O rozpouštění ega

Nakladatelství » Avatar / Autoři » Miloš Tomáš / Duchovní cesta / Skladem

cena:369,-
dostupnost: skladem
Miloš Tomáš - O rozpouštění ega S opravdovostí sobě vlastní se autor obrací k původnímu, niternému, smyslu mystiky a nachází hluboký život, svaté ne-vědění. Čtenář, konfrontován s vlastní nedostatečností, možná poprvé v životě skutečně zatouží vzdát se všeho svého a stát před Stvořitelem prostý vášní, naplněný láskou bez podmínek, čistý a pokorný. A o to autorovi bezpochyby šlo.

"V Jednotě není žádného úsilí. Je to, chcete-li, stav ne-úsilí, Stav holé existence-vědomí-blaženosti, ale už bez Pociťování, kde nic nechybí, ani nic nepřebývá... Pouze to je. Jinak nic."
Ukázka:

Kdysi dávno stanovil svatý Benedikt ve své Řeholi, že vroucí, opravdová láska k Bohu je to jediné, co s i na cestě k Němu může řeholník ponechat. Možná mnozí víte, že též svatá Terezka z Lisieux si zapsala: "Láska k Bohu je jediný majetek, který si chci ponechat." Láska k Bohu jako jediný majetek, nic jiného nechtěla Terezka vlastnit. A nemohla, nesměla, pokud opravdově chtěla co nejrychleji k Bohu dospět a pak se Mu zcela odevzdat. Neznamenalo to, že by se zbavila nějakých věcí, ale prostě nelpěla na ničem, nestála o to. Nestála o nic jiného než se dát zcela Bohu. Aby se opravdu ztotožnila s Pravdou, s Bohem, uznala, že i né lásky k Bohu, té veliké Lásky k Němu, onoho cítění se Mu odevzdat, tohoto posledního, tohoto jediného majetku (dokonce to nazvala majetkem), je třeba se vzdát, odevzdat to.

Svatý Augustin říká, že je třeba k Bohu, jenž je láskou samotnou, zaujmout takovou velkou lásku, až tato naše láska je maximální - a touto velkou, maximální láskou se nechat v Bohu-Lásce zcela spálit. Pak k Němu může člověk teprve vejít, pak Jej teprve může poznat; splynout s Ním. Mistr Eckhart říká: "Nic nemít, nic nechtít, nic nevědět." Rád bych zde rozhodně všechny čtenáře ujistil, že nejde a nikdy nešlo o žádné bonmoty.

Že je třeba skutečně sama sebe odevzdat, věděli již staří mystikové. Evangelisté a svatý Pavel zaznamenali mnohé hluboké výroky Ježíše z Nazaretu. K takovým zaznamenaným hlubokým pravdám mimo jiné patří: "Kdo život ztratí pro mne, nalezne jej." Rozhodně stojí za to o této pravdě meditovat. Kdo se vzdá sebe, opustí sebe, má možnost nalézt království nebeské a žít život věčný. Velmi známé jsou též Ježíšovy výroky: "Království nebeské je ve vás" nebo "Já jsem cesta, pravda i život"; v některé interpretaci se setkáme s výrokem: "Já jsem ta cesta, pravda i život."

Rozhodně je však zavádějící účelově lživá interpretace tohoto výroku, kde je výrok upraven na "Já jsem je cesta, pravda i život" a vydáván za Ježíšův; setkat se s tím v dnešní době můžeme v záhlaví internetových stránek jakési sekty hned vedle citátu Ramany Maharšiho. Je to zcela účlově zkresleno.

Ježíš v žádném případě neřekl: "Já jsem je..." Alespoň nic takového není známo. Coby duchovní bytost vyjádřil, že je božské podstaty a v tomto (v něm) je obsaženo vše - duchovní cesta, dobrání se Pravdy čili poznání i přebývání v této Pravdě - a že je tedy takto hoden následování. Na jiné úrovni duchovní cesta či cesta životem, završení či skutečnost sama o sobě, ale i život sám jako takový čili mnohost, dualita. Že ono Já čili všudypřítomný Bůh je ve všem a vším. Je možno Ho následovat, pokud Jej máme zájem poznat. Ježíš neřekl: "Já jsem je cesta, pravda a život." Nemluvil o konkrétní osobě, jak by si mohl někdo naivně myslet.

Vážení přátelé, Ježíš zde nemluvil o egu, které by se mělo následovat. Nevytvářel žádný takový vztah. Vztah či vazbu k osobě. O Ježíšově poznání Boha svědčí mnoho jeho výroků, už jen to, že o Bohu mluvil jako o otci (např. "já a Otec jedno jsme"). Mnohé Ježíšovo chování svědčí o rozpuštění ega. Domnívám se, že i jeho umývání nohou učedníkům vypovídá o tom, že jim (z nich) odnímal (omýval) vásany. Přejímal (bral) na sebe jejich karmu.
256 stran, vazba vázaná, formát: 200x130 mm, vydáno 2008