1994 byla z podnětu konference OSN o životním prostředí v Rio de Janeiro sjednána Úmluva OSN o boji proti desertifikaci. Ke smlouvě postupně přistoupilo 191 států z celého světa včetně České republiky. Ekonomicky vyspělé země se svým podpisem zavázaly k poskytnutí finanční a věcné pomoci postiženým oblastem. 17. červen byl OSN vyhlášen Světovým dnem boje proti desertifikaci.


Pohled z oběžné dráhy dokládá šíření pouště z Afriky do Evropy.
Pohled na sever Afriky a Evropu z oběžné dráhy.


Zdroje:
- EcoMonitor (20.06.2005, Reuters: Desertifikace se stává globální hrozbou)
- Planet Ark (17.06.2005, Desertification and Dust are Global Threats)
- EkoList (16.06.2005, Rozšiřování pouští ohrožuje podle OSN životní prostředí)
- United Nations (17.06.2005, UN marks World Day to Combat Desertification, focusing on...)
- Wikipedia (Desertification)
- MSNBC News (16.06.2004, Deserts spreading across globe, U.N. warns)
- EnviWeb (26.03.2002, Úmluva o boji proti desertifikaci)