Lidstvo žije nad možnosti planety. V současné době spotřebovává o 50 procent více přírodních zdrojů, než je planeta Země schopna unést. Nebo jinak řečeno, trvalo by nejméně 1,5 roku, než by Země dokázala nahradit zdroje, které lidé za jeden rok použijí.

Lidská společnost neustále zvyšuje svou poptávku po potravinách, vodě a energiích. Pokud by tento trend pokračoval, v roce 2030 by nám nestačil ani ekvivalent dvou planet, po roce 2050 by našemu druhu nestačily ani tři planety Země. V zájmu obnovení ekologické rovnováhy by lidé měli změnit způsob svého života, měli by omezit plýtvání a zlepšit hospodaření s vodou. Prioritou by se měla stát podpora obnovitelných zdrojů, snižování emisí skleníkových plynů a ochrana přírody. Vyzvala k tomu zpráva Living Planet Report 2012, kterou 14. května zveřejnil Světový fond na ochranu přírody (World Wildlife Fund, WWF).

Ve vrcholícím přílivu teplého vzduchu byly v pátek 11. května 2012 na mnoha meteorologických stanicích v České republice překročeny teplotní rekordy. Na některých místech v Čechách vystupovaly odpolední teploty až k 32 stupňům Celsia, průměr maxim byl 28,6 stupně. Nejvyšší hodnoty byly naměřeny v Doksanech (31,9 stupně Celsia), Praze-Karlově (31,6 stupně), Neumětelích (31,3 stupně), Kopistech (31,3 stupně) a Plzni-Bolevci (31,2 stupně). Při teplotě 30,3 stupně Celsia byl o jednu desetinu stupně překonán i rekord v Praze-Klementinu z roku 1945. Průměrná denní teplota (21,2 stupně) na našem území byla 8,5 stupně nad normálem.

Yellowstonský supervulkán byl v minulosti aktivnější, než se vědci domnívali. Podle dosavadních poznatků mělo k mohutným erupcím dojít opakovaně s odstupem zhruba 600-700 tisíc let - před 2 miliony, 1,3 miliony a 640 tisíci roky. Tým amerických a skotských vědců však pomocí nové přesnější argonové metody datování zjistil, že po erupci před 2 miliony let, kdy bylo vyvrženo přibližně 2200 kilometrů krychlových sopečného materiálu (dřívější odhad byl 2500 km³), následovala o 6 tisíc let později další erupce, při které se z nitra země dostalo na povrch 290 kilometrů krychlových materiálu. Je možné, že také pozdější erupce byly rozloženy do několika slabších výbuchů, které se odehrály krátce po sobě. Studie bude zveřejněna v červnovém vydání odborného časopisu Quaternary Geochronology.

/AKTUALIZOVÁNO/ Po zadní straně tlakové výše nad východní Evropou proudí do České republiky velmi teplý vzduch od jihu. Na většině míst byly v posledních dnech překonány teplotní rekordy. Odpolední maxima se v sobotu, neděli i pondělí pohybovala do 31 stupňů Celsia, v neděli se blížila až k hranici 32 stupňů. Také v úterý 1. května byly na řadě míst překonány teplotní rekordy, zejména na Moravě a ve Slezsku. V Praze-Klementinu se teplota v sobotu vyšplhala na 29,1 stupně Celsia, čímž byl překonán dosavadní rekord z roku 1866 o 3,2 stupně. V neděli bylo ještě tepleji - v Klementinu 30,7 stupně. Druhý den po sobě byla v Klementinu naměřena nejvyšší dubnová teplota od začátku sledování v roce 1775. Původní maximum 28,6 stupně Celsia platilo od 29. dubna 1800.

Finanční krize, zkorumpovaní politici a bankéři, miliardové dluhy ostatním zemím. Jedním slovem velký zmatek. A do tohoto zmatku vstoupil Hördur Torfason, písničkář a básník, který se ve svých dílech snaží nést poselství pro všechny lidi. Poselství, ať se nebojí projevit svůj názor, protože i jeden jediný člověk dokáže změnit zaběhnutý pořádek, stačí jen chtít.

Nedávno zveřejněný výzkum mezinárodního týmu vědců nabízí odpověď na otázku, čím bylo způsobeno chladné období, pro které se vžil název Malá doba ledová. Ochlazení, které se poprvé projevilo na sklonku 13. století a zesílilo v polovině 15. století, předcházela vysoká sopečná aktivita. Po sérii čtyř mohutných sopečných erupcí v tropickém podnebném pásmu bylo do atmosféry vypuzeno velké množství sopečného materiálu a aerosol zabránil průchodu slunečních paprsků na zemský povrch. I když tento efekt trval jen několik let, byl to dostatečný čas na to, aby se významně zvětšila rozloha mořského ledu a zeslábly proudy v Atlantském oceánu. Zpětnovazební mechanismy ovlivňovaly podnebí na severní polokouli po několik staletí. Tvrdí to autoři studie, o které informoval časopis Geophysical Research Letters.

Respekt institut srdečně zve pedagogy na zajímavý seminář představující projekt HRAJ O ZEMI. Jde o tvořivý projekt environmentálního vzdělávání pro všechny žáky 2. stupně základních škol a odpovídajících ročníků gymnázií. Hru tvoří desetidílná série multimediálních on-line her a propracovaných e-kurzů, která formou detektivních příběhů přibližuje vybraná témata ze životního prostředí a jeho ochrany.

Po nadprůměrně teplém lednu sevřely Českou republiku v prvních únorových dnech nebývalé mrazy, teploty se od normálu odchýlily o 13 stupňů Celsia. Počasí ve střední Evropě začala ovlivňovat mohutná tlaková výše nad Ruskem a na naše území začal pronikat velmi studený kontinentální vzduch od východu. Začátek února se tak zřejmě zapíše do statistik jako druhý nejchladnější za posledních minimálně 80 let (po roce 1956).

Mgr. Martin Vala mne zaujal svou tvorbou, kterou nelze nazývat klasikou. Nebo možná ano... ale ne dříve než za pár století. Jeho pracovním nástrojem není štětec a plátno, ale tablet a počítačová myš, které se snaží prezentovat jako plnohodnotnou, neohraničenou a řemeslně zvládnutou sílu.

A myslím, že se mu to mimořádně daří. Vystudoval Pedagogickou fakultu Ostravské univerzity na Katedře výtvarné tvorby, obor volná a užitá grafika u profesora Eduarda Ovčáčka. Od roku 2002 působí v oblasti užité grafiky a designu. V letech 2005-2009 kompenzoval absenci volné tvorby autorskými projekty v oblasti gamedesignu.

Rok 2011 byl jedenáctým nejteplejším rokem od začátku měření v roce 1880. Průměrná povrchová teplota se od průměru za 20. století odchýlila o 0,51 stupně Celsia. Nad kontinenty dosáhla odchylka za minulý rok 0,83 stupně Celsia (8. místo), nad oceány 0,4 stupně Celsia (11. místo). V celosvětovém průměru byl rok 2011 druhý nejdeštivější v historii (od r. 1900) hned za rokem 2010. Počasí na planetě ovlivňoval klimatický jev La Niňa, který mimo jiné přispěl k velkému suchu v oblasti Afrického rohu, naopak v Austrálii byl loňský rok třetí nejdeštivější od začátku záznamů. Souhrnnou analýzu zveřejnil americký Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA).

Prosinec 2011 byl v České republice teplotně nadprůměrný s odchylkou 2,9 stupně Celsia. Celý rok 2011 byl ve srovnání s normálem (1961-1990) teplejší o 1,1 stupně Celsia.

Z hlediska srážek byl prosinec nadprůměrný (spadlo 120 procent normálu). Celý rok jako celek byl průměrný, spadlo v průměru 587 milimetrů srážek, což je 94 procent srážkového normálu (1961-1990).