Hackman: Plast z moře bezpečně zabíjí ptáky

Autor: Převzato (různé zdr.), Rubrika: Znečištění vody, Vydáno dne: 21.02.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005020011

Nevím, co by dělal člověk, kdyby měl v žaludku 2 kilogramy igelitových pytlíků, ale Van Franker objevil v žaludku buřňáka ledního plastikové zbytky o hmotnosti 20,6 gramů. A to je úplně stejný poměr. Buřňák byl samozřejmě mrtvý a člověk žije, protože má rozum a igeliťáky nejí, ale hází do moře. V Atlantiku, u západního pobřeží Portugalska jsem viděl plout po oceánu tuny takových zbytků a styděl jsem se, že jsem člověk. Jenže takový odpad se válí ve všech mořích a ptáci je vesele baští a co lze nalézt v jejich žaludcích se můžete přesvědčit sami...

V průměru žaludky zkoumaných ptáků obsahovaly plastikové částice o váze 0,33 gramu. Již zmíněný nizozemský odborník na mořskou biologii Jan van Franeker zkoumal obsah žaludků u 560 buřňáků ledních (fulmarus glacialis) z osmi zemí a v 95 procentech případů v nich nalezl částice plastikových obalů. V průměru žaludky zkoumaných ptáků obsahovaly plastikové částice o váze 0,33 gramu. Ptáci, kteří nemají lidskou inteligenci, často sezobnou spolu s potravou obrovské množství umělých hmot. Část jich vyloučí, ale většina jim zůstane v žaludku a tak se z nich stávají "létající popelnice", jak to trefně napsal van Franeker do britského časopisu New Scientist. (viz. obrázek mrtvého Albatrosa)

Plastikové zbytky tak mohou ptáky zabít poraněním žaludku, zablokováním přirozeného cyklu trávení nebo i vyloučením jedovatých látek.

Každý, kdo plul po moři ví, že v blízkosti přístavů a hlavních lodních linek je odpadu jak v marockém "středověkém" městě Fezu. Máte kolikrát strach sáhnout na mořskou hladinu. A při tom neexistuje nic, co by lidem zabránilo házet umělohmotný odpad do mořské vody, ať už z lodí, ropných plošin nebo přímo ze břehu. Snad jen svědomí. Ale jak už to bývá, jen u někoho. Většina si myslí, že oceán je nekonečný.

Paul Watson ve svém článku "Plastic Sea" popsal hrozivá fakta. V Sargasovém moři, které rozhodně neleží u pobřeží, bylo v roce 1999 nalezeno 3.500 plastikových částí na jeden čtvereční kilometr. Nárust umělohmotných zbytků v moři a na pobřeží není v procentech, ale až ve stovkách procent ročně. Jako v Jižní Africe, kde množství plastu na plážích stouplo za jediný rok 1998 o 190 %.

Mrtvý Albatros je doslova plný plastového odpadu. Studie Charlese Mooreho a Algalita Foundation zjistila, že i uprostřed Pacifiku a Atlantiku jsou místa, kde umělohmotný odpad hmotnostně několikanásobně převažuje množství planktonu.

Na Aleutských ostrovech, které jsou dostatečně daleko od tzv. civilizace, jsou nalézány plastové láhve s textem ruským, čínským, anglickým, francouzským. Těch se jen v USA, podle střízlivých odhadů vyhodí do moře kolem 2,5 miliónů kusů za hodinu!!!

Co bude v moři za 50 let si jen těžko dokážeme představit, když rozklad umělých hmot netrvá roky, ale staletí. Zdá se, že domněnka o nekonečné samočistící funkci moře v tomto století skončí.

Koneckonců na tomto odkazu si můžete přečíst další desítky článků na toto téma:
http://www.mindfully.org/Plastic/Ocean/ocean.htm


Převzato z:
- Seaplanet (17.01.2005, Mike Hackman: Plast z moře bezpečně zabíjí ptáky)


Další zdroje:
- Sea Shepherd Essays (The Plastic Sea)
- Mindfully.org (Plastics in the Sea and Lakes)