Stvoření světa podle Mayů

Autor: Převzato (různé zdr.), Rubrika: Věčná moudrost, Vydáno dne: 04.11.2004

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2004110001

Z indiánského rukopisu z druhé pol. 16. stol. "Popol Vuh", jež shrnuje ústní podání a tradici quicheských Mayů.

Mayská pyramida A toto je zpráva, jak svět kdysi trval v hlubokém mlčení, v hlubokém pokoji trval, bytoval v tichu; dlel nehybný, osamělý se rozkládal, zel pustý.

A toto je první zpráva, první výpověď: Nebylo žádného člověka, žádného zvířete, ptáka, ryby, kraba, stromu, kamene, propasti ani sluje, drnu ani keře: Jenom a jedině nebe tu bylo. Neviditelná byla tvář země. Jen a jedině moře se kupilo a nad ním klenba nebeská, to bylo vše.

Nebylo nic, jedinká věc, která by působila hluk v tom tichu, nic, co by se hnulo, nic, co by hleslo či šeptlo na nebesích:

Zhola nic, vůbec nic neexistovalo. Jen voda, kupy vod, moře nehybné, nehnuté, samotné. Jinak nic, nižádné bytí.

Jen pokoj vládl, ticho v temnotách a noc.

Jedině Původkyně a Stvořitel, Vladařka a Opeřený had, Rodička a Ploditel byli tu ve vodách, zdroj jasu. Ukryti pod zelenými a modrými pery, a proto nesou jméno Opeřený had, Gucumatz. Velicí mudrci, velicí myslitelé, a v tom byla jejich podstata. Také existovalo nebe a U Qux Cah, Srdce nebes, neboť takové je jméno toho boha. Tak vyprávěli.

A slovo nyní přišlo, přišlo tam k Vladařce a Opeřenému hadu. A ti dva rozmlouvali, radili se a přemýšleli starostlivě. Shodli se ti dva a spojili slova svá a myšlenky své spojili.

A tehdy, jak přemýšleli, ukázalo se jasné, že bude-li úsvit, bude i člověk. I rozvažovali stvoření a růst stromů i lián, zrození života a příchod člověka. V temnotách a noci se tak přemýšlelo skrze toho, jenž je Srdce nebes a jehož jméno zní Huracán: Jeho první podoba je Caculhá Huracán, Jednonohý blesk, druhá pak Chipi-Caculhá, Malý blesk, třetí konečně Raxa-Caculhá, Zelený blesk, a tito tři jsou Srdce nebes.

Ti se teď připojili k Vladařce a Opeřenému hadovi, uvažovali o světle a o životě. Kterak učinit úsvit a jitro; kdo opatří potravu a obživu: "Staň se tak. Naplň se, prázdno!"

"Tyto vody ať ustoupí, ať uvolní místo! Ať povstane a ať se uvolní země!" Tak děli. "Ať se vyjasní, ať svítá na nebi i na zemi. Ale jasu a slávy nezíská tato naše tvorba, naše dílo, dokud nebude účiněn, dokud nebude stvořen člověk." Tak děli.

A ihned stvořili zemi a povstala země. Vpravdě takto došlo k stvoření země: "Země," řekli, a v tu chvíli tu byla.

Jen jako oblak, jako mlha bylo toto stvoření, jak kotouč prachu, když povstaly z vod hory, naráz veliké hory.

Jen kouzelně, jen zázračně se staly skutkem údolí a hory; a současně cypřišové háje a bory na jejich svahu.

I zaradoval se Gucumatz: "Požehnaný byl tvůj příchod, ó Srdce nebes. Ó Huracáne, ó Chipi-Caculho, ó Raxa-caculho!"

"Dobré bude naše dílo, stvoření bude skončeno," přisvědčili.

Nejprve vznikla země, hory a údolí. A byly uspořádány toky vod: proplétaly se volně mezi úpatími hor; a zůstaly odděleny řeky, když se vztyčily vysoké hory.

Tak bylo dokonáno stvoření země a učinili ji U Qux Cah a U Qux Uleu, Srdce nebe a Srdce země, jak zní jejich jméno. Ti tedy oplodnili zemi, když ještě nebe bylo nespatřeno a země byla neviděna v hloubi vod.

Tak bylo dokonáno dílo, když provedli, když skutkem učinili, co vymysleli a vydumali.

(...)


(Překlad: Ivan Slavík, Dauphin 2000)


Zdroj: Přemysl Mácha, katedra filozofie (Popol vuh)