Nestabilita mořského ledu v Arktidě dokazuje, že jsme zašli příliš daleko. Už současná úroveň oxidu uhličitého je nebezpečná, prohlásil v červnu 2008 Dr. James Hansen, ředitel Goddardova institutu vesmírných studiií (GISS-NASA). Musíme okamžitě snížit obsah CO2, abychom zachránili planetu takovou, jakou ji známe. Je třeba dostat se na úroveň pod 350 ppm. Toho můžeme dosáhnout pomocí zalesňování a zlepšené zemědělské praxe, ale bude to těžké - čas běží. Uhelné elektrárny musíme zakázat. V USA nejpozději v roce 2025. Na celém světě v roce 2030. Bude z nás topinka, nevydáme-li se úplně jinou cestou než dnes. Je to naše poslední šance, varoval vědec.

Austrálie vyveze ročně mořskou cestou milióny hospodářských zvířat. Cílem zvířecího putování je smrt na jatkách v severní Africe, na Blízkém Východě a v jihovýchodní Asii, ale také během strastiplné cesty. V uplynulých 50 letech zakusilo tuto nesnesitelnou přepravu přes 150 miliónů hospodářských zvířat. Ohromný stres, špatné zacházení, velké horko a sluneční žár, bolest, týrání, nemoci (nejvíce salmonelóza a zápal plic) - tohle vše zvířata na své dlouhé pouti za smrtí zažívají.

K dramatickým změnám v Arktidě se pro americké a britské sdělovací prostředky vyjádřil Mark Serreze, přední expert z Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC) v Coloradu. "Mezi kolegy se teď v našem centru neformálně sázíme, sázka zní: 'Rozmrzne letos v létě severní pól?'," řekl Serreze. Podle něj je pravděpodobnost, že tenký mořský led v příštích měsících kompletně roztaje, padesát na padesát, možná je i o něco málo vyšší.

Barack Obama, prezidentský kandidát za Demokratickou stranu, kritizoval svého oponenta za úmysl postavit desítky nových jaderných elektráren. Tento záměr označil za "neseriózní", protože neřeší otázku, co s vyhořelým palivem. Připomenul silný odpor, jaký vyvolala snaha bushovy administrativy uskladnit radioaktivní odpad v lokalitě Yucca Mountains v Nevadě.

Obama reagoval i na McCainův výrok, že těžba ropy v chráněných zónách u pobřeží USA by se sice neodrazila na cenách pohonných hmot, ale měla by příznivý psychologický účinek na americké spotřebitele.

Robert Hirsch je autorem vědecké zprávy z roku 2005, ve které argumentuje, že je potřebné (vhodné) připravit se na stagnaci respektive pokles světové těžby ropy nejméně 5-10 roků, v optimálním případě 15 až 20 roků dříve, než k tomu dojde. Hlavní príčinou, proč je třeba se na snižující dostupnost ropy připravit v předstihu, je dlouhý čas potřebný na vybudování nové infrastruktury a výměnu automobilové, letecké či lodní dopravy.

"Odpovědí představitelů zemí G8 na páteční výzvu stovky šéfů nejvýznamnějších světových firem by mělo být jasné ano. Když už i letecké a ropné společnosti vybízejí k rychlé akci, je jakékoli lavírování už nejenom nebezpečné, ale i trapné," přivítal ministr životního prostředí Martin Bursík páteční prohlášení Světového ekonomického fóra (WEF) [1].

Vrcholní manažeři vyzvali politiky k jasnému závazku minimálně padesátiprocentní redukce skleníkových plynů oproti současnosti do roku 2050 a k tomu, aby začali ihned podnikat konkrétní kroky. Výzvu adresovali japonskému premiérovi Jasuo Fukudovi, který bude od 7. července hostitelem summitu G8.

Globální oteplování by mohlo do roku 2030 způsobit "strašlivou zkázu" severních partií Ruska, řekl náměstek ministra pro nouzové situace Ruslan Calikov. Jeho proslov v parlamentu z 19. června 2008 citovala agentura RIA Novosti. Podle Calikova se vrstva permafrostu na západě Sibiře ztenčuje o čtyři centimetry ročně a během 20-25 let se oblast podléhající rozmrzání posune o 30-80 kilometrů k severu, do poloviny století o 150-200 kilometrů.

Republikánský kandidát na prezidenta USA John McCain slíbil, že se v případě volebního úspěchu zasadí o vybudování 45 nových jaderných elektráren. Chtěl by tak své zemi pomoci k energetické nezávislosti. Tímto krokem by prý současně přispěl k řešení problému globálního oteplování.

"Budu-li zvolen prezidentem, zajistím do roku 2030 stavbu 45 nových reaktorů, konečným cílem je 100 nových elektráren, jež dodají energii americkým domům, továrnám a městům," řekl McCain na předvolebním mítinku v Missouri. "Hledáme-li bohatý zdroj spolehlivé a levné elektřiny - s nulovými emisemi uhlíku a dlouhodobou cenovou stabilitou - tak to přesně splňuje jaderná energetika."

Přestože zima byla za polárním kruhem poměrně chladná a v prvních měsících roku pokrývalo Arktický oceán více ledu než v předchozích letech, s nástupem jara se zalednění zmenšovalo rychleji než minulý rok, kdy padl historický rekord. Mořský led je oproti minulosti velmi tenký a zdá se, že kolem roku 2013 by mohl ze severního pólu zmizet. Aktuální situaci, o níž jsme informovali naposledy 10. června, komentovala pro BBC Julienne Stroeveová, expertka z amerického Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (NSIDC).

Doba, kdy si lidé na Novém Zélandu svítili klasickými žárovkami, spěje ke konci. Tamní vláda se totiž rozhodla, že uspoří energii a tradiční žárovky zakázala prodávat. Nařízení vstoupí v platnost příští rok v říjnu. Od roku 2010 by měl podobný zákaz platit v Austrálii, od roku 2012 i ve Velké Británii.

"Tradiční žárovka je velice zastaralá technologie - a velice neefektivní," prohlásil novozélandský ministr energetiky David Parker. "Pouze pět procent spotřebované energie je využito na světlo. Existuje celá nová generace svítidel, které jsou cenově dostupné, šetří energii a jsou lepší z hlediska životního prostředí. Každým rokem utratíme asi 660 milionů novozélandských dolarů (cca 7,7 miliardy Kč) za elektřinu na osvětlení v naší zemi, čímž vyprodukujeme přibližně 2,65 miliónu tun skleníkových plynů. Novozélanďané tak mohou do roku 2020 ušetřit skoro 500 milionů dolarů jenom tím, že vymění svítidla."

Zdroje: Ekolist.cz, EECA

Německá vláda schválila "energeticko-klimatický balíček", jenž by měl zajistit snížení emisí oxidu uhličitého do roku 2020 o 40 procent ve srovnání s rokem 1990. Podle návrhu by mělo dojít od příštího roku ke zdražení mýtného pro nákladní automobily v průměru o 2,7 centu na 16,2 centu za kilometr. Změnit by se měla také pravidla pro stavbu nových a rekonstrukci starších domů ve snaze zvýšit energetickou úspornost o 30 procent. Výrazně podporovány budou obnovitelné zdroje energie. Další opatření, jež se týkají domácností, mají zatím spíše dobrovolný charakter.

Podle ministra životního prostředí Sigmara Gabriela (SPD) nemá německý program co do rozsahu a konkrétnosti nikde na světě obdoby. Evropská unie jako celek se zavázala omezit emise CO2 do roku 2020 o 20 procent.

Podrobnosti: České noviny, Bundesregierung.de, Deutschlandradio

Od dnešního dne vstoupil v platnost zákaz komerčního lovu tuňáka obecného nebo též modroploutvého (Thunnus thynnus) ve Středozemním moři a východním Atlantiku. Nařízení se vztahuje na lodě plující pod vlajkou Řecka, Francie, Itálie, Kypru a Malty. Pro španělské posádky začně platit od 23. června. Další země, které své kvóty zatím nevyčerpaly, mohu pokračovat v rybolovu. Rozhodnutí oznámila Evropská komise. Na dodržování zákazu budou dohlížet kontrolní orgány.

Rychlé tání ledu v Arktickém oceánu uspíšilo oteplování na severu Aljašky, Kanady a Ruska. Bude-li úbytek pokračovat, tempo oteplování se oproti dosavadním prognózám zvýší více než trojnásobně. Tím by stouplo riziko degradace permafrostu a úniku velkého množství skleníkových plynů do atmosféry. Oznámili to vědci z amerického Národního centra pro atmosférický výzkum (National Center for Atmospheric Research, NCAR) a Národního centra pro údaje o sněhu a ledu (National Snow and Ice Data Centre, NSIDC). Studii zveřejnil 13. června 2008 časopis Geophysical Research Letters.

Tuleň karibský (Monachus tropicalis) byl naposledy spatřen v 50. letech minulého století. V roce 1986 ho Mezinárodní unie pro ochranu přírody (International Union for Conservation of Nature, IUCN) zapsala do Červené knihy ohrožených druhů jako zvíře, které s největší pravděpodobností vyhynulo. Aktualizovaná vydání seznamu v 90. letech už jeho vyhynutí označovala za jisté. Ke stejnému kroku se po pětiletém šetření odhodlal i americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (National Oceanic and Atmospheric Administration, NOAA).

Extrémní oteplení atmosféry by mohlo zastavit deskovou tektoniku. Po hypotetickém ohřátí vzdušného obalu Země nad 60 nebo více stupňů Celsia by se únik tepla z pláště zpomalil a astenosféra, po níž litosférické desky klouzají, by se stala méně plastickou. Země by se tím připodobnila Venuši, na jejímž povrchu panují kvůli silnému skleníkovému efektu velmi vysoké teploty a k žádnému pohybu tektonických desek tam nedochází. Tvrdí to autoři studie publikované v dubnovém vydání odborného časopisu Earth and Planetary Science Letters.