Kultura proti přírodě

Člověk a příroda / Ekologie / Nejlevnější knihy / Společnost / Transformace společnosti / Skladem / Autoři » Josef Šmajs

cena:35,-
dostupnost: skladem
Tři ekologické eseje

Josef Šmajs - Kultura proti přírodě Se světem se dnes cosi děje. Filosofující fyzik Fritjof Capra upozorňuje na naléhavost ekologického bodu obratu. Nedávno zesnulý filosof Hans Jonas volá po přijetí planetární odpovědnosti. Teolog Hans Küng přichází s potřebou nové transcendence a světového étosu.

Cosi se děje i v oblasti teorie. Fyzika dokázala přesunout akcent od bytí k dění a znovu odvážně zaútočila na ztracené postavení královny přírodních věd. V biologických disciplínách se dnes zkoumají problémy celoplanetární organizace života a jeho odolnosti vůči rostoucí sociokulturní zátěži. V etologii a sociobiologii se organizační a funkční jednota života potvrzuje z jiné strany: ze strany psychiky, komunikace a chování různých živočišných druhů včetně člověka.

Všechny tyto poznatky vedou k jedinému zjištění. I přes obdivuhodnou vnějškovou rozmanitost je vesmír, včetně biosféry a člověka, uspořádán jednotným způsobem, existuje v něm jeden univerzální přirozený řád. Ba co víc, vesmír je vysoce nestacionární, stárne, rozpíná se a ochlazuje, ale zároveň má překvapivou protisměrnou schopnost spontánní samoorganizace, schopnost evoluce. Jeho nejjemnější tvořivost však probíhá právě na planetě Zemi a za spolupůsobení složitých homeostatických mechanismů seberegulace pozemského života jako celku.

Ale tato jedinečná spontánní součinnost bezpočtu procesů a sil, jíž se dodnes udržuje a rozvíjí naše biosféra zahrnující člověka, je v nebezpečí. A to proto, že tu díky člověku existuje ještě jeden, konkurenční způsob uspořádání skutečnosti: evoluční proces kultury.

I když kultura jakoby roste z vývojové linie člověka, i když je z přírody odvozena, patří k jinému řádu a rozvíjí se mnohonásobně rychleji než biosféra. Zatlačuje a poškozuje živé systémy, rozvrací ustálenou dynamickou rovnováhu života. Tím vzniká nejvážnější existenciální nebezpečí pro lidský rod vůbec - krize ekologická.

A filosofie - je-li odpovědná - se už nemůže zabývat pouze tím, jak člověka osvobozovat a rozvíjet. Musí se zabývat i tím, jak je svět uspořádán, co vyvolává ekologickou krizi a co musíme udělat, abychom na Zemi přežili. Musí se pokusit zlomit vládnoucí duchovní paradigma. Paradigma lidské nadřazenosti nad přírodou je nebezpečnou antropocentrickou iluzí a je nezbytné je vystřídat paradigmatem lidské vřazenosti do přírody.

55 stran, vazba brožovaná, formát: 130x80 mm, vydáno 1994