Jaderný odpad v Tádžikistánu hrozí katastrofou

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Odpady, zamoření, Vydáno dne: 07.01.2005

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2005010031

OBSE uvádí, že v Tádžikistánu je o 250 % vyšší výskyt rakoviny než v jiných regionech. Důvod je jednoznačný. Za vlády Stalina se v této bývalé součásti Sovětského impéria těžil uran a v zemi zůstaly milióny tun jaderného odpadu. Povětrnostní vlivy rozptýlily kontaminovanou půdu na desítky, možná stovky kilometrů. Agentuře AFP to řekl Saulius Smalys, enviromentální poradce Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE),

Ze sovětské éry těžby uranu v severním Tádžikistánu zbylo zhruba 50 milionů tun radioaktivního odpadu. 29. dubna 1949 otestoval Sovětský svaz svou první jadernou bombu. Uran pocházející z Tádžikistánu se stal velmi žádanou surovinou. "Ze sovětské éry těžby uranu v severním Tádžikistánu zbylo zhruba 50 milionů tun radioaktivního odpadu. Pokud by oblast zasáhlo silné zemětřesení, sesuvy půdy nebo jiná pohroma, kontaminace by se mohla rozšířit," říká Smalys. "Těžba se zde prováděla ručně, proséváním. Kvůli tomu se většina uranové suroviny dostala na skládku odpadu," vysvětluje expert.

Stalin vyžadoval stále větší množství uranu a těžba se proto musela urychlovat. Kamenivo se zbytky uranu bylo jako odpad ponecháno na místě. Důsledky pro životní prostředí tehdy nikoho nezajímaly. Vstupy do dolů nejsou dodnes uzavřeny, kontaminace se tak roznáší i větrem. Radiace v dolech přitom překračuje normy.

"Některé doly jsou v inundačních oblastech řek. Radioaktivní odpad se tak může snadno dostat do řeky Syrdarji," varoval Smalys. Katastrofa hrozí úrodné oblasti v okolí řeky, kde žije 10 miliónů lidí. Tisíce Tádžiků mají přímo z oken svých domovů výhled na kopce provrtané těžbou.

Dekontaminaci oblasti by měl zajistit projekt, který hodlá vypracovat OBSE. OBSE současně vyzvala Mezinární agenturu pro atomovou energii, NATO a další potenciální sponzory, aby na tuto akci přispěly ze svých finančních zdrojů. "Všechny doly musí být ze všeho nejdříve přikryty třímetrovou vrstvou štěrku a jílu," říká Smalys. "Oblasti znečištěné odpadem nejsou bezpečné. Místní zde sbírají dráty a kovy, které pak prodávají nebo je podomácku využívají," konstatuje jeden z radních státní komise pro životní prostředí, Djalil Buzurukov. "Na monitorování těchto oblastí nemáme žádné prostředky. Doly jsou dědictvím minulosti a hrozbou pro budoucnost."


Zpracováno podle:
- EcoMonitor (06.01.2005, TerraDaily: Tádžikistánu hrozí ekologická katastrofa)
- Terra Daily (15.12.2004, Waste-poisoned Tajikistan skirts catastrophe, původní článek)