Podle norských vědců humr nemůže cítit bolest

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Zneužívání zvířat, Vydáno dne: 20.02.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005020012

Norští vědci z univerzity v Oslu tvrdí, že humr nemá dostatečně vyvinutý mozek na to, aby mohl cítit bolest. Nepřímo tak ospravědlňují oblíbené praktiky gurmánů, kteří humry zaživa házejí do vařící vody.

Norští vědci trvrdí, že humři bolest necítí. "Humři a krabi mají určitou schopnost se učit, ale je málo pravděpodobné, že by mohli pociťovat bolest." Takový je závěr odborné studie, kterou si nechala vypracovat norská vláda. Autoři zprávy tvrdí, že nejenom humři, ale i další bezobratlí živočichové, jako jsou krabi, hlemýždi nebo žížaly, nic necítí. "Žádný mozek, žádná bolest," podpořil norské kolegy Mike Laughlin z univerzity v Maine.

Studie má naštěstí hodně odpůrců, mimo jiné i proto, že humři mají reflex uniknout a dostat se z hrnce ven. Například zoolog z Human Society ve Spojených státech v písemném prohlášení uvedl, že humři trpět mohou a stejný postoj vyjádřilo i mnoho dalších vědců. Humři prokazatelně na bolest reagují fyzicky i hormonálně. Při kontaktu s vřelou vodou trhají ocasem a ve tkáních se jim uvolňuje hormon kortizol podobně jako u lidí v případě bolestivého poškození.

V roce 1994 vzbudil bouři nevole pořad americké televize NBC, kdy kuchař rozporcoval před zraky užaslých diváků živého humra a pak jej rychle opekl. Proti mučení koryšů bojuje dlouhá léta řada ochránců zvířat. "To je jako kdyby tabákový průmysl tvrdil, že kouření nezpůsobuje rakovinu," argumentuje Karin Robertsonová z ekologické organizace PETA (People for the Ethical Treatment of Animals - Lidé pro etické zacházení se zvířaty). Autoři norské studie sami připouštějí, že nedostatek vědeckých poznatků v této oblasti si vyžaduje další výzkum.

Bádání univerzitních specialistů financovala norská vláda. Místní úřady jsou dlouhodobým a oprávněným terčem ostré kritiky ochránců zvířat a to z mnoha nejrůznějších důvodů. Od ledna 2005 jsou v Norsku například organizovány lovecké výpravy na tulení mláďata. Lov je pojímán jako turistická atrakce pro movité zájemce, kteří za tuto "kratochvíli" zaplatí 150 Eur. Počátkem roku povolila norská vláda odstřel pěti vlků, přestože se tento počet rovná čvrtině vlčí populace v zemi a vlk je všeobecně považován za kriticky ohrožený druh zvířat. Norský rybářský průmysl je přímo odpovědný za zdecimování rybí populace v severovýchodním Atlantiku. A v neposlední řadě se norští představitelé pravidelně snaží prosadit opětovný komerční lov velryb a mezinárodní dohody o ochraně těchto kytovců jsou jim podobně jako japoncům trnem v oku.


Zdroje:
- iDNES (17.02.2005, Humr v hrnci necítí bolest, tvrdí vědci)
- CNN (15.02.2005, Study: Unlikely lobsters feel pain in boiling water)
- České noviny (16.02.2005, Podle norských vědců necítí humr ve vařící vodě bolest)
- OHZ (08.04.2001, Žádné humry na talíři!)
- PlanetSave.com (15.02.2005, Lobsters unlikely to feel pain in boiling water)
- PETA (People for the Ethical Treatment of Animals)
- Lobster Liberation!
- University of Oslo