Kilimandžáro je bez sněhu

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Tání ledu a ledovců, Vydáno dne: 15.03.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005030005

Kilimandžáro už nemá bílou čepici na svém vrcholu. Nejnovější fotografie ukazují nejvyšší horu afrického kontinentu téměř zcela bez sněhu. Ještě v roce 2002 se odborníci domnívali, že sněhová pokrývka na Kilimandžáru roztaje do dvaceti let. Odhad se opíral o tehdejší úbytek, který probíhal rychlostí 300 kubických metrů ledu za měsíc. Stačily uplynout necelé tři roky a skoro všechen sníh roztál. Poslední zbytky sněhu by měly definitivně zmizet během několika let. Stane se tak poprvé po 11 tisíci letech.

Množství sněhu na nejvyšší hoře Afriky Kilimandžáru mizí doslova před očima. Tohle je snímek Jill Witzenburgové ze srpna 2004. Fotografie Kilimandžára jsou dramatickým obrazovým svědectvím o stále větší intenzitě klimatických změn. Veřejnost s nimi byla seznámena na výstavě Klimatické skupiny (The Climate Group) s názvem Sever-Jih-Východ-Západ (NorthSouthEastWest). Snímky jsou varováním a výzvou pro ministry energetiky a životního prostředí, kteří se sjeli do Londýna na jednání o způsobech snížování emisí skleníkových plynů. Politici se obávají negativních dopadů Kjótského protokolu na ekonomický růst. Hodně nadějí vkládají do rozvoje nových technologií, které by měly být k životnímu prostředí šetrnější. Specifickým případem jsou USA, jež se žádným způsobem omezovat nehodlají. Příliš optimisticky nepůsobí ani expanze průmyslové výroby v rozvojových státech, zejména pak v Číně, Indii a Brazílii.

Kilimandžáro se nachází 320 kilometrů jižně od rovníku na území východoafrického státu Tanzánie. Nejvyšší vrchol se vypíná do výšky 5.895 metrů. Hranice trvalé sněhové pokrývky ještě nedávno začínala ve výšce kolem 5.300 metrů. Kromě globálního oteplování nesou za ztrátu sněhu svůj díl viny afričtí farmáři, kteří vypalováním lesů způsobili úbytek dešťových srážek a tím i omezení zdroje sněhu a ledu.


AKTUALIZACE (19.02.2006)

Lonnie Thompson Americký geolog Lonnie Thompson ze státní univerzity v Ohiu v roce 2002 varoval, že sněhová pokrývka na Kilimandžáru zmizí už mezi lety 2015 a 2020. Rychlost tání však předčila všechna očekávání. "Změny jsou dramatické," prohlásil v únoru 2006 Thompson. "Můžeme to vidět na obou (ledovcových) polích a z leteckých záběrů vrcholu hory. Rychlost mizení ledu se navíc zřejmě zvyšuje. Ale musíme se podívat na čísla, aby se to povrdilo."

Ledová masa se mezi lety 1912 a 2000 zmenšila o 82 procent. Od roku 1962 do roku 2000 tloušťka ledu poklesla o 17 metrů. Za poslední 3 roky se ledové pole na severním svahu ztenčilo o další 2 až 3 metry a na jižním svahu o 4 až 5 metrů. "Od roku 2000 se na ledových polích přestal vytvářet nový led. Obrovské množství ledu se ztratilo," řekl Thompson.

Hlavní ledovcová stěna Furtwangler přišla od roku 2000 o třetinu svého objemu a objevila se v ní hluboká trhlina. Odborníci předpokládají, že během následujících šesti měsíců se ledovec rozpadne. Celé severní pole se rozštěpí do dvou let.

Kilimandžáro je důležitou zásobárnou vody regionálního významu. Zmizení ledu bude mít vážné důsledky pro místní obyvatele a turistický ruch v okolí. Postižen bude i ekosystém.

Odborníci se nyní snaží zjistit, do jaké míry jsou prameny napájeny vodou z ledovců, nebo zda jsou více závislé na existenci deštného pralesa. Pokud by platila druhá možnost, následky tání by nemusely být tak hrozivé. Pokud jsou však primárním zdrojem vody ledovce, dopady budou katastrofální.

Profesor Thompson už 20 let vede výzkumný tým, který se za zabývá studiem horských ledovců v Jižní Americe, Africe, Číně a Tibetu. Stále rychlejší tání ledu je patrné všude. Je pravděpodobné, že do 50 let všechny horské ledovce zmizí. "Ledovce jsou jako přírodní hráze. Ve vlhkém období ukládají sníh a v suchém období se rozpouštějí a zásobují řeky vodou. Ustupování ledovců je jedním z mnoha symptomů, že Země během našeho života prodělává dramatické změny. Změna klimatu je jenom jednou částí mnohem většího problému," upozornil Thompson. "Víme, že některé oblasti jsou nejteplejší za posledních 40 tisíc let, některé jsou nejteplejší za 6 tisíc let. Myslím si, že už můžeme s jistotou konstatovat, že na celém světě jsou dnes trendy oteplování dramatičtější, než kdykoli v předcházejících minimálně 5 tisíciletích."


K profesoru Thompsonovi se vztahují také tyto články:

- Klimatické katastrofy: historie se opakuje (15.01.2005)
- Větší odpařování zesiluje skleníkový efekt (13.11.2005)
- Výzkum ledovců varuje před prudkou klimatickou změnou (01.07.2006)


Na srovnávací fotografie Kilimandžára v roce 1912, 1970 a 2000 můžete nahlédnout zde.


Rozdíl mezi sněhovou pokrývkou na Kilimandžáru v roce 1912 a 2002. Zdroj: UNEP/GRID-Arendal

Rozdíl mezi sněhovou pokrývkou na Kilimandžáru v roce 1912 a 2002.

Zdroj: UNEP/GRID-Arendal


Kilimandžáro v lednu 2006.


Zdroje:
- Sky News (15.03.2005, Meltdown Beats warnings)
- Reuters (14.03.2005, Photos Show Climate Change; Ministers Meet in UK)
- Yahoo! News (14.03.2005, Photos Show Climate Change; Ministers Meet in UK, kopie)
- BBC Czech (15.03.2005, V Londýně se diskutuje o snižování emisí)
- iDNES (03.12.2003, Kilimandžáro ztrácí sněhový čepec)
- UNEP/GRID-Arendal (2002, The Melting Snows of Kilimanjaro)
- Spartans Online (06.08.2004, Mount Kilimanjaro Photo Gallery, Photos Courtesy of Jill Witzenburg)
- EkoList (15.02.2006, Kilimandžáro bude bez sněhu možná už za pár let, tvrdí vědec)
- Aktuálně.cz (15.02.2006, Z Kilimandžára rychle mizí sníh)
- BBC News (19.02.2001, Kilimanjaro's white peak to disappear)
- Ohio State University (14.02.2006, Snows Of Kilimanjaro Disappearing, Glacial Ice Loss Increasing)
- Grist Magazine (19.01.2006, Climb-It Science, An interview with swashbuckling climate scientist...)
- Afrika online.cz (31.03.2001, Jaký bude osud Kilimandžára?)
- The Climate Group (14.03.2005, New climate Change exhibition launches in London)
- NorthSouthEastWest (A 360° View of Climate Change)
- Poutník.cz (Národní park Kilimandžáro)