Odhalené mystérium

Hereze / Křesťanství / Autoři » Jaroslav Štěpánek / Apokryfy

nedostupné
titul je vyprodaný
Tajemství Tomášova evangelia

Odhalené mystérium Mgr. Jaroslav Štěpánek (*1951) v knize upozorňuje na duchovní kontinuitu původního učení historického Ježíše, jak v návaznosti na objektivní dějinné zdroje, které mu předcházely, tak i v souvislosti s učeními, které na něj navazovaly. Základem je zlomový archeologický nález textů v egyptském Nag Hammádí, mezi nimiž byla i sbírka Ježíšových výroků neopatřených žádným subjektivním komentářem, která nese název "Tomášovo evangelium".

Kniha je pojata jako katalyzátor pro hledání autonomního životního názoru pro ty, jež obsažená témata a otázky zajímají.
Z úvodu

"Odhalím své tajemství těm, kteří tajemství nehledají." Toto je jeden z výroků apokryfního Tomášova evangelia, které bylo nalezeno zcela náhodně pasákem koz v egyptském Nag Hammádí v roce 1945. Rukopis patřil knihovně nedalekého kláštera raného křesťanství Chénoboskion a byl, spolu s dalšími texty, ukryt v 9. století před nájezdy muslimů v pouštní jeskyni. Do tohoto nálezu nebyla veřejnosti známa ucelená a samostatná sbírka Ježíšových výroků, i když objevy v egyptském Oxyrhynchosu v letech 1897 až 1903 dávaly tušit, že podobný pramen musí nutně existovat.

V padesátých letech 20. století byl text Tomášova evangelia zveřejněn a vzbudil značnou pozornost; dokonce se uvažovalo, že bude v krátkém čase kanonizován. Nikdo však nepochybuje, že se jedná o nejstarší vrstvu duchovního učení historického Ježíše. Tento názor zní unisono jak na straně tábora věřících, tak na straně diametrálně opačné. Jisté však je, že Ježíšova osobnost, vzhledem ke svému historickému významu, nenechává nikoho zcela lhostejným.

Text Tomášova evangelia, který obsahuje 114 Ježíšových výroků, se liší od evangelií kodifikovaných v Bibli, a proto tento pramen původního obsahu Ježíšova učení vzbudil oprávněný zájem. Jsou v něm obsaženy výroky bez subjektivního komentáře či náznaku epického děje. Je zde absence jakéhokoliv zázraku, přičemž se zde striktně rozlišuje pojem Boha od pojmu Otce, což má hluboký význam pro pochopení podstaty původního učení Ježíšova. Jeho vnitřní logika vystoupí do popředí v okamžiku, kdy se opustí původní seřazení výroků a tyto se sestaví podle podobnosti a základního smyslu sdělení. A tímto sdělením není nic jiného než prastarý imperativ, který se unisono vine dějinami lidstva: Poznej sám sebe!

Ježíš se neoznačuje za tolik očekávaného Spasitele, Mesiáše či Krista, ale naopak neustále klade důraz na to, že jen člověk sám, svým autonomním úsilím a poznáním, se může spasit. V tomto směru existuje hluboká organická duchovní kontinuita s jinými historickými názory, které reprezentují Lao-c', Buddha či Sokrates a také nemají nic společného s náboženským zjevením, i když se oni sami dostali proti své vůli do náboženského panteonu. Proto je nutno zdůraznit, že se jejich duchovní potenciál nejen nevyčerpal, ale pro širší obecenstvo nebyl ještě vůbec objeven.

Historický Ježíš se svým původním učením je tedy jediným kompetentním Antikristem, který je schopen odmytologizovat deifikovanou postavu Krista, ke které dal historický podnět a do níž byl pod vlivem dlouhodobého duchovního vývoje zákonitě pojat. Původní význam slova Kristus, jakožto symbolu kvalitativní duchovní proměny člověka za jeho konkrétního neopakovatelného života, se přeměnil na symbol nadpřirozeného Syna božího, což je v antagonistickém rozporu s Ježíšovou osobností.

Vývoj lidstva a jeho poznání pravdy se však nedá zastavit, a proto to, co platilo v minulosti, již nemůže obstát před myšlením člověka své doby. Pravda však není jako ražené mince, která se vydává hotová a kterou si již hotovou můžeme dát do kapsy jako své vlastnictví. Naopak, je to dlouhodobý a rozporuplný proces individuálního a společenského hledání. Je to proces dramatického vnitřního boje o pravdu, ke které nutně patří i nezbytná odvaha opustit stávající konvence a klišé, které jsou již objektivně historicky překonány, ale ještě stále fungují a koexistují. Dosažení pravdy, která by byla adekvátním odrazem úrovně historicky podmíněné doby, znamená další krok k dosažení lidské svobody, jež je posvátným právem člověka.

Zkušenost se však nedá sdělit a jen slova nic nezmohou. Proto také Ježíš ve své době mluvil v příměrech, podobenstvích či alegoriích, které pak byly v dějinách velmi odlišně pochopeny, protože podstatou nejsou slova, ale životní praxe. Pro interpretaci Ježíšových výroků platí to, co již zaznělo před ním v indických upanišadách. "Chceš-li chápat, rozumět, nelpěj na slovech. Slova jsou překážkou Poznání. Mysli a vystihnout se snaž. To, co uvnitř slova je utajeno a skryto."

Proto také Ježíš neustále zdůrazňuje: "Hledejte a naleznete!"
Obsah

Úvod
1. Ježíšovo evangelium
2. Kořeny a prameny
3. Smrt a zmrtvýchvstání
4. Písmo, církve a hereze
5. Trojice
6. Vývojová kontinuita
7. Katalyzátor
205 stran, vazba šitá, formát: 160x114 mm, vydáno 2003