Tibetská kniha mrtvých

Buddhismus / Karma / Nakladatelství » Vyšehrad / Posmrtná existence / Autoři » Josef Kolmaš / Tibet

nedostupné
titul je vyprodaný
Tibetská kniha mrtvých Kniha mrtvých je základním dílem tibetského buddhismu, zejména buddhistické morálky a filosofie. Její vznik se datuje do 8. století n. l., kdy byla patrně poprvé zapsána, avšak v následujících zhruba šesti stoletích patřila k tajným, "zakopaným" knihám, které nepronikly na veřejnost. O její rozšíření se zasloužil až ve 14. století asketa Karmalingpa, který ji údajně objevil na hoře Gampodar a předal svým následovníkům.

Kniha mrtvých je formulována jako poučení zemřelému na jeho cestě do "zásvětí" - v "mezistavu", který následuje po fyzické smrti. Podle tibetských buddhistických představ totiž smrt není absolutním předělem mezi životem a bezživotím, život pozemský a zásvětní jsou dvě formy vyšší existence a hranice mezi nimi je plynulá. Poučení člověku na přechodu mezi těmito dvěma stavy pak není jen popisem pohřebního rituálu, nýbrž také, a vlastně především, plánem správné životní cesty, vedoucí k vysvobození, a shrnuje základní principy buddhistické morálky a filozofie. - V tom je Kniha mrtvých pro nás ojedinělým kulturněhistorickým svědectvím o myšlení a způsobu života ve starém Tibetu.

Tibetská kniha mrtvých vychází v překladu Josefa Kolmaše z originální tibetské verze.
Předmluva

Dnes, kdy v nejrůznějších částech světa vzrůstá uvědomování si jedinečnosti tibetského umění, zvyků, kultury, náboženství a způsobu myšlení, je třeba co nejvřeleji vítat vydávání tolika knih z oboru tibetologie v nejrůznějších jazycích. Práce, kterou máte nyní v rukou, představuje překlad Tibetské knihy mrtvých - Bar-do thos-grol ("Vysvobození v bardu skrze naslouchání"). Toto dílo je součástí cyklu "Hlubokých nauk o spontánním vysvobození skrze rozjímání o pokojných a hněvivých božstvech" (Zab-čhos ži-khro dgongs-pa rang-grol), jež áčárja ("duchovní učitel") Padmasambhava z Udjány vyložil Lü Gjalcchänovi z Čogra. Později byl tento text objeven tertönem ("znalcem skrytých pokladů") Karmalingpou ze školy Ningma na hoře Gompodar. Zmíněný cyklus nauk je známý především tím, že zprostředkovává poučení o generativním (kjerim) a dovršujícím (dzogrim) stupni tantrické praxe.

Tibetská kniha mrtvých zasvěcuje do různých fází "posmrtného mezistavu" (bardo). Začíná "mezistavem v hodině smrti" (čhikhä bardo), který je stavem jasného světla, zjevujícího se bytostem v okamžiku umírání jako základní přirozená vlastnost prvotního ducha. Nedokáže-li nás to vysvobodit, jsme seznamováni s "mezistavem prapodstaty" (čhöňi bardo), charakterizovaným výjevy božských podob představujících odraz jasného prasvětla. Když ani to nás nevysvobodí, jsme poučováni o "mezistavu vznikání" (sipä bardo), pro který je příznačný bezpočet iluzím či snům podobných vizí ducha a hmoty. A když ani tímto nejsme vysvobozeni, dostává se nám poučení o "mezistavu rození" (kjenä bardo), zaměřeného na vstup do matčina lůna a posléze výstup z něho do nového zrození.

Mám radost z toho, že český překlad Tibetské knihy mrtvých, pořízený znalcem tohoto textu, naším přítelem Josefem Kolmašem, nepochybně přispěje k rozvoji vzájemného přátelství a kulturní výměny mezi lidem Československa a Tibetu. Překladateli, vydavateli, výtvarníkovi a všem, kdo se na vydání knihy podíleli, vyslovuji svůj upřímný dík. Zároveň širokému okruhu čtenářů ke knize ze srdce gratuluji.
3. dubna 1990
Dalajlama
200 stran, vazba vázaná, formát: 200x130 mm, vydáno 2013