Asijský hnědý mrak a globální zatemňování

Autor: Libor Kukliš, Rubrika: Globální zatemňování, Vydáno dne: 27.02.2004

http://gnosis9.net/view.php?cisloclanku=2004020002

Až na Blízký východ dorazil objemný mrak tvořený prachem a chemickými látkami, který ještě nedávno sužoval velkou část jižní Asie. Blízký východ se stal součástí celosvětové cirkulace znečištění zamořujícího prostor do několikakilometrové výšky nad povrchem Země. Prohlásil to Veerabhadran Ramanathan, expert indického původu, který se na danou problematiku od roku 1999 specializuje. Ramanathan pracuje pro Scrippsův oceánografický institut při Kalifornské univerzitě. (Scripps Institution of Oceanography at the University of California, San Diego, SIO-UCSD). Jev zvaný "Asijský hnědý mrak" (Asian Brown Cloud) je vědci dáván do souvislosti s klimatickými změnami.

Asijský hnědý mrak nad čínským územím na záběru americké družice Orbview II ze dne 11. ledna 2002.
Asijský hnědý mrak nad Čínou. Snímek družice Orbview II z 11. ledna 2002.
"Blízký východ je předmětem našeho výzkumu již nějakou dobou, protože zde dochází k reakci mezi atmosférickým znečištěním a prachem a pískem. Podle mého názoru se v této oblasti nevyskytovalo žádné znečištění, ale dnes se ukazuje, že písečné mraky se více objevují ve městech než na poušti,"řekl Ramanathan.

Písečné mračno zahalilo v těchto dnech moderní velkoměsto Dubaj ve Spojených arabských emirátech. "Ten mrak mohl vzniknout zde, ale také sem mohl putovat ze vzdálenosti stovek kilometrů," uvedl Ramanathan a dodal, že ještě nebyla dokončena studie vlivu rafinérií, které se vyskytují podél celého pobřeží.

Podle Ramanathana k celosvětové cirkulaci znečištění nejvíce přispívají velká města, konkrétně Los Angeles, Dillí, Bombaj, Peking a Káhira. "Znečištění z východu Spojených států se během čtyř, pěti dnů dostane do Evropy a během týdne do jižní Asie. Přesun je velice rychlý a to znamená, že z lokálních problémů se stávají celosvětové," podotkl vědec.

Mezi hlavní zdroje znečištění atmosféry patří automobilová doprava, hnací látky používané do rozprašovačů a v neposlední řadě průmyslový a zemědělský odpad.

Řada vědců při odhadech dopadů globálního oteplování předpokládá, že klima bude teplejší a vlhčí, kvůli tajícím oblastem věčně zamrzlého ledu. Ramanathan naopak tvrdí, že důsledkem rozšíření clony neprostupných mraků znečisťujících látek bude sušší planeta. "Stále se nemůžeme shodnout na tom, zda zeměkoule bude teplejší a vlhčí nebo teplejší a sušší. Náš tým je přesvědčen o tom, že dojde k velkému snížení vlhkosti a to zejména v tropických oblastech. Mraky prachu snižují množství slunečních paprsků, které dopadnou na hladinu oceánů, čímž dochází k nižšímu odpařování vody i méně častým srážkám." Výzkumy provedené na zemědělské půdě od severních hranice Indie po Himaláje prokázaly, že 15 až 17 procent slunečního záření vůbec nedopadne na povrch země. Tento jev je známý pod názvem globální zatemňování (global dimming).

Výzkumnou činnost Ramanathanova týmu podporuje Program OSN pro životní prostředí (United Nations Environment Programme, UNEP). Zahájení celého projektu prosadila Indie, která se tak bránila nařčení, že tento jev má na svědomí její hospodářství.


Zdroje:
- EcoMonitor (27.02.2004, CNN: Asijský mrak sužuje Blízký východ)
- CNN (25.02.2004, Asian cloud threatens Mideast, původní zdroj)
- SIO-UCSD (Scripps Institution of Oceanography at the University of California, San Diego)
- UNEP (United Nations Environment Programme)