Čeněk Zíbrt

Čeněk Zíbrt Prof. PhDr. Čeněk Zíbrt (1864-1932), vlastním jménem Vincenc Jan Zíbrt, byl český kulturní historik, folklorista a etnograf. Vystudoval filozofii, historii a latinu na univerzitě v Praze. Ve studiích pokračoval na univerzitách v Mnichově, Berlíně, Krakově, Lvově, Varšavě a Petrohradě. Roku 1891 se stal docentem všeobecné kulturní historie na české Filozofické fakultě, byl také písařem knihovny Muzea království českého. Roku 1901 byl mu udělen titul mimořádného profesora a začal přednášet o kulturní historii.

Zabýval se mnoha zdánlivě okrajovými oblastmi kulturní historie a jeho tématický okruh byl obdivuhodně široký - dějiny včelařství v českých zemích, dějiny hradu Zvíkova, dějiny šachové hry v Čechách, dějiny českého kroje, výskyt bobra u nás, staročeské výroční obyčeje, pověry, slavnosti a zábavy prostonárodní, myslivecké pověry a čáry za starých časů, staročeské rýmování a perníkářství, dějiny tance v Čechách, staročeská kniha cukrářská a kuchařská a četná další díla.

Z vydaných knih: Praha se loučí s Podskalím (1910), Hoj, ty štědrý večere: Od vánoc koledou do Nového roku (1910), Česká kuchyně za dob nedostatku (1917), Seznam pověr a zvyklostí pohanských z VIII. věku (1995), Veselé chvíle v životě lidu českého (2006), Staročeské umění kuchařské (2011)

Knihy autora: