Aurelius Augustinus

Aurelius Augustinus Aurelius Augustinus (354-430) se narodil 13. listopadu 354 v římské provincii Numidia ve městě Tagasta (dnešní Souk-Ahras ve východním Alžírsku). Augustinův otec Patricius byl pragmatickým úředníkem římské správy, matku Moniku lze charakterizovat jako horlivou křesťanku. Během svých dlouholetých studií se Augustin často oddával světským radovánkám včetně sexuálních dobrodružství s prostitutkami. V osmnácti letech se vášnivě zamiloval do dívky Melanie, s níž přivedl na svět syna Adeodata. Matka jejich vztahu nepřála, protože Melanie nesplňovala její kritéria (dobrý původ a vzdělání). Augustin se s ní proto nikdy neoženil a nakonec jí kvůli matce dokonce opustil.

Od roku 383 vyučoval rétoriku v Římě, o rok později se přestěhoval do Milána - intelektuálního centra Západořímské říše. Mezitím se názorově přikláněl k nejrůznějším filozofickým proudům, od manicheismu přes propabilismus až po novoplatonismus. Posledně jmenovaný směr ovlivnil jeho myšlení na celý zbytek života. 24. dubna 387 se milánským biskupem Ambrosiem (sv. Ambrožem) nechal pokřtít.

Po křtu se vrátil do Afriky. Cestou v Ostii zemřela jeho matka a v Tagastě zemřel i jeho syn Adeodat. Ztráta blízkých jej přiměla zcela se odevzdat křesťanské víře. Nejdříve se po tři roky věnoval poustevničení, pak z rukou biskupa Valeria přijal v roce 391 kněžské svěcení a v roce 395 se stal ve městě Hippo Regius (dnešní Anaba v Alžírsku) biskupem.

Svůj další život zasvětil péči o církevní obec ve městě a sepisování polemik proti jiným náboženským kultům i nedostatečně ortodoxním křesťanským církvím. V rámci boje proti donatistům byl roku 411 pověřen vedením synody v Kartágu, které se zúčastnilo 286 katolických a 285 donatistických biskupů. Na tomto sněmu mohl Augustin plně využít svého charisma a rétorických schopností. Augustin prosazoval svůj postoj s tím, že církev je svatá a mravní kvalita jednotlivých kněží není rozhodující. Donatisté totiž tvrdili, že platně křtít mohou pouze pravověrní kněží a ti, kteří se nedopustili hříchu. Byli však poraženi a císař Honorius přikázal přenechat jejich kostely katolíkům. V posledních desetiletích svého života se Augustin zaměřil na boj proti pelagiánům, kteří v rozporu s katolickou věroukou hlásali, že křtem se není možné zbavit dědičného hříchu.

V roce 430 oblehli Hippo Regius Vandalové a snažili se obyvatele města vyhladovět. Za obtížné situace ve městě biskup Augustin 28. srpna 430 zemřel. Jeho ostatky byly o několik století později za nadvlády Arabů vykoupeny a převezeny nejdříve na Sardinii a následně do Pavie v Lombardii, kde jsou dodnes přechovávány v bazilice San Pietro in Ciel D'Oro.

Aurelius Augustinus velmi výrazně ovlivnil křesťanství a tím i celý kulturní vývoj Evropy. Jeho vliv je srovnatelný s působením apoštola Pavla. Světcem v pravém smyslu rozhodně nebyl, ale vedle chyb a nebezpečných tezí (zákaz odporu proti pozemské moci, tvrdé fyzické postihy vyznavačů jiných náboženství, "spasení" jedince i proti jeho vůli, apod.) lze v jeho knihách nalézt některé zajímavé a přínosné myšlenky. Mezi jeho nejvýznamnější dílo patří Vyznání (Confessiones), spis z přelomu let 397 a 398, v němž se Augustin ohlíží za svou minulostí a popisuje svou cestu k Bohu. Z této knihy pocházejí všechny níže uvedené citace. Další důležité spisy: O pravém náboženství (De vera religione), O svobodné vůli (De libero arbitrio), O trojici (De trinitate), O Boží obci (De civitate Dei).

Knihy autora: