Zoufalá matka z Bangladéše nabízí své oko k prodeji

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Krize společnosti, Vydáno dne: 23.04.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005040020

Absurdita a paradoxy současného světa jsou bezmezné, o čemž asi není třeba nikoho dlouze přesvědčovat. Příkladů je mnoho. Jedním z nejchudších států moderního věku je Bangladéš. Tento přelidněný a neustálými povodněmi sužovaný kus země je místem, kde se milióny lidí každodenně potýkají s nepředstavitelnou bídou a utrpením. V posledních dnech zaujala sdělovací prostředky zpráva o šestadvacetileté bangladéšance Šefalí Begumové, která si do místních novin Ittefaq podala inzerát s nabídkou prodeje vlastního oka. "Jde mi jen o to, abych mohla dceři koupit kus půdy. Nebudu litovat, ani když oslepnu," komentovala své rozhodnutí matka dvouapůlletého dítěte. "K čemu mi budou obě oči, když mi dcera zemře kvůli nedostatku mléka a jídla?"

Šefalí Begumová z Bangladéše Šefalí Begumovou před 18 měsíci opustil manžel a zanechal ji s malou dcerkou napospas krutým podmínkám bangladéšské reality. "Nemám žádné vzdělání, tak je pro mě těžké najít práci. Sousedé mi dali rýži ke snídani, nevím ale, co budeme mít k obědu a k večeři," popsala bližší okolnosti své tragédie paní Begumová. Přístřeší ji poskytuje více než skromná chatrč z bambusu a vlnitého plechu východně od hlavního města Dháky. Formálně je sice v Bangladéši prodej jakýchkoli orgánů zakázán, v praxi ale chudí lidé běžně nabízejí k prodeji své vlastní ledviny. Stejná situace panuje v celé jižní Asii. Zdokumentovány jsou tisíce případů v Pákistánu, Indii i Nepálu.

"Zatím mě ještě nikdo nekontaktoval. Možná mi nevěří, že to nepovažuji za nějaký druh legrace, i když to myslím vážně," odpověla uplakaná žena na dotaz, zda se již dočkala odpovědi na svůj inzerát. "Šefalí Begumová je velice chudá. Chce jen získat nějaké peníze, aby mohla své jediné dceři koupit kousek půdy na venkově a umožnit jí tak spokojený život," uvedla pro agenturu AFP majitelka šetalíiny chatrče Rini Sattarová.

Zoufalá snaha opatřit si peníze na jídlo vzbuzuje obavy lékařů. "Jsme zásadně proti tomu," prohlásil Mustafiruz Rahman, vedoucí oční lékař a poradce Bangladéšské oftalmologické společnosti. "Byl by to první případ prodeje oka za živa v Bangladéši. Požádáme vládu, aby z toho udělala trestný čin, ať se to nestane zvykem jako prodávání ledvin."

Odsuzující postoj lékařů je jistě pochopitelný, na druhou stranu je třeba dodat, že stejně pochopitelný je i prodej tělesných orgánů v zemi, kde polovina ze 140-ti miliónové populace přežívá s příjmem menším než 1 dolar denně. Chirurg Hasan Rizví v souvislosti s prodejem ledvin v Pákistánu v srpnu 2004 výstižně poznamenal: "Jde o nejhorší formu vykořisťování. Chudák prodávající je na tom večer po odebrání orgánu stejně jako ráno, ale je chudší o ledvinu a psychicky vážně nalomen. Co prodají po ledvině? Játra, plíce, nebo oči? Kde se to zastaví?"

V Pákistánu, Nepálu a Indii lze ledvinu od živého dárce odkoupit za v přepočtu 24 až 62 tisíc korun. Původní majitelé se i přes krátkodobý zisk často potýkají s trvalými zdravotními následky a nejsou proto schopni vykonávat žádnou namáhavější práci. Jejich konce jsou proto obvykle horší než začátky.


Šefalí Begumová se slzami v očích vypráví novinářům svůj smutný příběh. Šefalí Begumová se svou dvouapůlletou dcerkou.


Zdroje:
- Novinky (22.04.2005, Bangladéšanka prodává kvůli chudobě své oko)
- Markíza (19.04.2005, Žena ponúkla na predaj svoje oko)
- BBC News (20.04.2005, Dhaka woman offers eye for sale)
- MSNBC News (21.04.2005, Desperate Bangladeshi mother puts eye on sale)