Prázdné hory jsou plné větru a deště

Buddhismus / Nakladatelství » DharmaGaia / Poezie / Zen

nedostupné
titul je vyprodaný
Antologie básní korejských zenových mistrů

Prázdné hory jsou plné větru a deště Myšlenkový svět korejského buddhismu vzbuzuje v posledních letech na Západě stále větší pozornost. Zen v jasně artikulovaném pojetí korejského mistra Sungsana (angl. Seung Sahn, nar. 1927), který je všeobecně uznávaný jako jedna z nejvýznamnějších osobností soudobého buddhismu spolu s J. S. dalajlamou, Thich Nhat Hanhem a Maha Ghosanandou, vzbudil zájem v řadě zemí. Součástí této dodnes živé a inspirující tradice jsou básně zenových mnichů zvané sonsi.

Tento výbor poprvé v češtině představuje poezii čtrnácti významných korejských zenových mistrů, Čingakem (12.-13. stol.) počínaje a Songčcholem (20. stol.) konče. Antologii ze sinokorejských originálů přeložila, úvodem, předmluvou, vysvětlivkami a biografickými medailony opatřila Ivana M. Gruberová. Překlad obdržel Jungmannovu cenu za rok 2002.

250 stran, vazba brožovaná, formát: 150x100 mm, vydáno 2002

Ukázky z knihy:

Tři sny (Mistr Sosan)

Hostitel svůj sen vypráví hostu,
host svůj sen vypráví hostiteli.
Tihle dva, co si teď vyprávějí sve sny,
se také nacházejí uprostřed snu!

Dívám se na odraz (Čingak Hjesim)

Sedím sám na břehu jezírka,
když tu se na jeho hladině setkávám s mnichem.
Mlčky se na sebe usmíváme:
Vím, kdo jsi, ale pomlčím o tom.

Myšlenka (Hamho Kihwa)

Snazší je přeměnit hory v rovinu a naplnit moře
než uspokojit lidské srdce. Dám ti však radu:
ať se díváš na trnité houští nebo na květ broskvoně,
věz, že před tvýma očima není ani zrnko prachu.

Kun Hwa-wonův popěvek (Hanam Čungwon)

Navečer se v údolí zrodil cár mraku,
a když se vyjasnilo, měsíc sestoupil na vrchol modravé hory.
Všechny věci, všechny jevy jsou odedávna průzračné a svobodné,
jenom lidé si sami matou svá srdce.

Déšť za podzimní noci (Manhe Han Jong-un)

Sedím pohroužen v meditaci - chutná jak čirá voda.
Noc se chýlí ke konci, kadidlo dohořívá a vítr rozfoukává popel.
Pojednou na listy pavloně prudce zabušily kapky podzimního deště
a sen, který zbyl v prázdném okně, byl přemožen chladem.

Prázdná poustevna (Naong Hjegun)

Kolem dokola nikdy nic nebylo a není,
nevím tedy, kde by měly být jaké dveře.
Tato malá poustevna je úplně prázdná a tichá,
svěží vítr zametl bílé mraky z jasného měsíce.