Z védského hymnu na Zemi

Autor: Nespecifikováno, Rubrika: Věčná moudrost, Vydáno dne: 30.10.2004

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2004100001

Planeta Země Úctu svou vzdávám Zemi se zlatými ňadry,
jež pevně stojí, širá,
jež skála je a prsť, kámen a prach.
Vzýváme pevnou Zemi, živitelku všeho,
v níž nehnutě stále kotví stromy
a velikáni lesní.
Ať po ní neklopýtnem.

Velebím širou Zemi,
očistnou, trpělivou, rostoucí svatým slovem.
Kéž můžeme na Tobě sedat,
Země,
nositelko síly blahobytu, pokrmů a másla.

Ať milostivy jsou mi Tvé stromy,
když kráčím na východ, sever, jih i západ,
ať nepadnu, když na Zemi stojím.
Když leže se obrátím na pravou,
když na levou stranu,
když rozložení klademe žebra na Tvoje záda,
na široké lože všeho tvorstva,
neškoď nám, Země.

Ať brzy se zcelí, co z Tebe kopu,
ať nezasáhnu slabiny Tvé nebo do srdce Tebe,
čistá ty Země.


(Umění čtyř světadílů, II. díl, nakladatelství Orbis, Praha 1957)