Lesy v Tatrách padly za oběť klimatickým změnám

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Extrémní počasí, Vydáno dne: 22.11.2004

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2004110004

Vysoké Tatry postihla katastrofa gigantického rozsahu. V pátek 19. listopadu 2004 se Slovenskem prohnala větrná bouře, s jejímiž následky se ve stejné době musela vyrovnávat velká část Evropy včetně České republiky. Rozsáhlé lesní porosty srovnal se zemí vítr, který v nárazech dosahoval rychlosti až 173 km/h. Ministr životního prostředí László Miklós ČTK řekl, že to, co postihlo Vysoké Tatry, je největší přírodní katastrofou na Slovensku za posledních sto let. "Je nepředstavitelné, že takových 70 až 80 let v Tatrách neuvidíme les, na jaký jsme byli zvyklí."

Listopadová větrná bouře způsobila lesům v Tatrách škody obrovského rozsahu. "Stromy padaly jako zápalky," cituje slovenský list Pravda recepční z hotelu Bellevue na úpatí Slavkovského štítu. Hospodářsko-technický náměstek Šrobárova ústavu dětské tuberkulózy a respiračních chorob Miroslav Škvarek komentoval pro SITA situaci takto: "Dokážu si živě představit, jak to vypadá, když vybuchne atomová bomba. Před očima sa mi Dolný Smokovec změnil v měsíční krajinu, bylo to strašné."

"Tatranský národní park byl zničen," konstatoval v rozhovoru pro Slovenskou televizi ministr zemědělství Zsolt Simon. Na jednom místě vichřice vyrvala 3 kilometry široký a 50 kilometrů dlouhý pás lesa, což je přibližně 12 tisíc hektarů. Celkem byla ve Vysokých Tatrách zdevastována plocha o rozměru zhruba 250 km2. Tím došlo podle Simona ke zrušení léčebných účinků lesa a pravděpodobná je též změna místního klimatu. Živelná pohroma ovšem postihla také další části Slovenska včetně Nízkých Tater a Oravy. Kromě nejméně dvou lidských obětí si vichřice vyžádala životy velkého množství zvířat. Zbytek, kterému se podařilo přežít, bude podle Miroslava Caniga z ústavu ekologie lesa SAV trpět.

Na rozsáhlých plochách padly k zemi veškeré stromy a krajina se tak změnila k nepoznání. Odstranění často až šestimetrové vrstvy polámaných stromů nebude rozhodně jednoduché. Náprava bude trvat celé roky, podle některých prognóz dokonce patnáct až dvacet let. Ministr zemědělství zakázal s okamžitou platností veškerou plánovanou těžbu jehličnatého dřeva na celém území Slovenska. Současně vyhlásil zákaz vstupu občanů do lesa s vyjímkou osob vykonávajících lesní práce. Premiér Dzurinda vyzval k celonárodnímu úsilí a připustil, že mimořádná situace si vyžádá mimořádný způsob řešení. Zničené smrkové monokultury budou podle ministerstva životního prostředí nahrazeny výsadbou listnatých druhů stromů, především javorů a buků. Z jehličnatých dřevin by měly dostat přednost borovice a jedle. Nyní je důležité zajistit, aby se při tání sněhu neodplavila půda, protože by se tím znemožnila výsadba sazenic. Odlesněné svahy Vysokých Tater navíc zvyšují riziko povodní.

Rozsáhlé lesní porosty srovnal se zemí vítr, který v nárazech dosahoval rychlosti až 173 km/h. Extrémní projevy počasí jsou stále častější. Rovněž výskyt větrných smrští prokazatelně stoupá. Masivní poškození lesních porostů v Jeseníkách a Orlických horách způsobila například vichřice, která se nad našim územím přehnala v noci z 27. na 28. října 2002. Škody byly i tehdy obrovské a poměrně velké lesní plochy byly stejně jako nyní v Tatrách srovnány se zemí. Při běsnění vzdušného živlu padlo k zemi 4,5 milionu metrů krychlových dřeva. Tentokrát Lesy České republiky odhadují ztrátu na 300.000 metrů krychlových. Tento výčet se ovšem týká pouze jimi obhospodařovaných pozemků (tedy více než 50-ti procent z celkové rozlohy lesů v ČR). Pro srovnání, podle prvních odhadů Státních lesů TANAPu a Lesů SR bylo na slovenském území zničeno 2,5 milionu metrů krychlových jehličnatého dřeva. Lze předpokládat, že se toto číslo při konečném sčítání škod ještě podstatně zvýší.

"Jde i o důsledek klimatických změn," prohlásil v reakci na poslední události slovenský ministr životního prostředí László Miklós. V roce 1995 klimatologové poprvé varovali slovenskou vládu, že vlivem oteplování atmosféry dochází ke změnám, které nejvíce ohrožují smrkové monokultury. Ty "jsou velmi rizikové především ve vyšších nadmořských výškách, což potvrdila i nejnovější pohroma v Tatrách," konstatoval Ivan Lapin z Univerzity Komenského. Na druhou stranu se zdá být jasné, že vichřici, jež v pátek doslova vymetla tatranské svahy, by pravděpodobně neodolal ani les mnohem pestřejší a stabilnější druhové skladby. Přesto by se podle klimatologů a ochranářů měl změnit systém obhospodařování lesů tak, aby se budoucí společenstva stromů lépe přizpůsobovala měnícím se klimatickým podmínkám. Takovou snahu lze samozřejmě jen uvítat.

Na sklonku roku 2004 by už jen těžko někdo mohl oponovat tvrzení, že klimatické změny zasahují stále více a stále hmatatelněji do života obyčejných lidí, čímž se stávají reálnou součástí jejich každodenních starostí. Svět se změnil. A prognózy budoucího vývoje rozhodně nedávají příliš důvodů k optimismu. Situace se podle všeho bude i nadále zhoršovat.


Zdroje:
- iDNES (20.11.2004, Vichřice změnila Tatry v měsíční krajinu)
- Markíza (20.11.2004, Tatry sa premenili v mesačnú krajinu)
- Markíza (20.11.2004, Minister zakázal ťažbu ihličnatého dreva v SR)
- Markíza (21.11.2004, Tatry zasiahla ekologická katastrofa)
- iDNES (21.11.2004, Dzurinda vyzval k pomoci Tatrám)
- SME (22.11.2004, Vysoké Tatry zažili storočnú katastrofu)
- SME (22.11.2004, Počas víchrice zahynulo veľa zveri aj chránenej)
- Pravda.sk (22.11.2004, Keď les nevie odolať výkyvom počasia)