Zastaví kamenný prach klimatické změny?

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Ekologické objevy a vynálezy, Vydáno dne: 04.04.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005040003

Cameron a Moira Thomsonovi z Velké Británie už dvacet let prosazují pozoruhodnou a ve své podstatě velice prostou myšlenku. Podle jejich teorie je možné zúrodnit půdu prostřednictvím obyčejného kamenného prachu. Kamenný prach totiž obsahuje magnézium, vápník a další minerály prospívající kvalitě hlíny. Kromě toho umožňuje rozklad kyseliny uhličité a má tak potenciál zpomalovat důsledky skleníkového efektu.

Cameron a Moira Thomsonovi Manželé Thomsonovi založili v roce 1997 Centrum pro trvale udržitelnou regeneraci Země (Sustainable Ecological Earth Regeneration Centre, SEER) s cílem ověřit tuto teorii v praxi. Nyní se zdá, že dosavadní výsledky dávají manželům Thomsonovým za pravdu.

2,5 hektaru vyčerpané a neúrodné půdy na skotské pahorkatině Grampian se díky kamennému prachu smíšenému s kompostem proměnilo v bohatou zeminu, na níž v současné době roste kapusta o velikosti fotbalového míče, cibule větší než kokosový ořech a angrešt velký jako švestky.

Přitom v roklině, kde Thomsonovi realizovali svůj experiment, už padesát let nic nerostlo. Eroze a chemické látky lokalitu znehodnotily. Oba britové však zeminu poprášili tenkou vrstvou kamenného prachu, čímž napodobili přirozený ledovcový cyklus. Od doby ledové před třemi miliony let prošla Země 25 chladnými epochami, z nichž každá trvala nejméně 90 tisíc let. "10 tisíc let prochází Země meziledovou fází, což znamená, že půda je už vyčerpaná a je zapotřebí umělého hnojení," vysvětluje svoji teorii Thomson. "Rozsypáním kamenného prachu uděláme v minutě to, k čemu Země potřebuje tisíce let - nejdůležitější minerály z kamenů a skal se dostanou zpátky do půdy."

V březnu 2005 se do skotského Perthu sjeli vědci ze všech koutů země, aby společně diskutovali o možnostech, které kamenný prach nabízí. Přednosti jsou zjevné. Kamenný prach je snadno dostupný, neboť je vedlejším poduktem těžební činnosti. Pokud by byl využit v zemědělství, půda by se obohatila o důležité a zúrodňující látky. Vysoká koncentrace minerálů také snižuje množství vody potřebné pro růst plodin, což dává naději především rozvojovým zemím, kde lidé zápasí s nedostatkem vodních zdrojů. A v neposlední řadě je zde významné přispění pro zmírnění průběhu klimatických změn. V nejbližší době by proto měl být odstartován experimentální program globálního rozsahu. Projekt podpořila skotská vláda i parlament, který za tímto účelem poskytl dotaci 150 milionů eur. O metodu se začal zajímat také americký Národní úřad pro letectví a vesmír (National Aeronautics and Space Administration, NASA).

Farma Centre SEER ve Skotsku. Moira Thomsonová v rozhovoru pro britský list Independent prohlásila: "Tohle je prostá odpověď na klimatické změny, která nevyžaduje od nikoho žádné drastické změny chování. Lidé nemusejí přestat jezdit autem, stačí když na zahradu vysypou trochu prachu. Dokážeme jím pokrýt celou zemi, a pak začne pohlcovat uhlík zcela přírodní cestou. Bude to fungovat lépe než omezení emisí a celá řada dalších opatření a zlepšení bude podstatně rychlejší."

Optimismus paní Thomsonové může být do jisté míry oprávněný, skrývá se v něm ale i velké nebezpečí. Účinky kamenného prachu by mohly mnohé lidi svádět k alibistickým tvrzením, že není třeba jakkoliv omezovat konzumní styl života, když existuje tak jednoduché řešení. Neochota přistupovat na šetrnější využívání přírodních zdrojů a samolibá argumentace by ještě více zhoršily současný bezohledný vztah člověka k životnímu prostředí. A to by byl smutný přínos tohoto jinak nepochybně zajímavého objevu.


Zdroje:
- Tiscali (29.03.2005, Stane se kamenný prach ekologickým všelékem na neduhy Země?)
- EcoMonitor (24.03.2005, Independent: Rozemletá skála zachrání zemědělství i klima)
- Independent (21.03.2005, Rock dust grows extra-big vegetables..., původní zdroj)
- Common Dreams (21.03.2005, Rock dust grows extra-big vegetables..., kopie článku)
- SEER Centre (SEER Centre home of Rockdust)