Vztahy duší

Nakladatelství » Eugenika / Posmrtná existence / Autoři » Michael Newton / Partnerské vztahy / Dostupnost: 1-6 dnů

cena:248,-
dostupnost: 1-6 dnů
Nová setkání

Michael Newton - Vztahy duší Poslední, čtvrtá část díla Michaela Newtona o uspořádání duchovního světa.

Dozvíte se:

co jsou to duševní partneři, duševní společníci a přidružené duše, jaké jsou vazby mezi duševními a lidskými rodinami, jaké bývá setkání s dušemi, které nám ublížily, jaké existují rekreační činnosti v duchovním světě a jak se tam tráví volný čas, jak probíhá vytváření pozemského prostředí, jak je to s dušemi zvířat, jak přesně probíhá vývoj duše a jaké funkce mohou duše mít, co je to aréna osudu, jak je tomu s naší svobodnou vůlí, apod.
Ohlasy na knihu:

"Tleskám vaší odvaze postavit se všeobecně negativnímu náboženskému smýšlení v Americe." (Marcia, Topeka, Kansas)

"Vaše analýza podstaty duchovního světa jako místa klidu a lásky je inspirující." (Tracy, Jasper, Indiana)

"Vaše kniha mi přináší mnoho útěchy a pomáhá mi překonat strach z velkého neznáma." (René, Paříž, Francie)

"Ponaučení, která vyplývají vašich případových rozhovorů, jsou neocenitelná." (Holtz, Bonn, Německo)

"Často jsem pociťovala hlubokou osamělost a měla jsem pocit, že nepatřím do tohoto života. Díky vám nyní vím, kde mají tyto pocity svůj původ a kdo skutečně jsem." (Rachel, Londýn, Velká Británie)
Ukázka - Primární duševní partneři:

Primární nebo nejdůležitější duševní partner v našem životě často vystupuje jako důvěrný partner, například jako náš manžel či manželka, bratr nebo sestra, nejlepší přítel, případně i rodič. Nikdo jiný pro nás není důležitější než hlavní duševní partner, a když mé subjekty popisují svůj život po boku těchto duší, které jsou jejich partnery, většina říká, že je jejich život nad míru obohacován. Pro duše je jednou z největších motivací k inkarnaci možnost projevit se ve fyzické podobě. Toto je zvláště lákavé pro primární duševní partnery. V případě, že se jedná o zkušenější duše, mohou si pro každý život společně měnit pohlaví. Průměrná duše si asi v 75 % případů obvykle volí jedno pohlaví častěji než druhé.

Primární duševní partner by neměl být zaměňován s pojmem pro hlavní klasifikační skupinu, ve které na sebe mnohé duše vzájemně působí jako společníci. Lidé užívají termínu "pravý duševní partner" pro označení svého primárního duševního partnera, což je v pořádku, za předpokladu, že tím nenaznačujeme, že ostatní duševní společníci jsou něco méně "praví". Spory, které se mezi mými kolegy ohledně těchto termínů vedou, jsou spíše symbolického než doslovného rázu, mně však v souvislosti s problematikou primárních duševních partnerů dělá starosti něco jiného.

Na přednáškových zájezdech se mě posluchači ptají, nakolik líčení o primárních duševních partnerech a výroky o duševní dualitě souvisejí s teorií duševních dvojčat. Má odpověď je, že nesouvisejí. Popsal jsem, že jsme schopni rozdělit svou duševní energii, abychom mohli vést dva paralelní životy, ačkoliv je pravdou, že u většiny duší se tento typ nabývaní vědomostí nesetkává s přílišným nadšením. Také jsem tvrdil, že nám dělení při reinkarnaci umožňuje zanechat v duchovním světě část energie, která je naší přesnou kopií. Činí tak téměř všechny duše a je to projev duševní duality. Mé poznatky o vztazích mezi primárními duševními partnery a schopnost duší dělit se nijak nesouvisejí s teorií duševních dvojčat. Je to sice jen mé tvrzení, ale abych byl upřímný, po dobu svého bádání jsem zatím nenarazil na jediný důkaz, který by teorii duševních dvojčat potvrzoval.

Podle toho, jak chápu teorii duševních dvojčat já, jste byli vy a vaše dvojče stvořeni z jednoho energetického vejce ve stejný moment a poté rozděleni, přičemž se se svým dvojčetem - pravým duševním partnerem - opět spojíte až na konci svých karmických reinkarnací. Pamatuji si na klienty, jako např. u dvacátého šestého případu, kteří tvrdili, že v momentě zrození není žádná duše stejná. Každé energetické seskupení je jedinečné a stvořené jako svobodná entita. Na teorii duševních dvojčat se mi zdá zcela nelogické tvrzení, že máme primárního duševního partnera, s nímž nemůžeme podstupovat karmické lekce směřující k dosažení stavu dokonalosti. Primární nebo praví duševní partneři jsou tu od toho, aby jeden druhému pomohli dosáhnout cíle; nejsou dvojčaty nás samotných.
185 stran, vazba brožovaná, formát: 200x130 mm, vydáno 2003