V Japonsku bylo letošní léto (červen, červenec, srpen) nejteplejší od počátku souvislých měření v roce 1898. Teplota překonala dlouhodobý průměr (1971-2000) o 1,64 stupně Celsia. Dosavadní rekord z roku 1994 měl odchylku 1,36 stupně. V první desítce nejteplejších roků jsou tři od roku 2000 a tři z období 1990-1999. "Teploty byly nejvyšší za celých 113 let vedení statistiky. Je to abnormální jev," konstatoval zástupce japonské meteorologické agentury na tiskové konferenci. Úřady evidují v souvislosti horkem více než 150 úmrtí. 46 728 lidí muselo být hospitalizováno.

Hladina Amazonky je na nejnižší úrovni za posledních 40 let. V provincii Loreto na severovýchodě Peru musela být kvůli abnormálně suchému počasí omezena lodní doprava. Ve městě Iquitos 800 kilometrů severně od Limy klesla hladina Amazonky o čtyři metry a do poloviny září by mohla podle peruánského hydrometeorologického ústavu ztratit dalších 20-30 centimetrů. Ani sucho v roce 2005 nebylo tak katastrofální jako letos, v řece tehdy bylo o 50 centimetrů více vody.

Emise oxidu uhličitého klesly v roce 2009 o 1,3 %. Tento pokles odpovídá snížení globálního HDP. (V důsledku ekonomických problémů se HDP v minulém roce propadlo o 0,6 až 0,8 %.) Jako celek se však minulé desetiletí vyznačovalo výrazným růstem emisí. Oproti roku 1990 stouply skoro o 40 %. Za pozornost stojí také značné regionální rozdíly. Zatímco v USA a EU došlo loni ke snížení emisí o 7 %, v Číně a Indii tomu bylo naopak (zvýšení o 9 % a 6 %). V Číně se finanční krize příliš neprojevila. Navíc emise se tam kvůli fosilní náročnosti ekonomiky zvyšují mnohem rychleji než HDP. Podíl Číny na emisích oxidu uhličitého vzrostl z 22 % v roce 2008 na 24 % v roce 2009. Informoval o tom časopis Environmental Research Letters.

Podle předběžných informací meteorologů byl letošní srpen v evropské části Ruska pravděpodobně nejteplejší v historii měření. V Moskvě byly průměrné teploty v prvních dvou dekádách srpna o 8 až 9 stupňů nad normálem (červenec o 7,7 stupně). Rekordně vysoké teploty a sucho trvaly téměř nepřetržitě od poloviny června do druhé poloviny srpna a byly příčinou četných požárů. Moskva byla zahalena hustým dýmem, mnozí lidé odjeli pryč nebo nosili hygienické roušky. Zničeno bylo nejméně 20 procent sklizně, vláda proto zakázala vývoz obilí a dalších základních zemědělských komodit. Rusko bude muset naopak obilí dovážet. Cena potravin roste a očekává se další zdražování. Vláda však hodlá ceny regulovat.

V Mexickém zálivu došlo 2. září k další havárii ropné plošiny. Exploze a následný požár poškodily plošinu Vermilion Block 380 firmy Mariner Energy asi 160 kilometrů od pobřeží Louisiany. Pozorovatelé upozornili, že havárie je s dubnovým potopením Deepwater Horizon nesrovnatelná, mimo jiné proto, že plošina stojí jen v mělkém moři a v době výbuchu byla mimo provoz. Podle majitelů žádný výraznější únik ropy nehrozí, situaci nicméně prověřují zaměstnanci pobřežní stráže. Na hladině moře se podle prvních zpráv rozšířil zhruba 1,5 kilometru dlouhý ropný povlak, tuto informaci však letecký průzkum nepotvrdil.

Lidé, probuďte se! Je nejvyšší čas! Jde o naši budoucnost a budoucnost našich dětí! Jde o Matku Zemi! Svoláváme vás k poradnímu kruhu do Rajské Zahrady. Přijměte pozvání na II. Ročník ekologického, hudebního, filmového a informačního festivalu RAJSKÁ ZAHRADA, 9. až 12. září 2010 v Žizníkově (Heřmaničky) u České Lípy. Jde o nekomerční festival s ušlechtilými cíly. Podpořte nás svou účastí, sdílením své vize, šířením pozvánky, připojením se k diskuzi.

16. srpna 2010 pokrýval mořský led v Arktidě plochu 5,95 milionů kilometrů čtverečních, což je 1,68 milionu kilometrů čtverečních pod dlouhodobým průměrem (1979-2000). Do 28. srpna 2010 se rozloha plovoucího ledu zmenšila na 5,34 milionů kilometrů čtverečních. Ještě méně ledu bylo v Arktidě v letech 2007 a 2008. Sezóna tání končí zpravidla kolem poloviny září, proto se zdá, že rekord (tedy pokles na nejnižší zaznamenanou hodnotu) letos nepadne. Více viz aktuální graf.

Začátkem srpna se od Petermannova ledovce v Grónsku odlomila obrovská kra (251 km²). V polovině srpna se rozpadla část Ward Huntova šelfového ledovce na severu Kanady. Fotografie obou míst z oběžné dráhy pořídily družice Aqua a Earth Observing 1.

El Niňo, klimatický jev, který ovlivňuje počasí na celé planetě, změnil od roku 1990 těžiště svého působení. Nejvíce se při něm ohřívají vody ve střední rovníkové části Tichého oceánu. Dříve to byl spíše východní Pacifik. Nový typ El Niňa se vyskytuje častěji (v letech 1991-1992, 1994-1995, 2002-2003, 2004-2005 a 2009-2010) než typ obvyklý v minulosti (1997-1998, 2006-2007). Za posledních 30 let se navíc téměř zdvojnásobila intenzita celého jevu, přičemž největší oteplení způsobilo El Niňo v letech 2009 až 2010. Pozoruhodné také je, že za neutrálních podmínek a během epizod studené fáze ENSO (El Niňo - Jižní oscilace) se povrchové teploty oceánu ve srovnání s minulostí nezměnily. Studii amerických vědců zveřejnil 24. července 2010 časopis Geophysical Research Letters. 25. srpna o výzkumu informoval i americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (NASA) a Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA).

Téměř polovina zemědělské půdy v Česku je v současné době ohrožena erozí. Zabránit dalšímu masivnímu smývání ornice, zhoršování kvality půdního fondu i vod má pomoci novela vládního nařízení a rozšíření platnosti tzv. standardů GAEC i na mírně erozně ohrožené půdy. Novela by měla začít platit od 1. ledna příštího roku, jako jeden z konkrétních kroků v oblasti ochrany půdy, kterou ministr Ivan Fuksa považuje za své prioritní téma.

Globální oteplování, které v závěru 20. století napomáhalo rostlinám v rychlejším růstu, mělo v prvním desetiletí 21. století opačný efekt. Zatímco v období let 1982 až 1999 se čistá primární produkce (množství uhlíku vstřebaného z atmosféry rostlinami) díky vyšším teplotám, vyšší vlhkosti a prodlouženému vegetačnímu období zvedla o šest procent, v letech 2000 až 2009 se snížila o jedno procento. Příčinou poklesu je sucho převažující na jižní polokouli. Pozorovaná změna se sice může zdát malá, ale pokud by trvala déle, negativně by ovlivnila výrobu potravin, biopaliv i koloběh uhlíku v přírodě. Studii vědců z univerzity v Montaně zveřejnil 20. srpna 2010 časopis Science. Na studii upozornil také americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku (National Aeronautics and Space Administration, NASA).

20. srpna 2010 v 18:22 světového času dopadl na Jupiter malý asteroid nebo kometa. Světelný záblesk zachytil japonský amatérský astronom Masayuki Tachikawa z Kumamoto. Jeho pozorování později potvrdil i další amatérský astronom Aoki Kazuo z Tokia. Jde už o třetí srážku Jupitera s kosmickým tělesem, kterou za posledních 13 měsíců astronomové zaznamenali. K předchozím kolizím došlo 19. července 2009 a 3. června 2010. Podobně jako v případě z 3. června po sobě dopad nezanechal žádné viditelné stopy. Zpráva britského astronomického časopisu Astronomy Now k tomu poznamenala, že "pozorování dokazují nejenom význam amatérských pozorování pro sledování naší Sluneční soustavy, ale také poměrně vysokou četnost dopadů kosmických těles, k nimž v současnosti dochází v okolí naší planety."

Nezvykle silné monzunové deště v Asii si vybírají krutou daň. Povodně způsobují obrovské škody v Pákistánu, Číně, ale i v Indii a na Korejském poloostrově. Každodenně přicházejí z těchto míst zprávy o dalších a dalších povodňových vlnách, sesuvech půdy a evakuacích desetitisíců lidí. V Pákistánu jsou povodně nejhorší v historii, zahynuly při nich 2 tisíce lidí a 6 milionů je bez střechy nad hlavou. Podobný průběh ma sezóna dešťů v Číně. Jsou letošní povodně v Asii důsledkem klimatických změn? A co extrémní vedra a požáry v Rusku? Nebo katastrofální sucho v subsaharské Africe? Neexistuje mezi těmito vyhrocenými projevy počasí nějaká spojitost? V České republice se povodně od roku 1997 objevují pravidelně téměř každým rokem. Ani letošek není výjimkou. Dříve ojedinělé názory, které za tím viděly klimatické změny, jsou dnes běžné. Trend je jednoznačný. Co bude dál? Čekají nás ještě horší časy?

Každý z nás se s ní alespoň dvakrát v životě setká. Toltékové říkají, že kráčí stále s námi za levým ramenem a je naším nejmocnějším průvodcem. Německý autor Jan van Helsing přežil dvě autonehody, které ho přivedly do její bezprostřední blízkosti. Přečtěte si, co o sobě říká bytost, která od počátku stvoření nepřebývala ve fyzickém těle a není zatížená dualitou ani pojmy dobra a zla. Situaci na Zemi a člověka s jeho pocity však pozná dokonale. Říkáme ji Smrt a většina z nás se ji bojí. Ona však dává přednost jménu Anděl proměny nebo Anděl transformace, protože její pracovní náplní je energetická přeměna tvorstva.