Klimatické jevy a anomálie, atmosférická a oceánská cirkulace.

El Niňo - Jižní oscilace (ENSO), Severoatlantická oscilace (NAO), Pacifická dekádová oscilace (PDO), Arktická oscilace (AO), Antarktická oscilace (AAO).

Články o klimatických anomáliích     Články o oceánské cirkulaci

Anomálie povrchové teploty moře v rovníkovém Pacifiku. Zdroj: NOAA/PMEL

ENSO: Normální stav / SOI: 0,3 (4/2013) info V rovníkové a západní části Tichého oceánu jsou povrchové teploty průměrné, ve východní části podprůměrné. Očekává se, že normální stav El Niňo - Jižní oscilace bude pokračovat do konce léta 2013 (na severní polokouli). Teplé (El Niňo) a studené (La Niňa) fáze ENSO (El Niňo Jižní oscilace) od roku 1950 do současnosti

El Niňo - Jižní oscilace

Nejvýznamnější zdroj meziroční proměnlivosti počasí a klimatu. Jev vyvolaný interakcí mezi atmosférou a Tichým oceánem. Má globální význam. Cykly jsou dlouhé 3 až 7 roků a jednotlivé fáze trvají 9 měsíců až 2 roky. V důsledku globálního oteplování se očekává zesilování epizod El Niňo a zkracování cyklu na 2 až 5 let.

El Niňo

• růst tlaku nad Indickým oceánem, Indonésií a Austrálií
• pokles tlaku nad Tahiti, středním a východním Pacifikem
• oslabování pasátů v jižním Pacifiku
• oslabení studeného mořského proudu u západního pobřeží Jižní Ameriky (Peruánský nebo též Humboldtův proud)
• teplá voda se šíří ze západního Pacifiku a Indického oceánu do východního Pacifiku
• teplý vlhký vzduch proudí blízko Peru, v Jižní Americe více prší
• málo srážek v Austrálii a západním Pacifiku

La Niňa

• zesílení studeného mořského proudu u západního pobřeží Jižní Ameriky
• abnormálně studený oceán ve východním rovníkovém Pacifiku
• zesílení pasátů
• sucho v části Jižní Ameriky (Peru, Chile) a vyšší srážky v severní Brazílii
• silnější srážky na středozápadě USA a vyšší výskyt hurikánů v Atlantiku
• silnější srážky v Malajsii, Indonésii a na Filipínách

Index jižní oscilace (SOI)

Vychází ze zákonitostí klimatického systému definovaných G.T. Walkerem a E.W. Blissem v 30. letech 20. století. SOI je daný rozdílem přízemního tlaku vzduchu mezi Tahiti (Jižní Pacifik) a Darwinem v Austrálii (Indický oceán).




Měsíční průměry Indexu jižní oscilace (SOI) + pětiměsíční vážený průměr. SOI nad +8 signalizuje epizody La Niňa, SOI pod -8 signalizuje epizody El Niňo. Hodnoty mezi +8 a -8 ukazují na neutrální podmínky.

Zdroj: http://www.bom.gov.au/climate/current/soi2.shtml (Australian Bureau of Meteorology)

Index jižní oscilace (1953-1960) Index jižní oscilace (1961-1968) Index jižní oscilace (1969-1976)

Index jižní oscilace (1977-1984) Index jižní oscilace (1985-1992) Index jižní oscilace (1993-2000)

Třicetidenní hodnota Indexu jižní oscilace (SOI), nad +8 signalizuje epizody La Niňa, SOI pod -8 signalizuje epizody El Niňo. Hodnoty mezi +8 a -8 ukazují na neutrální podmínky.

Zdroj: http://www.bom.gov.au/climate/enso/

Denní hodnoty Indexu jižní oscilace (SOI) v posledních 30 dnech (State of Queensland)




Pětiměsíční klouzavý průměr Indexu jižní oscilace (SOI), anomálie tlaku při hladině moře (SLP v hPA) v Darwinu a na Tahiti a anomálie vydávaného dlouhovlnného záření (OLR) na území 5°S – 5°J, 160°V – 160°Z. Odchylky v prvních dvou grafech jsou vztaženy vůči průměru za období let 1951-1980. Ve třetím grafu je průměr za období let 1979-1995.

Zdroj: http://www.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/bulletin_tmp/figt1.shtml




Animace: Teplotní anomálie povrchové teploty Tichého oceánu (tropická část) v týdenních průměrech v posledních dvanácti týdnech.

Povrchová teplota Tichého oceánu v týdenních průměrech v posledních 12 týdnech

Zdroj: http://www.cpc.ncep.noaa.gov/products/analysis_monitoring/enso_update/sstanim.shtml

-> El Niño Theme Page (NOAA/PMEL)
-> Nejnovější El Nino/La Nina data - snímky (NASA/JPL)
-> Index jižní oscilace - tříměsíční klouzavý průměr - tabulka (NOAA/NCEP/CPC)
-> Oceanic Nino Index (ONI) - tabulka (NOAA/NCEP/CPC)


Pacifická dekádová (dlouhodobá) oscilace (PDO)

Pacifická dekádová (dlouhodobá) oscilace (PDO) je vzorec proměnlivosti klimatu v prostoru Tichého oceánu. Teplé a studené fáze se střídají s přibližnou periodou 20 až 30 let. V teplé fázi je západní Pacifik chladnější, východní část teplejší, v záporné fázi je tomu naopak. PDO může v teplé fázi zvyšovat četnost El Niño epizod, v chladné fázi mohou vznikat častěji epizody La Niña. Chladné režimy byly v letech 1890 až 1924 a 1947 až 1976. Poslední teplá fáze byla výjimečná výskytem mimořádně silného jevu El Niño v letech 1997-98. Do chladného režimu jsme vstoupili kolem roku 2008.




Pacifická dekádová oscilace (Earth & Space Research, ESR).

Zdroj: http://www.esr.org/pdo_index.html

-> Pacifická dekádová oscilace (JISAO)
-> Pacifická dekádová oscilace - textový formát (JISAO)
-> Tokyo Climate Center



Severoatlantická oscilace (NAO)

Klimatický jev objevený v roce 1920. Má přibližně sedmiletou periodu a projevuje se v severní části Atlantského oceánu (souvisí se změnami mezi islandskou níží a azorskou výší). Souvisí s Arktickou oscilací (AO) a je charakterizován cyklickými změnami tlaku vzduchu a posuny v drahách cyklón v Severním Atlantiku. Ovlivňuje rychlost a směr vzdušného proudění. Má vliv také na teploty a rozložení srážek i jejich úhrny. Má bezprostřední dopad na počasí v Evropě, ve Středomoří a v centrální Asii. Cyklus prochází změnami od 80. let minulého století v důsledku globálního oteplování a celkových klimatických změn.

Kladná fáze NAO

• islandská tlaková níže je hlubší než obvykle, nad Azorskými ostrovy je tlak vzduchu ve srovnání s normálem vyšší
• větší rozdíl tlaků způsobuje silnější západní vítr, trasy cyklón se posouvají severním směrem
• způsobuje teplejší a vlhčí zimy v Evropě a studenější a sušší v Kanadě a Grónsku
• mírné a vlhčí zimy na východě USA

Záporná fáze NAO

• slabá islandská níže i azorská výše
• menší tlakový gradient způsobuje slabší západní vítr
• cyklóny putují jižněji
• přináší vlhký vzduch do Středomoří a studený do severní Evropy
• na východním pobřeží USA více sněží
• v Grónsku jsou mírnější zimy

NAO index - standardizovaný rozdíl přízemního tlaku mezi Gibraltarem a Reykjavíkem.




VLEVO: Severoatlantická oscilace (NAO). První graf: Denní NAO indexy za posledních 120 dnů, další grafy znázorňují prognózy. Odchylky vztaženy k období 1950-2000.

VPRAVO: Tříměsíční klouzavý průměr indexu severoatlantické oscilace od ledna 1950. Odchylky vztaženy k období 1950-2000.

Zdroj: http://www.cpc.noaa.gov/products/precip/CWlink/pna/nao.shtml (NOAA)

-> Měsíční průměry indexu severoatlantické oscilace (textový formát)


Arktická oscilace (AO)

Klimatický jev na severní polokouli spojený se změnami klimatu mezi polárními oblastmi a středními zeměpisnými šířkami, zastřešuje Severoatlantickou oscilaci a některé další cirkulační módy severní polokoule.

Počasí na severní polokouli v zimě 2009/2010 a na jaře 2010 výrazně ovlivnil mimořádně silný výkyv AO. Extrémní záporná fáze trvala od prosince 2009 do února 2010 a v záporných hodnotách zůstal index arktické oscilace i v dalších měsících.

kladná fáze

• nižší tlak v polárních oblastech
• vyšší tlak ve středních zeměpisných šířkách
• dráhy oceánských bouří probíhají severněji
• teplejší počasí ve Velké Británii a ve Skandinávii
• sušší podmínky v Španělsku a na Blízkém východě
• silnější pasáty

záporná fáze

• vyšší tlak na pólech a nižší ve středních zeměpisných šířkách
• teplejší počasí v Kanadě a Grónsku
• studené počasí ve Velké Británii, v části západní a severní Evropy a na Sibiři
• vlhčí podmínky ve Středomoří
• slabší pasáty

VLEVO: Index arktické oscilace (AO). Odchylky vztaženy k období 1950-2000.

VPRAVO: Tříměsíční klouzavý průměr indexu arktické oscilace od ledna 1950. Odchylky vztaženy k období 1950-2000.

Zdroj: http://www.cpc.noaa.gov/products/precip/CWlink/daily_ao_index/ao.shtml (NOAA)

-> Měsíční průměry indexu arktické oscilace (textový formát)


Antarktická oscilace (AAO)

Dominantní cirkulační mód jižní polokoule na jih od 20. rovnoběžky, je znám i pod názvem cirkumpolární mód proměnlivosti jižní polokoule (Southern Hemisphere Annular Mode, SHAM). Je obdobou Arktické oscilace na severní polokouli. Střídání kladné a záporné fáze AAO se projevuje rozdíly tlaku vzduchu ve vyšších zeměpisných šířkách nad Antarktidou a oblastmi přibližně na 40. až 50. rovnoběžce => Antarktický oscilační index (AOI).




VLEVO: Index antarktické oscilace (AAO). První graf: Denní AAO indexy za posledních 120 dnů, další grafy znázorňují prognózy. Odchylky vztaženy k období 1979-2000.

VPRAVO: Tříměsíční klouzavý průměr indexu antarktické oscilace od ledna 1979. Odchylky vztaženy k období 1979-2000.

Zdroj: http://www.cpc.noaa.gov/products/precip/CWlink/daily_ao_index/aao/aao.shtml (NOAA)

-> Měsíční průměry indexu antarktické oscilace (textový formát)


ODKAZY:

-> Madden-Julianova oscilace (NOAA/NCEP/CPC)
-> Pacificko-Severoamerický mód (NOAA/NCEP/CPC)


Články o klimatických anomáliích     Články o oceánské cirkulaci